Soužití
www.inadhled.cz Většina lidí žije v partnerském stavu. Žijí ale spolu, nebo jen vedle sebe?
Soužití Je zvláštní, jakým způsobem spolu lidé mohou žít. Myslím muž a žena. Nejdříve se poznávají, oťukávají, ve školce se kluk za holku stydí a dívka po klukovi pošilhává. Dají si první polibek, podají si ruce, ale také tvrdí, že je ten druhý nezajímá, nepředvádí se. Jsou to děti, ve kterých se opatrně probouzí příroda. V pubertě naopak vše, co Ti dva zamilovaní cítí a dělají, zavání přeháněním, jsou schopni se za sebe rvát, jeden i druhý se přizpůsobují tomu vyvolenému, vše jde stranou. Chybí moudrost, do všeho po hlavě a za každou cenu. Příroda je vzhůru, autorita starších jde pryč, bez ztrát přežijí jen ti nejsilnější.
Dospělost, první vážné vztahy. touha po rodině, rodičovství. Opravdu dospělost? Stále je tu vášeň puberty, zpočátku i beztrestná bezstarostnost. První manželství, dítě, společný život plný vášně, lásky, milování, společné plány. Ti lidé žijí spolu, s někým, koho si váží. Ne sice dlouho, ale je to krásné.... Skutečná dospělost. Je fajn, dojde li do ní člověk bez ztráty kytičky, ale... kolik lidí si najednou uvědomí, že nežijí s nikým, ale vedle někoho? Společný byt, společné děti, vlastní auto, vlastní myšlenky, vlastní svět… paralerní s tím něčím životem, který si žije ten, koho jsme milovali. Kam to krásné zmizelo?
Stáří. Žít s někým je vzácný poklad, potřeba, pocit, který neznají ti, kteří žijí ve své samotě. Není nic horšího, než samota. Všichni to víme, ale vážíme si toho, máme li někoho, kdo o nás stojí? Ne, někdy pod falešnou záminkou zvyku, lenosti něco řešit, či z důvodu povinností přicházíme o velký kus našeho života. Je to k zamyšlení, asi bychom měli být připraveni na to něco udělat, aby se nám samota jednou vyhnula. Štěstí přeje připraveným.
J3.K
