Rouškování
www.inadhled.cz Česko-moravský národ je opět, jako už poněkolikáté, rozdělen na dvě poloviny. Jenže tentokrát i na první pohled viditelně. Jeho jedna část se již nemohla dočkat, až odhodí nepohodlné, vzhledově odporné, v důsledku zdraví nic nepřinášející a pouhým nařízením několik dlouhých týdnů povinné roušky. Což někteří udělali okamžitě po zrušení opatření, někteří s jejich nošením vlastně ani nezačali. Druhá část zatvrzele přijímající diktát s přesvědčením, že aerosol vznikající dýcháním obsahuje zárodky nemoci Covid-19 a je systematicky rozprašován všude kolem, tedy i tam, kde jsou samotní, například v autě, nadále setrvávají zahaleni nehygienickým hadrem přes ústa a statečně tak zásobují své plíce jedy, které by za normálních okolností jejich tělo opustily.
Proti gustu…však to znáte. Roušky se staly fenoménem posledních tří měsíců. Jejich nedostatek zatřásl s vládou, poté se nakupovaly za nesmyslné ceny kdesi v Číně, vypravovala se pro ně speciální letadla, přestože chyběly doklady a certifikáty k tomu, co se dováží. Lidé vytáhnuly šicí stroje a pustili se do výroby, galanterie zažily několikadenní boom. To nasazení bylo neskutečné, přestože v podstatě k ničemu. Většina textilií díky své prostupnosti totiž absolutně nebrání k šíření virů a při výdechu skrz ně šlo vše ven. Tedy až na látky, které se zachytily v kousku hadru a vrátily se zpět do plic. Svou cenu mají roušky na jednou použití v lékařství. Operatéři je mají na ústech po dobu operace, a poté je zahodí. Bylo by zajímavé zjistit, kolik lidí a jak manipulovalo s doma vyrobenými rouškami, zda li je po třech hodinách používání vyvařilo, vyžehlilo a poté znovu použilo. Tedy pokud bychom nebrali v potaz tu neúčinnost. Jednorázové byly nedostatkové a profi zase většinou nejsou předurčené ke každodenní prací recyklaci. Jejich dezinfekce má své postupy doma jen těžko praktikovatelné.
Přesto se roušky staly spolu s dezinfekcí symbolem koronakrize. Mimochodem, pokud by někdo potřeboval nadále nejen zakrývat tvář, ale nutně toužil po matlání rukou dezinfekcí, na skladu zůstaly tisíce dávkovačů obsahujících účinné gely vyrobené jinde než v továrně patřící Andreji Babišovi, samozřejmě za ceny mnohem nižší, než před zahájením tažení covidu mediálně-politickým světem. Stačí oslovit inadhled na facebooku, předáme rádi kontakt. Na roušky nikoliv, i když i těch různě leží statisíce, lze však očekávat, že pro jejich upotřebení bude vytvořena druhá vlna koronakrize, aby se vše spotřebovalo. Momentálně jich ve většině rodin najdete dostatek a často leží pohozené kdesi v šuplíku a připravené na stav nouze. Nevěřte v jejich zázračnost v případech, kdy se začne kolem Vás šířit chlór, nezafunguje spalování v karmě či v dalších podobných případech, rázem byste pochopili, že jsou opravdu k ničemu.
Argumentem zarytých nosičů roušek je jejich používání ve velkoměstech Asie. Zde je třeba konstatovat, že důvodem k jejich používání není ochrana před viry a nemocemi, ale smogová situace, před jejímiž dopady mají roušky k tomu předurčené chránit plíce. Jde o zachytávače prachu, který je rozptýlen ve vzduchu. Mikročástečky jsou však mnohem větší než viry, takže v tomto případu mají roušky v kritických dnech svůj smysl. Je třeba si připomenout, že asijská velkoměsta mají mnohamilionové počty obyvatel na malém prostoru, kde především průmysl a stravování vytváří smogové situace, částečně na tom má podíl i doprava, většinou díky zastaralé technice. Díky přísným normám je však právě doprava tím stále méně znečišťujícím zdrojem smogu než jiná odvětví. To těžko pochopí Zelení, kteří celosvětově proti motoristům vedou svatou válku. Problémem těchto metropolí je samozřejmě často i nevhodné umístění, například v údolích či uprostřed mezi kopci a vysoká zástavba neumožňující přirozené odvětrávání.
Zakrývání obličejů rouškami může mít i politické důvody. Představte si reakci Evropanek, kterým by bylo striktně dle islámských zvyků nařízeno zahalovat se. Pravděpodobně bychom měli v ulicích demonstrace a nepokoje. Řekněte však národům nahlas, že je třeba si chránit zdraví, k čemuž je zahalování nejvhodnější, a rázem na ulicích nepotkáte téměř nikoho, jehož tvář by mohla potěšit Vaše oko. Možná to zní schizofrenně, ale v důsledku se ukazuje, jak snadné je s lidmi manipulovat. Na závěr dnešního rouškování si řekněme poslední věc. Je každého věc, jaký hadr či módní doplněk si vezme na sebe, to i včetně obličeje. Přesvědčovat přesvědčené o opaku nemá cenu. Normální člověk pochopil počáteční obavy z jakési pandemie, postupně vnímal, jak velkou hru s námi média a politici ve spojení s farmaceutickými koncerny rozehráli a rád se vrátí k normálnímu životu včetně existenci s ostatními. Hysterici na důvěřivci nadále zůstanou zahaleni a budou hltat čísla podstrčená médii o mrtvých, nakažených a budou věřit všemu, co je součástí vzniku krize. Budou ignorovat činnost cenzurních oddělení Youtubu, Facebooku a Googlu, která se soustředí na likvidaci oponentů a jimi vytvořených materiálů přinášejících důkazy o nesmyslnosti celé koronakrize. Neodsuzujme je za to. Je třeba si uvědomit, s jakou profesionalitou byla celá tato situace připravena, dlouho plánovaná a dokonale využita k otestování lidstva. Pokud se budou udělovat Oscaři za uměleckou stránku věci, dostanou je politici i média. No a my ostatní….začněme normálně žít a buďme tolerantní. A ještě maličkost. Našemu zdraví nejvíce pomůže pohyb, podpora imunity a návrat do práce, škol a k tomu, co máme rádi.
Jindřich Kulhavý