Rozdíly….
www.inadhled.cz Ten nepoměr je strašný. Já vím, že vždy byli lidé chudí a bohatí. Ale je nutný až takový rozdíl, kde na jedné straně je dítě, které nemá svačinu a na druhé straně jiné, které ji hodí do koše, protože mu máma dala ten salám, který nejí?
Ne každý dostal šanci na vzdělání, na dobrou práci atd. Od některých žen slyším, že každý strůjcem svého štěstí. Nejvíc rad dávají ty, co se dobře vdaly. Ty jsou schopné Vámi pohrdat, protože si neumíte poradit. Jejich děti mají "vše". Jídlo, značkové hadry, několikrát do roka dovolená i hory. Ale mají opravdu všechno? Ne nemají. Chybí jim blbnutí a lidskost. Neříkám, že všem, ale většině ano. Ty děti se téměř neumí smát, neumí si hrát a ničeho si neváží, pro ně je vše samozřejmostí.
Znám maminku, která dá dítěti na ven značkové věci a pak se zlobí, když je ušpiní. Tomu dítěti, je úplně jedno, jestli má tepláky za 50, nebo za 500 korun. To dítě si chce hrát a ne být ve stresu, jestli se někde zamaže. Co já vidím u svého okolí, tak mi mnohem spokojenější přijdou děti, které sice nemají drahé věci, ale rodiče jim věnují veškerý volný čas. Jezdí na výlety, chodí do kina, na výstavy. Prostě užívají si jako rodina.
Jeden příklad za všechny jsem zažila i ve svém okolí. Moje sestřenice měla vše, na co si vzpomněla, od hraček a po dovolenou, kterou si sama vybrala. Jednou jsem byla u toho, když ale chtěla trávit čas se svojí mámou, která zrovna odjížděla pryč. Máma ji začala říkat, že vše dělá pro ni, aby se měla dobře, aby ji mohla kupovat a co že po ní ještě chce. Malá tehdy plakala a odpovídala, že chce mámu. Zastavte se na chvíli a zamyslete se, dáváte svým dětem hodně, ale dáváte jim to, co potřebují?
Šárka Večerníková
