Celiakie ...
V posledních dnech se hodně zamýšlím nad tím co je vlastně fér, jestli člověk někdy za své nemoci nemůže sám, a také přístupem nenabízí svojí imunitě velký prostor pro zrod čím dál horších virů, bakterii.
Když se narodí miminko, všichni pečlivě sledují ne jenom jeho vývoj, ale také první nemoci a snaží se jej chránit. A že občas přehnaně, to si nemusíme povídat. Spíše mne zaráží, kolik autoimunitních nemocí je. Rozpoznat je je pro laika velice těžké, někdy až nemožné, jelikož symptomů je spousta.
Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění tenkého střeva, které je citlivé na směs bílkovin zvanou lepek či gluten. Onemocnění popsal poprvé Samuel Gee (1888) u dětí, vyvolávající příčinu předpokládal v potravě, ale neurčil ji. Až Dicke v roce 1950 doložil, že oním dietním faktorem je lepek, tedy bílkovinný komplex obsažený v povrchních vrstvách obilních zrn. Tak mne jenom napadá, jaké bylo řešení a léčba nemoci kdysi. Nepoznaná a neléčená glutenová enteropatie, tedy celiakie, je závažným i život ohrožujícím one¬moc¬něním. Prognóza je dána především včasností diagnózy, resp. rozsahem slizničních změn v době rozpoznání choroby.
Jak vlastně rozpoznat, že se jedná o celiakii? Něco k příznakům. Existuje asi pět forem celiakální sprue. Nejklasičtější je ta, která se projevuje malabsorpčním syndromem, což je soubor příznaků, které pramení z poruchy vstřebávání živin v tenkém střevě. Pacienti bývají především slabí, výrazně hubnou a mají průjmy (z poruchy vstřebávání vody) vyznačující se žlutou barvou, protože nevstřebávají tuky. Stejně jako se nevstřebává vitamin B12 důležitý pro krvetvorbu, nevstřebává se ani vitamin K, který v játrech zajišťuje tvorbu proteinů potřebných pro srážení krve (tzv. koagulačních faktorů). Nemocní mohou mít tudíž krvácivé stavy – modřiny, nadměrné krvácení z otevřeného poranění.
Dále se obtížně vstřebává vitamin D, jeden z řídících činitelů metabolismu vápníku a samozřejmě také krvotvorby. Takže ruka v ruce odchází s kostí vápník, čímž vzniká tzv. metabolická osteopatievie ve formě osteoporózy nebo osteomalacie.
Obě nemoci se mohou projevovat bolestí v kostech a záškuby až křečemi. Pacienti mívají také otoky, vzedmuté břicho, což kontrastuje s jinak vyhublým tělem. Mohou pociťovat nadýmání.
Jedinou kauzální léčbou glutenové enteropatie je celoživotní dietní režim. Lepek je hlavní součástí obilních zrn pšenice, žita, ječmene i ovsa. Je nutné zcela vyloučit všechny potraviny, obsahující mouku z těchto obilovin, a to i ve stopových množstvích. Povolena je kukuřice, rýže, soja, příp. speciálně upravená mouka bezlepková. Po zahájení úplné bezlepkové diety subjektivní příznaky rychle ustupují. Úprava slizničního nálezu je mnohem pozvolnější, částečnou úpravu je možno pozorovat do 1 roku od zahájení diety. V aktivním stadiu je možná snížená tolerance mléčných výrobků a je nutné je dočasně omezit.
Po obnovení střevní sliznice dojde u většiny nemocných ke zvýšení enzymatické aktivity a mléčné výrobky – hlavní zdroj vápníku – jsou opět snášeny. Nedílnou součástí je nahrazení všech složek živin, které pacientovi chybí, včetně vitaminů rozpustných v tucích a některých minerálů (například vápník, hořčík)....
Boj s touto nemocí je těžký, ta nemoc je bohužel doživotní a nevyléčitelná. Vím. Kdo z Vás nemiluje čerstvý právě upečený rohlík. Za plnohodnotné fungování organizmu i pohody lidí s tímto onemocněním je hodně důležité být pokorný. A já Vám moc přeji, ať tento článek má pro Vás jenom informativní charakter. Hezký den...
Zuzana Žúborová
