Je normální prosit o sex?

  Většina radostí i problémů je v soužití muže a ženy založena na sexu. Tělesné sblížení obou účastníků vztahu bývá velmi podstatným atributem jejich souhry, naopak jednostranné odmítání je znakem určité krize, jejímž vrcholem může být rozchod, násilí, nechuť i určitý druh alergie. Samozřejmě je třeba brát v potaz okolnosti, které mohou vést k tomu, že se dva lidé, kteří se kdysi tělesně vyhledávali, začnou vzájemným dotykům vyhýbat. Důvody mohou být různé. Zdravotní, psychické, přepracovanost, únava a stres, nedostatečný časový prostor, případně otázka samotného prostředí.

  Co se však děje tam, kde je vše v relativním pořádku, přesto se jeden druhému každý večer v ložnici snaží uniknout? Většinou se mluví o frigidnosti žen, jde však o naprostý nesmysl. Ženy jsou velmi citlivým barometrem čehokoliv a jejich stav mysli často rozhoduje o četnosti sexuálních aktivit páru. Přesto rozhodně nelze říct, že by ženy byly méně žádostivé, než muži. Pouze si více připouští denní starosti a problémy, jsou romantičtější, potřebují mít připravenou atmosféru. A také rády vnímají to, že o ně muž nějak stojí a je ochotný pro ně udělat něco významného. Chtějí cítit určité příjemné napětí, touhu, registrovat partnerovu celkovou mužnost. Nestačí jim jen vědomí, že mohou denně, potřebují obdivovat a být obdivovány, respektovat a být respektovány, milovat a být milovány, vnímat a být vnímány. Pokud se vytratí láska, respekt a i třeba nepatrná dávka úcty a obdivu, zmizí zároveň vášeň a chuť s tím něco dělat. Tedy aspoň doma, velmi snadno to však najdou jinde. Nepodceňujme jejich potřeby, navíc jsou velmi rafinované v tom, jak získat to, co chtějí.

  Pánové to mají trochu jinak. Jisté je, že jsou daleko pragmatičtější. Jejich náznaky touhy po sexu jsou stále stejné, často se doprošují místo toho, aby hledali důvod, proč se už dlouho v ložnici nic mimo spánku nekoná. Přitom právě dotazy, co se večer bude dít, prosby o nějakou formu uspokojení a nedostatek kreativity jsou jedním z důvodů, proč se nestane vůbec nic. Žena nechce být žádána o služby tohoto typu, dojde li to až  sem, jde o jasný důkaz toho, že dotyční jsou spolu ze zvyku, povinnosti, nebo překročili zenit vzájemného porozumění. A ve chvíli, kdy chlap prosí o sex svou manželku, je to de facto konec jeho vedoucí pozice v domácnosti. Stává se jen nudným balvanem, který není schopen vlastní seberealizace, je brán za určitou formu parazita a pro dámu ztrácí i zbytek své hodnoty. Vychází li mu občas vstříc, tak pouze proto, aby měla klid. I to je ženská přirozenost. Jsou však i natolik hrdé ženy, které řeknou ne jednou a navždy.

 Opačný stav je, když žena chce a muž nikoliv. To už je podezřelé. Důvodů je přesto více. Může jít o jeho únavu, věk a s ním spojené problémy, těžko řešitelné pracovní záležitosti, na konci této řady lze najít i možnost existence milostného vztahu jinde. Přesto není tento jev obvyklý a až na problémy s věkem, zdravím a erekcí je často přechodný.  Příčinou může být i určitá změna vůně a chuti partnerky spojená s fyziologickými změnami. Ale o tom všem se dá mluvit a hledat nápravu a řešení.

  Sexualita je velmi ošemetná záležitost a ta partnerská ještě více. Jak už jsem několikrát uvedl, můj názor je, že člověk není v zásadě naprogramován na jeden celoživotní vztah a důkazem je vše to, co se děje kolem nás. Až na velmi vzácné a obdivuhodné výjimky jsme svědky různých mimomanželských vztahů. Jejich existence a četnost jen podtrhuje vše to, co tvrdím už dlouho. Muži nejsou o nic horší, než jejich ženy. Jen jsou v tomto směru jednodušší, méně vynalézaví, občas naivní, nechápající a neuvědomují si, že ta malá část z nich pyšnící se větší kreativitou a schopností více naslouchat je prostě bezkonkurenčně u žen úspěšnější. Je těžké se s tím smířit, ale je to tak. Tak snad nepatříte k té horší většině, pánové. Mějte svou hrdost.

J3.K