Zajímavý rozhovor
www.inadhled.cz Moderní doba poznamenala i kdysi naprosto normální sousedské vztahy. Především ve městech jsou lidé odcizení, přestože bydlí kousek od sebe a denně se potkávají, dokážou se většinou pouze pozdravit a běží dále za svým cílem Ve velkých panelových domech se to dá ještě pochopit, ale podobné to bývá i v satelitních městečkách, kde elektronické brány umožňují zaplout do vlastního soukromí bez potřeby před domem vystoupit a vysoké ploty následovně uzavřou možnost komunikace. Ale i přes tyto mezilidské překážky existují přátelství, která se v rámci jedné ulice udržovat dají.
Četnost setkání se sousedy je většinou ovlivněna ročním obdobím, společnými příjezdy ze zaměstnání, nebo kolegiálním tlacháním o problémech potomků, případně společným zájmem na chodu ulice. Z toho vyplývá i pravděpodobnost častějších hovorů s těmi, kteří žijí bezprostředně kolem vás, zatímco ty z druhého konce jaksi vídáme minimálně. Přesto k takové situaci dochází a může být následně zdrojem zajímavého rozhovoru. Zvláště tehdy, když se dotyčný soused filosoficky i fyzicky pohybuje v jiné skupině lidí, než vy. Vzhledem k tomu, že autor tohoto článku je velmi zvídavý a navíc je prokazatelně dobrák, nabídl odvoz blíže k civilizaci, a tím absolvoval podobné setkání. A cestou zapředl řeč.
Milý soused pracuje v nadnárodní prosperující společnosti v oddělení IT. Je příjemný a inteligentní, ochotný kdykoliv pomoci v případě vyskytnutí se technického problému na počítači kohokoliv v ulici. Připouští, že zaměstnanci firmy podléhají jistému globálnímu vymývání mozků. Má dva syny, bývalé skauty, studující na vysokých školách opět v oboru IT. Klukům je cca 19 a 22. Patří do klasické skupiny milovníku přírody, duchovna a přespat v lese pod širákem patří k jejich koníčkům. Nepijí, nefetují a delší vlasy jsou prostě jejich image. Právě jejich typologie mne přinutila položit milému sousedovi pár otázek týkajících se migrace, EU a dalších maličkostí. Zde přináším otázky a odpovědi, útržky z diskuze.
Jaký vztah mají kluci k migraci? Ví kluci, co to je vlastenectví? - Jako rodina jsme velmi otevření, migrace nám nevadí, pokud nově příchozí budou dodržovat naše zákony. Barva pleti nás moc netrápí. Slovo vlastenectví kluci neznají, vyznávají otevřenou Evropu a dívají se na to ekonomicky. Chtějí jít na zkušenou ven a otevřená Evropa a vyšší platové možnosti v zahraničí jsou pro ně důležitější, než sedět doma.
Uvědomuješ si kulturní rozdíly, také jiné průměrné IQ migrantů a problémy se sociálním začleněním včetně nákladů na něj? - Kulturní rozdíly se časem smažou, jsou důsledkem represivních režimů v daných zemích. Také IQ je pouze důsledkem situace v těchto oblastech. Budou li dotyční pracovat, postupně zapadnou. Zločinnost si nepřipouštím.
To i přesto, že před třiceti léty bylo v muslimských zemích svobodněji, než nyní? Třeba v Iránu a se ženy zahalovat nemusely až do doby, kdy vládnul šáh Pahlaví, podobné to bylo v Afganistánu, Egyptě… - Opravdu? No myslel jsem, že je to opačně. Že se to uvolňuje
A co finanční zátěž? Víš, že každý migrant má dle rozhodnutí EU nárok na cca 21000,-Kč měsíčně? A stejně tak každý člen rodiny po sestěhování? A tím to nekončí, přijdou nároky na další příplatky, třeba na bydlení, studium a další. Podobně, jako u Romů. - Cože? Ne to nevím, to přeci musí mít nějak omezené, to by ani neutáhnula tak vyspělá ekonomika, jakou mají USA. Vždyť i tam se brání přistěhovalcům z jihu a Afriky.
Zpět ke klukům. Copak je ve škole neučí o historii a nevedou je k lásce k vlasti. Nebo ve skautu kdysi? - To ne, kluci opravdu vnímají Evropu bez hranic jako jedinou možnou. V podstatě je vlastenectví vůbec nepotkalo. Sice neregistruji žádné programy, o kterých mluvíš (AISEC, HateFree), je ale pravda, že k lásce k vlasti vedeni rozhodně ve školách nejsou. A ani o to nestojí, chtějí prostě do zahraničí a podporuji to.
Co říkáš na EU, například na platební karty. Jsi moderní člověk, jistě je používáš. - Ano, platím kartou. Hotovost nepotřebuji.
A uvědomuješ si rizika? Například záporné úroky, možnost přijít o úspory? - Ne proč? Mám peníze na účtu, jsou mé.
A co situace na Kypru relativně nedávno? Krachující banky v podstatě odcizily velkou část vkladů bez náhrady. - Opravdu? No to jsem nevěděl. Fakt ta rizika jsou?
Položil jsem ještě pár otázek. Moderní, inteligentní a velmi sympatický člověk žijící pár desítek metrů ode mne a pohybující se mezi lidmi měl méně informací, než já. Pravdou je, že je sbírám usilovněji, to abych byl v obrazu a zároveň vám mohl přinášet své postřehy. Přesto jsem byl překvapen z toho, jak málo lidé vysokoškolsky vzdělaní a ne uzavření v místnosti bez přístupu informací ví a jak málo se zabývají okolnostmi, které jednou ovlivní jejich životy. O tom, jak je vedena naše mládež, mluvit nechci. Je mi smutno. Vychovávám syny k hrdosti z možnosti obléknout národní dres se lvíčkem na prsou. Je to jejich cíl, který v budoucnosti nemusí už třeba splnit, ale nikdo jim nevezme to, že se jim to v životě povedlo a půjdou si za ním i přesto, že budou třeba i v zahraničí. Učím je, že být Čechem je více, než být Evropanem. Protože to, kam se Evropa řítí, mne naplňuje obavou z toho, že jsme její součástí.
J3.K
