Jak zneškodnit soupeře?
www.inadhled.cz V historii lidstva se nejvíce dařilo těm, kteří dokázali odstavit své soupeře a díky své fintě, nesmlouvavosti a tvrdosti získali výhodu, která je posunula na piedestal. Je jedno, šlo li o boj mocenský, sportovní, případně se soutěžilo v jiném odvětví. Ne vždy však tento způsob boje znamenal konečné vítězství. Nakoukněme do minulosti...
Tři známé úlety Michaela Schumachera – Kdo by neznal příběh dlouhé a veleúspěšné kariéry tohoto německého jezdce F1. „Schumi“ odložil řidičák do šuplíku jako nejúspěšnější pilot F1 v celé historii a nic na tom nemění ani to, jak na tom nyní je. Jeho úspěch však trochu kazí trojce podivných manévrů.
- Poprvé se stal obětí záchvatu nesportovního chování v roce 1994 na okruhu v Austrálii. V posledním závodu celé sezóny se srazil s Damonem Hillem, soupeřem v boji o titul mistra světa. Ani jeden z této dvojce nedojel, ale na kolizi vydělal právě Schumacher. Vedl totiž o pouhý jeden bod, po incidentu jednobodový náskok zůstal. A Michael tak mohl oslavit svůj první mistrovský titul.
- Podobnou kartu vytáhl z rukávu o tři roky později při souboji s Jacquesem Villenevuem. Jeho pokusy však tehdy selhaly, Villenevue se stal mistrem světa a Schumacher byl z celého šampionátu vyloučen.
- Třetí kousek předvedl německý jezdec v roce 2006. Při kvalifikaci nasimuloval nehodu v zatáčce a zablokoval tak trať. Tím znemožnil ostatním, aby zajeli lepší čas. Komisaři ho "za odměnu" poslali z prvního místa až na konečné místo. Podobnou fintu v předposledním ročníku šampionátu F1 předvedl Rosberg v Monte Carlu. Tomu to ale prošlo.
Chybička Colina Montgomerieho - píše se rok 2005 a skotský golfista musí opustit hřiště na turnaji Indonesian Open, protože nad resortem vypukla bouřka a déšť. Když se pak druhý den vrátil ke své hře, položil si míček do mnohem, ale mnohem výhodnější pozice, než odkud měl hrát ve skutečnosti. „Monty“ prohlásil, že udělal „nevinnou“ chybu, sám si toho vůbec nevšiml. Občas videokamera zachytí velkou nevinnou chybu.
Marion Jonesová bez medailí a střechy nad hlavou – roku 2000 si Marion dovezla pět medailí z olympiády v Sydney, vydělala milióny dolarů. A ze dne na den se vše zhroutilo, když se pozitivně potvrdil test na doping. V jejím těle se našel anabolický steroid THG. A tak musela slavná atletka vrátit všechny medaile a vrátit peníze partnerům a zaplatit ne malou pokutu sportovní federaci. Aby měla na zaplacení všeho, prodala svůj dům a další nemovitosti. V březnu 2008 nastoupila do texaské věznice Fort Worth, aby si odseděla svůj trest za doping.
Nešťastný pád Martiny Hingisové - vyhrála Wimbledon, US Open a třikrát Australian Open. V roce 1996 se dokonce stala nejmladší vítězkou Wimbledonu v historii, když s Helenou Sukovou zvítězila ve finále čtyřhry. Byla bezpochyby světovou tenisovou jedničkou. To vše bylo ale před tím, než v roce 2007 podruhé, a tehdy se zdálo, že nejspíš nadobro, ukončila kariéru. Důvod byl jasný. Na anglickém Wimbledonu neprošla dopingovou kontrolou, její vzorky obsahovaly stopy kokainu. Přestože protestovala a tvrdila, že je nevinná, ukončila kariéru takřka okamžitě po udělení dvouletého zákazu soutěžních utkání. Dokázala se však vrátit a ve čtyřhře se dostala v roce 2015 na závěrečný Turnaj šampiónů.
Mike Tyson zuřivost má v krvi - na tohoto amerického boxera by se dalo vytáhnout mnoho hříchů. Stačí si vzpomenout na bitky v barech, častá podezření ze znásilnění a další podobné kousky. Ale jeho nejslavnější čin byla „kousací" bitka s Ewanderem Holyfieldem. Tento legendární souboj se uskutečnil v roce 1997. Tyson byl v takové rauši, že ukousl Holyfieldovi kus ucha. Ale co by to bylo za Američany, kdyby celý příběh nekončil happy endem. V polovině loňského října se Tyson svému rivalovi omluvil a Holyfield na oplátku smířlivě prohlásil: "Byl to hlavně šok. Nebylo to tak zlé, jak z toho dělali."
Tonya Hardingová „Zmlaťte ji!“ - když předvedla v soutěži teprve jako druhá žena na světě trojitého Axela, stala se Tonya Hardingová zlatou dívkou Ameriky. Krasobruslařka však poté dokázala předvést i jeden z největších pádů ve sportovní historii. Snažila se být nejlepší za každou cenu, a tak v roce 1994 „zařídila", společně se svým manželem, přepadení své velké konkurentky Nancy Kerriganové. Najatý útočník jí poranil koleno a Nancy byla nucena odstoupit z amerického šampionátu. Ten následně vyhrála Hardingová a kvalifikovala se tak na olympijské hry v Lillehammeru.
Nakonec se ale přepočítala. Zatímco sázela na to, že její rivalku vyřadí zranění nadlouho, Kerriganová se dala dohromady a na olympiádě brala stříbro, zatímco Hardingová skončila až osmá.
Floyd Landis „za to může whisky!“ - pokud by jsme dělali soutěž o nejlepší výmluvu dopujícího sportovce, vyhrál by nejspíše tento cyklista. Po pozitivním testování na testosteron prohlásil, že šlo pouze o whisky.
Zlepšovák Borise Oniščenka – moderní pětibojař z bývalého sovětského svazu přivezl na olympiádu v Montrealu roku 1976 zajímavý zlepšovák. Na svém kordu měl tajně namontované zařízení, které počítalo zásahy soupeře, aniž by k nim doopravdy došlo.
Na všechno se však přišlo a celý tým SSSR byl vyloučen ze soutěže, načež zlatá medaile za vítězství v moderním pětiboji putovala právě do Velké Británie.
Božská ruka Diega Maradony - při jednom zápase na mistroství světa v roce 1996 se stihl tento argentický fotbalista zapsat do historie čutané hned dvakrát.
- nejdřív na mexickém stadionu při čtvrtfinálovém zápase proti Anglii všechny rozzuřil, když si při výskoku na dlouhý centr pomohl rukou a míč do brány anglického gólmana Petera Shiltona uklidil tak trochu házenkářsky
- a jen pár minut nato proslulý požitkář všem zavřel ústa, když ve čtyřiapadesáté minutě „prosvištěl“ polovinou hřiště, obešel pět protihráčů a své dechberoucí sólo zakončil vítězným gólem. Argentina tehdy porazila Anglii 2:1 a postoupila do semifinále.
Zakázané „bylinky" Bena Johnsona – když tento Kanaďan zaběhl na olympiádě v Soulu v roce 1988 stometrovou trať za neuvěřitelných a zároveň rekordních 9,79 sekundy, lidé nevěřili vlastním očím. I když je tento čas v dnešní době standard, před dvaceti lety to byl opravdu zázrak. Ale velká sláva skončila již po 3 dnech. Ben byl chycen do pasti dopingových kontrol. V moči mu komisaři našli anabolický steroid Stanozol. Sprinter se snažil očistit prohlášením o konzumaci bylinného nápoje před závodem, ale nikdo mu nevěřil. Musel proto předat zlatou medaili původně druhému Carlu Lewisovi.
Na atletickou dráhu se vrátil Johnson v roce 1991, ale nikdy už nedosáhl takového úspěchu.
Ve výčtu hříšníků bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Doping předběžně vyřadil ruské atlety z nadcházejících olympijských her, bulharští vzpěrači mají také dveře na závodech přivřené. podvádí se všelijak, vysavač pod podlahou vozu formule 1 byl jen pololegálním pokusem oblafnout fyziku. Jenže úspěch znamená většinou finanční jistotu, proto tolik lidí riskuje. Je vůbec ještě něco křišťálově čisté?
J3.K