Trochu zamyšlení nad vztahy a auty
www.inadhled.cz Mezilidské vztahy mají určité zákonitosti, které se v různých obměnách opakují a de facto nepřináší nic úplně nového. Zde na inadhledu je v historii uloženo plno článků, které občas rozvířily hladinu mínění čtenářů, jindy byly přijaty s klidem a souhlasem, nicméně jejich autor vždy vycházel z určitých zkušeností a sesbíraných poznatků. Je třeba s politováním přiznat, že momentálně na těchto stránkách převažují statě o politice, které se snažíme vyrovnávat návraty do historie a prokládat zamyšleními a úvahami nad problémy všedního dne, také zlepšit náladu vtipnou či krásnou fotkou dne. Politika měla být původně okrajovým tématem, nicméně její zasahování do našich životů nabralo na obrátkách s přísunem migrantů a vstupem Andreje Babiše do politiky. Dnes však nechme tyto průšvihy stranou, jejich dopady budou časem tak drastické, že dosavadní formy mezilidských vztahů ztratí svou důležitost a místo nich přijde boj o přežití. Zatím ještě tančíme, ale pomalu nám dochází dech.
K dnešnímu zamyšlení stačil jeden prostý výrok uveřejněný kdesi na sociální síti. I když citát pravděpodobně vyřknula žena, která chtěla spíše urazit muže, než vystihnout skutečnost (což je trend směřování reakcí feministek). Jak víme, mužské ego je tou nejzranitelnější částí muže, proti němu je křišťál pevný jako skála. Ženy to velmi dobře ví a některé této vědomosti často využívají. Většinou úspěšně, jen opravdu u tvrdého muže narazí (kolik se takových mužů v dnešní společnosti vyskytuje?). Výše uvedený výrok má však obrovskou hloubku úplně jinde.
Vždy, když máme něco rádi, časem nám to přijde už běžné a přijde okamžik, kdy to vyměníme. Samotná výměna může mí různé důvody, většinou jde však o prostou touhu mít něco novějšího. Už samotná novota je většinou předpokladem k tomu, že novinka má úspěch a je považována za lepší. Platí to pro partnery i věci. Pravdou však je, že až čas ukáže, bylo li výměna potřebná, či nikoliv.
Máme li v životě nutkání vyměnit toho/tu, kdo s námi ušel kus našeho života, jde většinou o situaci, která je plná emocí. Pokud dochází současně k rozchodu a vstupu do nové etapy s někým jiným, srovnáváme obě možnosti v průběhu změny. Minulost má samozřejmě většinou své stinné stránky, jinak by nedošlo k odloučení, ale budoucnost si možná vybarvujeme příliš krásně na to, jaká může ve skutečnosti být. Nechceme li být zklamáni, je třeba být větším realistou, než snílkem. Může trvat mnoho let, než nám dojde, udělali li jsme chybu či nikoliv. Pokud jde o následek ochladnutí vztahů v průběhu soužití trvající delší dobu, má změna své oprávnění. Je však hloupé, snad z obavy ze samoty, čekat na to, až někoho poznáme, a až poté překotně řešit vlastní problém. Je lepší si vyčistit hlavu a dát si čas na to někoho dalšího poznat. Pojďme ale zkusit jiný případ.
Každý milovník techniky a krásných aut má nějaký svůj sen. Někomu se splní, jinému bohužel zůstane nesplněným přáním. Většinou je to otázka peněz. Většině mladých kluků visel někde nad postelí plakát krásného sporťáku. Třeba porsche. Trvalo mnoho let, než mladík dosáhnul takového postavení, aby si ho mohl koupit. Jednou však ten okamžik přišel a v garáži se zaleskl krásný reálný exemplář předobrazu z plakátu. Nebyl nový, ale koho to zajímá? Přinesl první radost, trochu trápení, mnoho zážitků. I přesto po nějaké době nadejde čas výměny. Finanční situace napomohla příležitosti první porsche prodat a koupit si nové, které je výkonnější, modernější a rychlejší. Prostě nádhera, první stovky kilometrů jsou pohybem v ráji. Jenže…veškeré asistenční systémy, které napomáhají papírově geniálním výkonům, vzaly tomu autu duši, nebo možná něco jiného, co se nedá přesně definovat. Postupně se vrací vzpomínky na dny, kdy jste auto řídili vy samotní, každá zatáčka byla dobrodružstvím, a i když jste byli pomalejší, jezdit jste museli lépe. Začnete se tedy ze sentimentu poohlížet po nějakém starším kousku, byť není nejlevnější a když se vám ho podaří sehnat a vrátit tam, kde má své místo, pocítíte radost a štěstí. Zároveň víte, že zůstane navždy kusem vašeho já. I to je důvod, proč mnoho seniorů udržuje v chodu své staré kousky železa připomínající jim mládí.
Příklad s autem se možná na první pohled těžko pasuje na vztah muže a ženy. Jenže jediný rozdíl je v tom, že auto podobného typu a stáří, které jste měli, při troše štěstí koupíte znova, byť za jinou cenu. Vrátit domů bývalou partnerku už většinou nelze (jen málokdo by o to stál, nicméně nejsou neobvyklé schůzky končící v peřině) a hledat typově podobnou může být nekonečnou cestou, která vás dovede do pekla. Což platí i v obráceném gardu. Jinak ale ne vždy vše nové musí být zaručeně lepší. Až za sebou budete jednou pálit mosty, tedy pokud jste tak hloupí, abyste to dělali s takovou razancí, která vás může jednou mrzet, přemýšlejte nejdříve o tom, zdali vaše touha po nových věcech a zážitcích není slepou uličkou, na jejímž konci narazíte do betonové zdi. Měňte to vám kdysi milé až tehdy, když jste bezpečně přesvědčeni, že jdete do něčeho, co vám přinese dlouhodobou radost, pocit uspokojení a zároveň se to nestane důvodem k vlastním výčitkám. A je jedno, jde li o auto, věc či o partnera. Vždy je třeba přemýšlet více, než si jenom přát. Chtíč je totiž zárukou krátké radosti a delšího pocitu ztráty. Ale ve chvíli, kdy už přes tlukot srdce své myšlenky nevnímáte, a není jiná možnost, skočte po hlavě do toho nového a plavte jako o život. Nikdy totiž nevíte, kdy ten pocit skončí, a proto jej prožijte naplno. Mimochodem, když se s něčím trápíte dlouho, opravdu ničíte jen sami sebe. Chlad ve vztahu a stále rozebrané auto v garáži mají jedno společné. Už nepřináší žádnou radost. Je třeba si uvědomit, že život je krátký. Tak jděte, změňte ho a žijte.
J3.K
