Sluneční kopřivka
Přichází léto, sluníčko se už se do nás opírá svou silou a my čerpáme energii. Je úplně přirozené, že toto přírodní teplo a zdroj světla v nás vždy nabudí pocit štěstí a spokojenosti. Ale naše nezodpovědnost a přemíra žlutého zlata může způsobit opačné pocity. Alergici by mohli vyprávět. A ne jenom oni, protože sluneční alergie začíná plnit ordinace lékařů. Spáleniny sice mají pořád prvenství, přesto prevence, o které víme, nás stejně nepoučí, chceme být prostě ukázkově snědí. Přitom vůbec nemyslíme na následky svého chování;-), člověk je prostě tvor ješitný a nenapravitelný.
Co Vám chci tímto říct, nebo ještě spíše popsat? Prostě a jednoduše alergii na sluníčko, aneb solární kopřivku. Tento pojem byl poprvé použit v roce 1923 panem Dukem a v roce 1928 byly poprvé provedeny testy se stoupajícími intenzitami světla o různých vlnových délkách. Největší počet pacientů reagoval na vlnové délky 300 a 500 nanometrů. V roce 1942 jiný pán jménem Rajka dokázal, že projevy je možno vyvolat po injekci séra postižené osoby pod kůži zdravého dobrovolníka. Takže jde o nemoc relativně moderní, ale už tady byla.;-) Jen intenzita slunečních paprsků a měnící se ozonová vrstva jí dávají nyní větší možnost se ukázat v plné míře.;-)
Typické projevy solární kopřivky se objevují do několika minut po ozáření. Zahrnují svědění, kopřivku, otoky a zarudnutí. Projevy většinou bez cizí pomoci vymizí do 24 hodin. Někdy mohou být přítomny i celkové příznaky – bolest hlavy, únava, malátnost. Kopřivka se může objevit i na místech krytých oděvem, protože záření UV-A a viditelné záření může procházet i tenkou látkou. Paprsky určitých vlnových délek procházejí také sklem, a tak mohou kopřivku vyvolat i například za zavřeným oknem. Nejčastěji se projevy solární kopřivky objevují v oblasti výstřihu, na krku a pažích. Byl také popsán otok rtů a jazyka u pacienta, který spal na slunci s otevřenými ústy. Diagnóza je stanovena pomocí fototestů.
Léčba je složitá a ne vždy účelná, proto je prevence nejdůležitější. Vyhýbejte se přímému slunečnímu žáru, a to zejména mezi 11. a 15. hodinou. Před pobytem na slunci je vhodné omezit užívání potenciálně alergizujících látek na pokožku – parfémy, kolínské, osvěžující kapesníčky, apod. Používejte vhodné oblečení (krep má ochranný faktor 5, bavlna 32 a hedvábí 28, k většímu průniku UV záření dochází také při mokrém oděvu). Používat lze speciální oděvy chránící proti slunečnímu záření.
Pro osoby trpící sluneční alergií, která se projevuje nepříjemnou kožní vyrážkou a svěděním, je doporučována extrémní sluneční ochrana, tzv. total sunblock přípravky s faktorem 50+. Existují i přípravky s přísadami snižujícími riziko alergické reakce na slunce. Nejlepší a vyzkoušenou značku proti solární alergii i u dětí je značka Eucerin. Tu Vám opravdu doporučuji. Jde přeci nejen o Vaše zdraví, a i když to není levná záležitost, jak už jsem psala, léčba je celkově složitá a ne vždy úspěšná.
Přesto několik typu a forem léčby existuje. Při probíhající reakci se podávají léky tlumící alergii – antihistaminika, nebo dokonce hormonální léky – kortikoidy. Obtížnější je ale předejít opakování reakce. Doporučují se krémy s vysokými ochrannými faktory, beta-karoten, kortikoidy a chlorochin, ale výsledky často nejsou příliš uspokojivé. Naštěstí se u řady pacientů nejčastěji vystavované oblasti kůže postupně jakoby otuží. Na tom je také založena další léčebná metoda – opakované osvěcování světlem o určité vlnové délce (již zmíněná desenzibilizace = přivykání na světelné paprsky). Bohužel ani tato metoda není dokonalá, protože tolerance trvá jen poměrně krátce – většinou několik dní. Léčba proto musí být dlouhodobá, prakticky po celou dobu slunného období roku. A za mne Vám přeji co nejmíň reakcí na sluníčko, na které se celý rok těšíme a dovoleným zdar a bez potíží.
Zuzana Žůborová
