Migréna

 Ale, co když nastoupí migréna, na kterou se spousta žen vymlouvá přesto, že neví, co migréna doopravdy je? Migréna je chronickým onemocněním, charakteristickým bolestí hlavy, obvykle pouze na jedné polovině lebky.

   Touto civilizační nemocí trpí cca 20% žen a 6% mužů. Tito lidé sice nejsou ohroženi na životě, avšak ataky migrény jsou velmi nepříjemné a omezující. Migréna patří k chorobám, které mají obrovský negativní dopad na kvalitu života postižených. Většina migreniků má potíže se soustředěním, učením a pracovní výkonností, často i sexuálním životem.

  Přesná příčina migrény je neznámá. Usuzuje se, že záchvat vyvolá nějaký specifický spouštěcí faktor (únava, stres, změna životního stylu, náhlá změna klimatu, hluk, nedostatek spánku, dietní opatření, alkoholické nápoje, ale i hormonální změny), který způsobí nejdříve regionální pokles mozkového prokrvení. Pokud je pokles výrazný, vznikne aura, v jiných případech aura nevznikne. Poté dojde k rozšíření mozkových cév (vazodilataci), přičemž se z nervových zakončení začnou uvolňovat látky (vazoaktivní aminy), které způsobují bolest a další rozšíření cév.

  Jsou prokázány dva typy migrén. Migréna s aurou a migréna bez aury, která se vyskytuje až u 80% nemocných. Aura v tomto případě nemá nic společného s asijskými kulturami. Jedná se o předzvěst – jakousi formu, která migréně předchází. Může se projevovat přechodnou poruchou zraku (vlnění obrazu, záblesky apod.). Někdy se může objevit porucha citlivosti v končetinách, jako jsou brnění a mravenčení. Tyto příznaky většinou přestanou s nástupem bolesti hlavy. Po odeznění migrény má povětšině pacient neuvěřitelný pocit úlevy, ale také se dostaví únava a u některých pacientů doslova euforický stav. Samotný záchvat může trvat od několika hodin až do 3 dnů. Z důvodů velkých bolestí jsou lidé při záchvatu nepříjemní, podráždění, často vyhledávají samotu a tmavé prostory. Je velmi složité usnout, pokud to vůbec jde. Samotnému záchvatu může předcházet období několika hodin až jednoho dne, kdy člověk pociťuje únavu, podrážděnost, napětí a stres z nastávající dobře známé situace.

   Migréna má své fáze. Jsou jimi prodrom, aura, vlastní bolest hlavy a postdrom. Prodrom (předzvěst) většina pacientů ani nezaznamená, jedná se o příznaky, jakými jsou třeba změny nálady, neklid, nervozita, únava, deprese, podrážděnost, nechutenství, atd. Mnohdy jsou však tyto příznaky tak malé, že si jich migrenik ani nepovšimne.

   Aura, fáze č. 2. Jak bylo již popsáno, není vždy přítomná a trpí jí 15% migreniku. Nejčastější je aura zraková. Několik minut až půl hodiny trvající výpadek části zorného pole, jindy jiskření, obraz přechodné sleposti (amaurózy), nebo mlhavého vidění, jindy pacient udává nápadně pestře barevné vidění.

   Vlastní bolest hlavy, fáze č. 3. Jedná se o středně až nesnesitelně velké bolesti hlavy, které jsou většinou pulzujícího charakteru, lokalizované jednostranně, většinou v okolí oka. Záchvat bývá doprovázen zvracením.

   Postdrom, poslední fáze. V tuto chvíli probíhá již zotavování a bolesti hlavy postupně odeznívají. Může trvat hodiny až dny. Součástí bývá většinou únava a nechutenství, také výše popsané euforické stavy.

  Léčba zahrnuje převážně medikamentózní přípravky, pomáhají také relaxační metody, které však bývají účinnější ještě před úplným rozvinutím migrény. Když se objeví prudké a dlouhotrvající bolesti hlavy, a tyto migrény nejsou situační, naopak, vyskytují se relativně často u daného jedince, je potřebné, aby člověk zašel ke svému praktickému lékaři. Ten podle vyšetření posoudí další postup.

   Farmakologické přípravky, které se používají na léčbu migrénových stavů, můžeme klasifikovat jako symptomatické, tj. akutní, zaměřené na odstranění migrény a její symptomů. Druhou skupinou jsou léky profylaktické, tj. preventivní. Základním předpokladem je fakt, že jde skutečně o migrénu a ne jiný druh bolesti hlavy či kombinaci jiných potíží. Můžeme přejít od ověřeného studeného obkladu na čelo přes analgetika a antidepresiva až po specifickou antimigrenózní léčbu, zasahující přímo do mechanismu vzniku migrény. Významným pokrokem v léčbě jsou léky zvané ,,triptany“, podávané dle závažnosti záchvatu formou tablet, nosního spreje nebo injekce.

   Pokud se migrenózní stavy vyskytují častěji než 3x za měsíc, je nutné aplikovat i profylaktickou léčbu, která má za úkol snížit počet frekvencí záchvatů. Lékař předepisuje příslušnou léčbu dle deníčku, který si migrenici osobně vedou. Zaznamenávají si do něj přesný čas a délku záchvatů, jejich intenzitu a případný vegetativní doprovod. Tyto léky jsou tedy prevencí před dalším atakem migrény, neléčí symptomy ve chvíli, kdy se migréna objeví. Tzv. beta-blokátory jsou nejčastěji předepisované léky a považují se za efektivní preventivní léčbu.

   Antidepresiva mohou také zmírňovat migrény, a to svým částečným analgetickým účinkem, neboť ovlivňují funkce serotoninu. Ten ovlivňuje pociťování bolesti a přenáší nervové impulzy v mozku. Další skupinou léků jsou blokátory kalciových kanálů zabraňující zužování cév (vazokonstrikci) a tím bolesti, která toto zužování cév doprovází.

   Můžeme říct, že při migréně to, co bolí, není hlava, ale právě prudké zužování a rozšiřování cév a tepen v oblasti hlavy. Všem přeji krásný den bez migrén a bolesti hlavy. A pokud někomu z Vás článek pomohl k tomu, aby rozlišil bolest jako takovou, pak splnil svůj účel. Diagnostika je totiž ze všeho nejdůležitější.

Z.Z