Český Spitfire - Ellipse Spirit - ukázka z článků aktuálního vydání časopisu Flying revue

  Občas někdo právě z tohohle důvodu udělá něco fakt šíleného. Třeba nainvestuje svoje těžce vydělané peníze do projektu, jakým je nové letadlo. Jestli je to dobrá investice? Dneska? Podívej se, kolik je všude výrobců UL letadel. Dává to smysl? Přinese mi to efektivní zhodnocení mojí investice? Fuck on it – I love it. A víš co? Ono to funguje. Když do toho dáš srdce a jdeš prostě dál, krok za krokem, tak to jde. Miluju život právě pro tohle. Dá ti co chceš, jen je potřeba vědět, zda TO opravdu chceš.

  Moje kulaté razítko zkušebního pilota UL letadel ještě neudělalo ani jeden otisk a jsem požádán o test a článek o novém éru na českém i moravském nebi.

  ELLIPSE SPIRIT

  Při pohledu zvenku je to sporťák, a tak jsem fakt zvědavý, jak to bude lítat. Jako snad jediný je od samého začátku navržen na použití karbonu a kevlaru v konstrukci a nikoliv klasické skelné tkaniny. To by mělo přinést výhody. Pevnost a nízkou hmotnost.

  Okukuju tvary, které se vlní jako pěkná pin-up girl. Jo, oblé tvary, ale žádné kilo navíc, to mám rád. Ostatně kdo ne? Jak je to rajcovní zvenku, tak vevnitř to láká hned k ulehnutí. No já fakt nepřeháním, ale tady se pololeží, alespoň v předsériovém kusu, který si dnes vyzkouším. Přístrojová deska se vyklápí i s překrytem, což mi přijde divné, a pokaždé, když to vidím, mám obavu, co ty kabely udělají, až se po tísícíšestistýpadesátý otevře a zavře. Nojo, ale ExtremeAir to má taky, takže to asi funguje dobře.

  Pohledem dozadu zjišťuju, že zavazadlový prostor to má tak velký, že by se do něj klidně vešel lodní kufr mojí ženy i s kolečky. Takže na dovču nejen s kreditkou? Gut.

  Křídlo testovali až na dvanáct G, což je moc fajn, ale v praxi to zkoušet nebudu, i když přiznám jednu svou leteckou nekázeň. Jak tenhle duch (spirit) jde hezky za křidélkama, tak jsem se neubránil představě, jaké by to bylo s ním hned loupnout pěkný sudový výkrut. Jo, byla to jen představa, takže je to nekázeň, nebo není? To jsem takhle ve čtvrté třídě plánoval vraždu třídní učitelky. Fakt mě štvala a nad tím plánem jsem strávil spoustu času, byl dokonalý. Jen realizace pak chyběla. Dodnes nevím, zda jsem zabiják či ne.

   Na startu

  Ohříváme motor a uvědomuji si, jak je kabina prostorná, opravdu nadstandardně. Není tu žádné intimní dotýkání rameny a lokty s kolegou, což je fajn. Letadlo nemá klasický knipl ani berany, a tak si budu zvykat na ovládání sidestickem. A jsem zvědav, jak se s tím vypořádám. Nerad bych s tím lomcoval a kazil si pověst, když už mám to razítko.

  Teploty motoru už máme, a tak vzhůru do oblak. Pojíždíme na dráhu 14 v Jaroměři a po cestě si osahávám éro na zemi. Vzhledem k diferencovaným brzdám se ovládá dobře jako kterékoliv jiné. Výhled je na zemi trochu horší, což je dáno položením sedaček, ale je stále dobrý. Ostatně ti, kdo létají éra s ostruhou, chápou pod pojmem špatný výhled něco zcela jiného – prostě při pohledu dopředu nevidí při pojíždění nic.

   Do vzduchu

  Sedím vpravo, a tak ovládám sidestick pravou rukou a plyn levou. Prostě jako v F-16, akorát ten vysavač za zády chybí. Ani ten odpich není, co jsem čekal, ale možná jsem od 100 koní čekal moc. Ve vzduchu jsme ale hned, zavíráme kola a letadlo zrychluje a... ajajaj, překračuju rychlost na klapkách, která je 120 km/h, honem tahám a úhel, kterým stoupáme, mne trochu děsí. Radši ty klapky zavřu a letím rychleji a s menším úhlem. Stejně to stoupá jako čert. Čerti vlastně spíš klesají, že jo? No to je jedno. Letíme a zkoušíme. Nechávám 75 procent výkonu a hned je tam 250. Takže rychlé to je. Na maximální trvalý výkon lítá tenhle kus se zatahovacím podvozkem až 270 km/h v horizontu. No, když jsem naposled letěl s Bückerem do Itálie, moje cestovní rychlost byla zhruba 170 km/h, takže představa, že bych letěl o sto kiláků rychleji, zní skvěle. Hned bych to zkusil, ale teď není ani počasí na cestování, a možná by majitelé ani nebyli rádi, kdybych ten test takhle vylepšil. Každopádně, kdybyste si to rozmysleli, dejte vědět.

  Křídlo

  Jdeme zkusit, jak se vlastně chová eliptické křídlo v praxi. Kdo by nechtěl lítat Spitfire. No barde piš, střádej, a až budeš mít tři miliony liber, přijď a zúčtujeme spolu. Nebo… nebo si sedni do Ellipse a jdeme na to. Výhodou eliptického křídla, kromě toho, že vypadá ladně a navazuje na legendy plivačů ohně, je, že má prostě lepší vlastnosti ve všech režimech díky minimálnímu indukovanému odporu. Lepší vlastnosti, kromě jedné, a to je přetažení, pak se chová dost záludně a hlavně nevaruje. Ellipse Spirit má ale jednu vychytávku, která by to měla vyvážit, a to zapuštěný slot. Prostě je tady integrovaný do křídla. To jsem tedy zvědav, co to udělá při přetažení.

  Nejdříve zkoušíme přetažení s plným výkonem. Nějak mi dochází odvaha. Ten úhel natažení je tak velký, že už jde jistě o akrobacii. Nevyměkneme a trhá se to velmi nezáludně a rovnoměrně na těžko uvěřitelných 48 km/h IAS. S plnými klapkami je to už ošemetnější, tady to trochu padá po křídle, ale to dělají skoro všechna éra na plných klapkách. Všechno, co jsme naměřili, bylo pod 60 km/h. Výrobce ale uvádí v čisté konfiguraci 78 km/h a s klapkami 62 km/h. Tomu říkám poctivost.

  Teď je asi čas být chvíli serióznější a něco o letadle taky napsat. Že je to dolnoplošník, to vidíte. Co má jiného? Přece hlavně to křídlo, to je fakt geniální. Trup je moc fajn, ale to křííídlo, to mě úplně láká se s ním pomazlit. Dynony uvnitř, koho to zajímá? Kroutit čudlíkama je fajn, ale lítání je o zážitcích. Než jsem do toho šel, měl jsem obavu z dokonalé sterilnosti. Hurá, smysl pro detail ano. Honba za dokonalostí ano, ale srdce, srdce je tu jako u papá Blériota, Mitchela anebo mého favorita Clemense Bückera. Pravé aviatické.

  Zpátky na zem

  Asi by to chtělo i přistát. Když si pohodlně opřeš loket a přitahuješ jen prsty, tak to přistává úplně samo. Předtím je samozřejmě potřeba udělat nějaké to přiblížení a moudří již vědí, že jaké je přiblížení, takové je i přistání. Narozdíl od všech UL, co jsem kdy létal, se tohle dá krásně vytrimovat na sestup a chová se to jako opravdické letadlo, a ne jen jako sportovní létající zařízení. To je dobrá zpráva.

  Co se mi líbilo méně, je subjektivní pocit natažení, když se přibližuješ bez klapek, kdy se zhorší se výhled. Pádu jsem se nebál, jelikož chování na minimálních rychlostech je opravdu ukázkové. Jen pocitově úhel natažení byl větší než příjemný. Toto ale platí, jen když přistáváš bez klapek. S klapkama se to krásně nahrbí a pohoda. Možná bude změna, až příští týden vyzkouším sériovou verzi s vyšším překrytem kabiny a malinko kolmějšími sedačkami. A lepší to bylo. Podstatně lepší.

  OK – SUL 02

  Zhruba po týdnu vyrážím vlakem do Šumperka, respektive do Zábřehu n. M., kde mě vyzvedne Jan Podhrázský, ředitel firmy A2CZ (proč se to nejmenuje nějak letecky?), která Ellipse Spirit vyrábí.

  Na letišti již čeká modrý SUL 02, letadlo sériové Ul verze. To jsem zvědav na rozdíly. Dnes je turbulentní počasí, tak vyzkoušíme i jak se duch chová ve veselejším vzduchu.

  Stejně jako minule je mi příjemnější startovat bez klapek a musím říct, že pro vzlet je tenhle aeroplán vůbec nepotřebuje. Snad jen na velmi krátkém letišti. Ve vzduchu necítím žádný podstatný rozdíl mezi předsériovou verzí RG a UL.

  Magickým zaklínadlem této doby je rychlost, a tak pojďme vyzkoušet tu maximální cestovní. Já tedy nejsem moc příznivcem těch vysokých rychlostí v kategorii UL. Hodně pilotů je neukázněných, ani moc nečtou příručky a kolikrát nevědí, jaké má jejich éro omezení v turbulentním vzduchu. Většinou dost značné. Ne tak Ellipse Spirit, ten je vzhledem ke karbonové konstrukci schopen v poryvech bezpečně létat 255 km/h, což ho v této kategorii jasně řadí ke špičce. Fajn, dneska se tedy nemusíme bát, jelikož Šumperk je mezi kopci, a tak nepotkat tady dnes mechanickou turbulenci je skoro nemožné.

  Jak je to tedy s tou cestovní maximálkou? Na maximální trvalý výkon je to skoro 250 km/h. Pádovky jsou stejné, jako u RG. Tedy, ono se řekne stejné – můžu k tomu dodat, že kdo se s tímhle érem dostane až na pádovku neúmyslně, musí být fakt stupid.

  Tenhle kus už má zvýšený překryt kabiny – tedy lepší výhled – a taky tu stupačku, což je fajn, protože akrobacii při nastupování a vystupování milují jen ti nejzarytější sportovci.

  Přistání je zase velmi podobné RG verzi, jen samozřejmě ten pevný podvozek tak dobře netlumí na zemi jako krásně odpružený zatahovák, který je konstruován s vlečenými rámy a poskytuje úžasný komfort při pojíždějí i přistání. Přiblížení dnes bylo jiné díky turbulencím, a tak jsem musel i řídit. Vzhledem k velmi účinným křidélkům dost pohoda. Už jsem naznačil, že Spirit má trochu akro genů, a to je v náročnějším vzduchu velké plus.

  Vlekání

  Zatím jsem nezmínil, že i když se jedná o stroj, který láká k rychlému letu, je zároveň konstruován jako vlekací. Je moc fajn, že nikde nic nevyčuhuje a vlekací oko je integrováno do zadní části trupu pod ocasními plochami. V Šumperku s Ellipsou vesele vlekají, já zatím přímou zkušenost nemám.

  Pokud ještě budu mít příležitost, rád si Ellipse znovu zalétám. Myslím, že koncepčně není stavěn pro úplné začátečníky, ale myslím, že po důkladném přeškolení se s ním může skamarádit každý slušný pilot (stejně si všichni myslíme, že jsme skvělí piloti, řidiči a milenci – jen úplně nedoporučuju se ptát našich žen).

  S kamarádem jsme plánovali, že si uděláme firmu, budeme mít plný hangár hraček pro dospělé kluky a budeme je prodávat a půjčovat. Mělo se to jmenovat ToysForBoys, ale někdo nám vyfoukl doménu, a tak jsme to odpískali, ale do tohohle hangáru Ellipse Spirit právem patří.

  Závěrem

  Je jasné, že Ellipse patří do lehce vyšší cenové kategorie, avšak je možné objednat KIT, a tak si vstupní cenu výrazně snížit a zároveň se dostat ke kvalitnímu letadlu.

  Cena se samozřejmě také odvíjí i od stupně výbavy, ale tomu je tak všude.

  Vznik ideje letounu se datuje do roku 2006. Od nápadu k letuschopnému exempláři nevedla úplně hladká cesta. Letový prototyp vznikl až v roce 2012. V současné chvíli se chystá sériová výroba i výstavba nové haly pro finální montáž a servis. Škoda, že je to až v Šumperku, možná bych šel žádat i o zaměstnání…

  V tuto chvíli veškerá produkce směřuje do Francie, což mi přijde zajímavé a dost možná by stálo za to udělat průzkum, proč tomu tak je. Vida, a hned mám důvod s Ellipsem vyrazit po Evropě.

Plusy

Design

Křídlo a slot

Prostorná kabina

Velký zavazadelník

Vysoká cestovní rychlost

Velmi nízká pádová rychlost

Skvělé vlastnosti pro vlekání

Mínusy:

Horší výhled z kabiny při letu bez klapek

Nízká rychlost na klapkách vzhledem k tomu, jak letoun chce akcelerovat

Vyšší cena

Text: Jan Rudzinskyj

Foto: Aleš Karban

Tento článek je se souhlasem redakce převzat z časopisu Flying revue 1/14.