Muži se bojí samostatných žen? Nebo ambiciózních?
Tato myšlenka není má, nesouhlasím s tím, nicméně občas na ni narazím. Nejdříve je tedy otázkou, kdo je samostatná žena.
Pravděpodobně si tedy dokáže vydělat dostatečné množství peněz na to, aby si pořídila vše, co potřebuje k životu, pokud má děti, má to mnohem těžší, ale dokáže se o ně postarat. Tím myslím je uživit, částečně vychovat. Ne, takové ženy se muži nebojí, před tou se musí poklonit.
Předpokládám ale, že to samé v případě nutnosti muž dokáže také. I když také ne každý. To tedy není správný případ. Jiná věc je, pokud žena dokáže ve své kariéře dosáhnout výše, než muži kolem ní. Přiznejme si, že jí to dá více práce, musí být tvrdší, dokonalejší, pracovitější než muži ve stejném postavení. A zde je pravděpodobně ten důvod. Dokáže taková žena potlačit projevy těchto schopností v soukromí? Dokáže v partnerství vystupovat v roli ženy, když v zaměstnání je nad muži? A chce ji muž brát jako minimálně sobě rovnou? Nechce muž žít s ženou jako takovou více, než jen s tou, která ji připomíná pouze vzhledem? Dokáže žena v případě své větší úspěšnosti nedávat najevo svou nadřazenost? (upřímně řečeno, ani muži nejsou zdaleka bez poskvrny, svou schopnost být důležitý umí dávat na odiv více, než je třeba).
Myslím si, že řešení partnerského vztahu v tomto případě má jen dvě řešení. Samostatná a ambiciózní žena si za partnera může vybrat pouze muže s výraznou osobností, který ji bude respektovat a zároveň bude respektován. Nebo takového, který bude žít v jejím stínu, pak si ovšem nesmí stěžovat a jednou ji přestane bavit. Takže je to vlastně o výběru na začátku, o výběru toho, kdo mi bude rovnocenným partnerem.
Ne, muži se nebojí samostatných žen, pouze zvažují, budou li uznáváni či přehlíženi. A je na každém, aby si sám věřil, či nikoliv. Já s tím problém nemám.
J3.K
