Tisícileté dějiny české - STŘEDOVĚKÝ BULVÁR - Josef II. se nejspíše oženil s bisexuálkou

  Tak to zde ještě nebylo! Nejstarší syn Marie Terezie, a tím pádem i předurčený dědic trůnu Josef II., pyšný, tvrdohlavý a zádumčivý, v dospělosti 173 centimetrů vysoký mladík s podlouhlým, ale dle názoru jeho okolí hezkým obličejem, byl předurčen ke sňatku s mladou a velice krásnou Isabelou Parmskou. V mládí s jeho osobou dle písemností okolí s ním nikdy nebyla spojena žádná sexuální aféra, tak jako např. u jeho otce Františka Štěpána. Dokonce měl i na dvoře ve Vídni přezdívku "Josef Egyptský" To podle biblické postavy syna Jákobova, který jako otrok v Egyptě odmítal milostné hrátky manželky velitele faraonovy stráže Putifara.

  Ve dvaceti letech se mladý Josef II. tedy oženil s Isabelou Parmskou, dcerou parmského vévody Filipa. Matka Isabely Parmské Alžběta Bourbonská byla dokonce vnučkou slavného francouzského krále Ludvíka XV. Svatba mezi Josefem a Isabelou měla posílit velmi dramatické vztahy mezi Habsburky a Francií-tedy Bourbony.

  Isabela byla mimořádně krásná a půvabná nevěsta, byla velmi mírná, citlivá a vzdělaná: není tedy proto divu, že se do ni budoucí císař Josef II. okamžitě zamiloval. Mladý pár se zdál být ztělesněním dokonalého štěstí, který alespoň v počátku prožívala v mládí i Josefova matka Marie Terezie s Františkem Štěpánem Lotrinským. Po večerech hrával Josef II. na spinet a Isabela prý k tomu krásně zpívala, nebo ho občas doprovázela na housle.

  Josefa postupem času stále více překvapovalo, že Isabela skládá básně, které tajně odesílala do komnat jeho mladší sestry Marie Kristíny. Někdy v průběhu cesty do rakouského poutního místa Mariazell Isabela Parmská otěhotněla. Jenže jakmile se přihlásily první příznaky gravidity, začalo se měnit i chování Josefovi krásné manželky. Často propadala depresím a strachu, že při porodu může zemřít.

  Právě v této kritické době se stala Marie Kristína Isabelinou důvěrnicí. Jejich vztah brzy přerostl rámec pouhého přátelství. Isabela nazývala svou milou švagrovou něžně Mimi a zahrnovala ji vášnivými dopisy. V jednou dopise, jenž Isabela psala své švagrové Marii Kristíně, stálo: ,,Největší radost mám má drahá Mimi, když Tě vidím a mohu být jen a jen s Tebou...ten neklid zde už nevydržím, nemyslím na nic jiného nežli na lásku k Tobě...miluji Tě k zbláznění" Tento dopis se dochoval v archivu na zámku Schönbrunn ve Vídni.  

 Čím vroucnějším vyznáním zahrnovala Isabela Marii Kristínu, tím nevšímavější a vyhýbavější začínala být ke svému manželovi Josefovi. V dopisech své milované Mimi ho nikdy nejmenuje křestním jménem, ale vždy jen arcivévodou. Marie Kristína byla zjevně často na rozpacích a nedokázala své milované přítelkyni poradit, byť přece jen více stála nohama na zemi, než Isabela Parmská.

  Pro Isabelu se jejich vztah, tedy s Marií Kristínou, stal již posedlostí. Dokazují to i další, prakticky lesbické dopisy, které si mezi sebou vesměs francouzsky obě dámy posílaly. Došlo to až tak daleko, že v každý Isabelin dopis adresovaný tajně přes sloužící začínal slovy: ,,Moje krásná prdelko, těším se, až Ti tvůj něžný zadeček budu opět líbat.. Tvá Isabela."  Bylo tedy jasné, že jak Isabela Parmská, tak i její švagrová Marie Kristína zcela propadly lesbické lásce.

  Osobní lékař císařovny Marie Terezie Hans Bankl se pokusil tento vášnivý vztah dvou žen na vídeňském císařské dvoře vysvětlit dokonce i samotné císařovně. Řekl ji přímo: ,,Vaše milosti, přítelkyni si princezna Isabela mohla vybrat sama, ale manžel, tedy Váš syn ji byl předurčen. A sňatek byl čistě obchodní." Jak zareagovala Marie Terezie, to se již nepodařilo zjistit, ale podle dochovaných zpráv víme, že byla Marie Terezie patrně shovívavá.