Manželství - škola tolerance a respektu

Studium vysoké manželské je velmi ale velmi záludné. Řada lidí vám ve chvíli, kdy zjistí, že třeba zkouškou z tolerance nebo z respektu neprošli, řekne, že o povinnosti zvládnout tento předmět neměli ani ponětí nebo o něm nebyli dostatečně informováni. Disciplín, které kandidát na titul doktor manželských věd musí zvládnout, je nepřeberné množství. Z některých se dělají drobné zápočty skoro každý den, jiné přicházejí postupně a v různých variantách obtížnosti. Ale nejhorší je, že vám nikdo dopředu neřekne, co všechno se od vás vlastně očekává. Nehledě na to, že pomyslný rektor této univerzity je značně zlomyslný, občas nechápavý, není vždy spravedlivý a čeká, že budete schopni zvládnout i zkoušky zcela nečekané.

Dnes už dopředu žádný z nás skutečně nevěří, že soužití dvou lidí je, od svatebního pochodu až po rozlučku nad katafalkem, příjemné a báječné. Byl by to totiž vrchol naivnosti. Samozřejmě se počítá s drobnými provozními problémy, s nějakou tou nutností sžití dvou lidí, občasné upuštění napětí pomocí hádky a mnohé další…. Dnes jsme sestavili přibližný průběh studia manželství i s těmi nejpravděpodobnějšími zkouškami.

Bakalář: 
Tak nadechnout a vydechnout. Je tady první sedmiletka společného života, po jejímž zvládnutí máte zasloužilí nárok na titul bakalář věd manželských. Možná jste na samém prahu tohoto období, inkoust na radnici ještě nezaschnul a vše je zalito sluncem, růžemi a srdíčky. V tom případě Carpe diem - Užívejte si to.

Nebo jste se v manželství už chvilku ohřáli a dostali se tak přes první studijní metu.  Vyměnila se vaše optika z růžové na ostře plnobarevnou (doufejte, že černo-bílá se vám vyhne). Tato fáze se pozná tak, že zatímco ještě nedávno byl váš manžel/ka bohémský/á, dnes je zcela jednoznačný nepraktický „bordelář“ nebo líná „hospodině“. Případně vám věta „Jéééé, já zapomněl/a“ kdysi zněla roztomile, ale nyní vám vyvolává tik do ruky a hlas se vám zvedá o oktávu výš. Je dobré si uvědomit, že nemá smysl bojovat s větrnými mlýny.

Druhou zkouškou, která vás nemine, je vymezení hranic. Velmi ošemetná záležitost, která vyžaduje diplomatický talent a vědomí, že žádné, ale opravdu žádné smlouvy netrvají věčně. Pokud hned na začátku nastavíte pravidlo, že večer rovná se teplé jídlo, nemůžete se za pár let divit, když je po něm sháňka. Podobně nosí-li muži domů svazek květin každý pátek, těžko po pár měsících či letech bude vysvětlovat, že opuštění tohoto zvyku neznamená propad citů, ale že to prostě sakra leze do peněz. Pokuste se domluvit na zásadních věcech ohledně fungování domácnosti a trávení volného času. A předcházejte stereotypu a radostem, z nichž se stane povinnost. Původní pozitivní aktivitaa může být časem kontraproduktivní.

Závěrečnou zkouškou bakalářského titulu by mělo být zvládnutí aplikace metody 3x CH (chválit, chválit, chválit) pro ženy a 3xPo (posadit, popovídat a pohladit ) pro muže.
U mužů je základním benzinem, na který jejich ego jede, pouze pořádná chvála. Žádný chlap se nechce cítit jako neschopná nula. A proč hned třikrát ? Protože chvály není nikdy dost. PoPoPo - posadit, popovídat a pohladit - to naopak potřebují ženy. Z toho, co je nadchne nebo co je trápí, se potřebují prostě „vykecat“. Pro ženy je důležité, že je partner vnímá nebo to alespoň dobře předstírá. Takže, pánové, cvičit a cvičit a cvičit. Co si budeme povídat, stejně vás to nemine a je mnohem účinnější (a hlavně cennější) to provádět o vlastní vůli.

Magistr: 
Následné studium je většinou provázeno intenzivní péčí o rodinu. Oba jedete v zaběhlém kolotoči: snídaně - školka, škola - práce - vyzvednutí dětí - úkoly - nákup - večeře, to zpestřeno nemocemi, nutností zajet do servisu a zaplatit zároveň novou myčku, tábor a letní boty. Ve fázi maximálního soustředění na zajištění základního provozu rodiny se často stává, že partnera začínáme vnímat jako nedílnou součást bytového vybavení. Nebo ho vnímáme jako funkční stroj, který s drobnými poruchami dobře poslouží ještě několik dalších let. Pak se stávají velmi nepříjemné momenty, kdy během intimního styku (je-li ještě nějaký) žena najednou místo slov vášně vykřikne „Zaplatili jsme nájem?“

Nebezpečné je také spoléhat na to, že toho druhého dobře známe. Samozřejmě jistý stupeň základního poznání jsme si (obě strany) osvojili při bakalářském studiu, leč právo na změnu má každý. Tak pamatujte, že je velmi nepříjemné zjistit, že nenacházeje tu správnou radost z pokusů obrátit svůj život k lepšímu doma, odebírá se partner hledat uznání do domovů jiných!! Ustupte oba i z toho, že jednou naplánované věci se udělat prostě musí v daném termínu a že soboty a neděle slouží především k domácí otročině. V tomto zkouškovém období je důležité vyškrtnout ze svého slovníku věty, které se někdy prostě automaticky derou na rty. U žen je to věta „Já ti to říkala“ u muže pak „Cos tady celý den dělala?!“ To jsou otevřené krvavé rány, do kterých se pak dalším opakováním sype nová a nová sůl. Na zvládnutí řady drobných nesrovnalostí doporučujeme přihlásit se na kurz „Terapie teplem“. Tam se naučíte tuto zázračnou metodu - teplo domova (že je tam oběma dobře), teplo jídla (nikdo netvrdí, že ho musíte uvařit vždy vy) a teplo postele (netřeba vysvětlovat) - úspěšně aplikovat v praxi.

Doktor:
Děti jsou pryč!! Vy z dětského pokoje uděláte stylovou pracovnu, a čas věnovaný jim chcete maximálně věnovat sobě. Ale něco je jinak. Každý den si pokládáte otázku : Co budu dneska dělat?? Pokud jste magistrem prošli s odřenýma ušima a spadli do systému dobře promazaného domácího stroje, čeká vás nutnost ponořit se opět aktivně do studia. Ovšem pozor - ne vrátit se k začátkům vašeho soužití, přeci jen oba dva už jste po více než dvaceti letech trochu jiní lidé. Abyste neskončili přemýšlením o inspiraci Maryšou, zapojte se do semináře „Učíme se mít ze sebe radost“. Doporučujeme společné fyzické aktivity, čímž zrovna nemyslím sex, ale pohyb obecně. Ten totiž, jak známo, zlepšuje náladu a ono to pak opticky vypadá, že vám náladu zlepšila právě přítomnost partnera. 

Je dost pravděpodobné, že vám za ty roky plné akcí trochu ubyla i témata, ale teď, když máte čas, zkuste něco vymyslet – fantazie funguje pořád. Kromě společných výletů vyzkoušejte třeba divadlo, kanastu se společnými přáteli nebo filmy v televizi, ale hlavně za přítomnosti obou. Po dvaceti letech manželství od vás nikdo neočekávat výbuchy vášně a nadšení jako na začátku. Ale věřte, že není v manželství horší zjištění, než že po těch letech jste alergičtí nejen na tón hlasu toho druhého, ale i zvuk, který vydává při dýchání či obědvání -  a ten způsob, jak si maže chleba – no hrůza. Tady pomůže jen intenzivní kúra radikálního positivismu. Sepište si, v čem všem je váš partner/ka fajn nebo alespoň trochu snesitelný/á a každý večer si to opakujte. Pro lepší účinnost doporučujeme nabrat několik historek z okolí, svědčících o tom, že navzdory svému dojmu máte doma anděla (kterého by leckdo bral). Rovněž pomáhá zavést dny odděleného volna, abyste měli příležitost si uvědomit, v čem všem se vám po drahé polovici stýská.

Na závěr trocha povzbuzení pro ty, kteří propadli dojmu, že tuhle školu snad ani není možné zvládnout. Je zcela v pořádku, když vás občas napadne, že na svého partnera(ku) vezmete pánev nebo se v noci tiše sbalíte a odstěhujete se na Havajské ostrovy. Je v pořádku i to, když o těchto svých představách tu a tam povíte svým kamarádkám a kamarádům. Ostatně oni určitě přidají i své velmi nápadité plány. Průšvih nastává v okamžiku, kdy pánev držíte v ruce a výhled na kriminál vám přijde jako bezva prázdniny. V tuhle chvíli se vyplatí přerušit, alespoň dočasně, studium a zvážit, jestli nevyzkoušet nějaký jiný obor nebo aspoň spolužáka.

Upřímně? Vše výše uvedené jsou čtivé kecy. Ve skutečnosti je manželství proti přírodě a jde o umělý výplod lidské morálky. Jedná se nikoliv o svazek citový, to s výjimkou prvního roku či více let, ale především o partnerství ekonomické. Půlku manželství se trápíme, druhou půlku si hrajeme na to, že je vše v pořádku. Není. Manželství není potřebné k tomu, aby se muž a žena měli rádi. Jde pouze o jistý druh tradice, jejímž zavedením se kdysi snažili pohlídat rodovou soudržnost, později se stalo manželství bičem v rukách církve. Povinnost potvrdit vzájemný vztah u oltáře je často k jeho konci nepochopitelným krokem. Takže buďme spolu z lásky, nikoliv však proto, že jsme se upsali a proto musíme...

J3.K