Zdravím Vás a přeji hezký den v rámci možností.
Takže jeden syn je u otce, který se o něj ale v zásadě nestará a mstí se mi, druhý v pěstounské péči, která je prezentována tak, že má dětem pomáhat. Nevím, jaký názor máte na tuto péči Vy, ale pokud se Vás to přímo nedotkne, tak asi může být i kladný. Já si myslím, že by měla být pouze pro děti, o které rodina opravdu zájem nejeví.
Já jsem syna do pěstounské péče nedala, a ani s ní nesouhlasila, stačil souhlas otce, který už nejde vzít zpět. Ospod Praha 10 mi tenkrát řekl, že je to jejich první případ, který takto mají, a taky to podle toho dopadlo. Vše se řídilo pravidly organizace "Dobrá rodina" a podle pěstounky. Tato paní si dodnes myslí, že je někdo, protože byla režisérka a asi si myslí, že může režírovat i životy ostatních. Tvářila se jako kamarádka, chápající jak moc musíte trpět, chápající k problému s alkoholem, chápající, jak strašně se chová otec staršího syna. Dnes je v kontaktu s otcem staršího syna a vůbec ji to asi nepřipadá přinejmenším hloupé
a soud na to nereaguje. Myslím, že už jen tento samotný fakt ukazuje na to, že jako pěstounka ztratila profesionalitu.
Já osobně jsem takové povahy, že dělat pěstouna na přechodnou dobu bych nemohla. Má to být maximálně na rok. A myslím, že bych to dítě pak měla hodně ráda na to, abych ho předala tzv. dál. To je můj pocit, a tak si myslím, že pokud se do toho někdo pustí, řeší si v tom nějaký svůj vlastní problém. Finance, skoro vše Vám proplatí, vlastní dítě, které nemá, a tak se pak často stává, že se pěstoun nechce dítěte jen tak vzdát. Bohužel zákon je takový, že pěstoun je účastník soudního řízení, a tak návrat dítěte domů může pěkně zamotat, navíc má plnou podporu doprovázející organizace, a ta se taky ničeho neštítí.
Já už důvěru v paní pěstounku nemám žádnou, soukromé informace použila a přetočila, nyní dělá z mého syna nemocného a poslední její vyprávění u soudu bylo v podobě, že já jsem křehká, tím míní, že mám sklony k alkoholu, péče o syna je náročná, a tak ji nezvládnu.
Asi jen laik může bagatelizovat spouštěče alkoholika, u mě to byl hlavně otec staršího syna, jeho chování vůči mne, situace, které vyprovokoval a týkaly se staršího syna. Určitě si nepůjdu koupit láhev, protože se mi doma vzteká dítě a nechce poslouchat. Jedno dítě už jsem vychovávala sama 7 let, můžu Vám upřímně říci, že se mě to docela už dotýká, jak ze mne stále dělají neschopného člověka...
Pěstounku jsem opakovaně žádala o možnost častějších kontaktů se synem, odmítala se domluvit na kontaktech s námi, místo ní odpovídala Dobrá rodina, žádala jsem tedy vedoucí Ospod o schůzku, protože sociální pracovnice nám kromě rady, obraťte se na soud, nepomohla, po měsíci a půl jsem měla možnost promluvit s vedoucí Ospod, ta, mi přijde, že má alespoň cit a podpořila častější kontakt, také jsem se objednala k jednateli Dobré rodiny, vyslechl mě a opět závěr, ať se tedy obrátím na soud.
Podali jsme žádost o častější styk. Moje maminka vzala svoji žádost o svěření zpět, už jsme to neviděli jako nutné a celé situaci prospěšné, spíš mi bylo líto, že jsme ji do toho zapojili, protože i moji maminku paní pěstounka nešetřila, odkývala ji, že vše probíhá v pořádku, a pak to v odvolání otočila. Museli jsme počkat na odvolací soud a podali jsme si žádost o svěření do naší péče.
Otce mladšího syna jsem si vzala ještě než pěstounka podala odvolání, představte si, že nám byli pěstouni i na svatbě! Dnes je mi to až líto, brali jsme se v době Covidu, místo nich, jsem mohla pozvat někoho jiného. No, bývala jsem hodně důvěřivá a asi i naivní....
Pokračování příště
Bára