Testování zdatnosti
www.inadhled.cz Dospívání mládeže má již od nepaměti svá pravidla, která se v mnohém průběžně mění, nicméně jiná zůstávají po mnoho generací pořád stejná. My starší jsme možná již pozapomněli, jak jsme se chovali v době puberty, naši potomci však umí velmi zdárně ty krásné roky připomenout.
Lidský život má několik etap, které se svým průběhem naprosto liší. První dekáda je většinou o nasávání informací, zručnosti a základních znalostí. Roztomilost dětí postupně mizí a s desátým rokem se blíží období, které znamená pro většinu rodičů náročné období. Ta krásná miminka pomalu odrostla a dostávají se do stavu klackovitosti. Nastala doba, kdy jsou na tátu i mámu kladeny těžké úkoly.
Pro holky a kluky platí pár stejných a plno rozdílných příkladů, v kterých mohou klopýtnout. Dá se očekávat první seznámení s alkoholem, kontakt s drogovým dealerem, nebezpečí plynoucí z existence pedofilů. Slečny je třeba varovat před otěhotněním, slepým zamilováním do pozdějšího škůdce, juniorům nejvíce hrozí jejich rostoucí ego a pocit samostatnosti. Většina úrazů a horších záležitostí je spojena s neschopností odhadnout to, na co skutečně mají.
Zatímco budoucí ženy v tomto období především plení mámin šatník, zkouší její šminky a zjišťují, nakolik se stávají vyhledávanými pro svůj mohutnějící hrudník a zakulacující se pozadí, mladí pánové mají potřebu se poměřovat se svými staršími bratry (to v lepším případu), nebo to zkouší na své otce. Není tedy ničím zvláštním, že chudáka tátu čeká častý klinč s vlastním synem. Vzhledem k tomu, že mladí výškově již po několik posledních desetiletí přerůstají své rodiče, má 14tiletý pořízek často dojem, že dosáhl bodu, kdy taťku předčí v souboji. Nutno konstatovat, že se mu to časem jistě podaří, dokud však nezíská zkušenosti v boji, které mu jeho soupeř z rodiny předá, má smůlu.
Drzost k mládí patří, proto tímto apeluji na všechny otce, pro něž zplození potomků znamenalo prodloužení aktivního věku. Je velmi pravděpodobné, že Vás Váš milovaný syn jednoho dne zaskočí a třískne s Vámi o zem tak, že Vám na prázdno cvakne čelist a nějakou dobu budete hledat svůj vyražený dech. Budiž to pro Vás poučením. Vždy je třeba si ponechat část bojové strategie pro sebe a být ve střehu. On totiž takový nečekaný pád na dlaždičky bolí jinak ve 14ti a o něco více třeba v 50ti. Zvláště, když jste podcenili dopad své výchovy a dotyčný potomek se zabývá nějakým tvrdším sportem, třeba rugbym, boxem či jiným bojovým uměním. Poté není možné se divit tomu, že tělesná schránka junáka je o něco méně rozbitnější, než ta Vaše.
Snaha postavit se otci a porazit ho je v klucích geneticky zakódována. Nelze se jim tedy divit, souboj do první krve byl výzvou pokaždé. Naštěstí puberťákovi stačí pro vítězství rozškrábnout akné. Pokud to otec podcení, může téct malinovka z nosu jemu, což se mi povedlo už v osmi létech. Hrdostí táty je, když udrží statistickou neporazitelnost aspoň do osmnáctin svého potomka. Jenže to už opravdu záleží na věkovém rozdílu mezi jindy se milujícími soky. A pozor tam, kde jsou kluci dva, jsou totiž vzácné chvíle, kdy se shodnou a spojí. A utlučení táťky je geniální příležitost. Daleko čestnější prohrou lze nazvat třeba zápas v tenisu, fotbalu, de facto v čemkoliv méně kontaktním. To se dá na plno věcí vymluvit.
Soupeření k nám chlapům prostě patří, a pokud ho přežijí všichni ve zdraví, je to pořád zábava. U děvčat již od počátku vládne větší záludnost, konkurence je totiž veliká. Ale o tom zase jindy. Zkuste to hlavně přežít ve zdraví.
J3.K