Metál pro rodiče…
www.inadhled.cz Naše společnost spěje stále jasněji k cíli, který si vytyčili strůjci nynější doby. Úspěch se neodpouští a být výjimečným je nežádoucí. Stát na piedestalu a shora se dívat na ty pod sebou má být výsadou pouze malé skupinky vyvolených. Tomu odpovídá nově prosazovaný systém školství i chování části pedagogů. Naštěstí ne každý se poddá systému.
Člověk je tvor soutěživý. Právě díky této vlastnosti se vyšvihnul až na úplnou špici potravního řetězce a už nějakou dobu na této pozici zůstává. Jeho náskok se sice výrazně zmenšuje, vysadíte li městský exemplář uprostřed pusté savany a beze zbraní, nicméně se dá očekávat, že i on by se časem dokázal opět vrátit k původním instinktům a přežít. Tedy pokud by hned na začátku nenarazil na hladového predátora. Opusťme však tuto teorii a vraťme se do reálného světa.
Neochota některých nynějších rodičů nechat své potomky zapadnout do průměru a víra v jejich schopnosti vede mnohé z nás k aktivitám i ve věku, kdy naši tátové a mámy už dávno trávili své volné dny na chatách a chalupách. Navíc uvědomění si rizik, která se vyskytují na ulicích kolem nás, týká se to především měst, způsobuje, že se snažíme udržovat děti a mládež v prostředí aktivních zájmů. Ne každý to tak bohužel má. Doba elektronických vychytávek, playstationů, aplikací pro mobilní telefony, počítačových her a podobných zařízení produkuje často velmi nesportovně zaměřené jedince a postupně tloustnoucí kybernety. Nedostatek finančních prostředků v oblasti sportu navíc nutí aktivní rodiče sahat hluboko do peněženky a z rodinného rozpočtu ukrajovat nemalé částky směřující na podporu pohybového rozvoje mládeže.
Úspěchy některých našich sportovců jsou motorem rozvoje sportu. Jména jako Jágr, Sáblíková, Koukalová, Nedvěd a plno dalších neméně úspěšných jsou impulsem nejen pro rodiče, ale i pro mládež. Díky souhře nadšení těchto dvou skupin se zaplňují všechna hřiště, haly a ostatní sportovní zařízení poskytující zázemí těm nejmenším a postupně se zlepšujícím nadšencům. Cesta nahoru je náročná a těžká, světová špička je velice úzká, ambice a šance stát se nejlepším se postupně vytrácí a zůstanou jen těm nejtalentovanějším a nejpracovitějším zároveň, někdy musí pomoci i notná dávka štěstí, ale zpočátku mají všichni téměř stejně rovnou startovní čáru.
Vliv úspěchu a peněz se samozřejmě projevuje i v mládežnických sportech. Především tam, kde ti nejlepší mají šanci získat výhodu možnosti stát se profesionály, jsou tlaky neskutečné a často i likvidační. Fotbal, hokej, florbal a pár dalších odvětví znamenají velkou zátěž pro děti i rodiče. Někdy až za hranou normálnosti, o snahách některých maminek by se dalo vyprávět. Vztah v trojúhelníku rodič, trenér a dítě je ve vyšším věku mládežníka rozšířen o představy dalších funkcionářů a přidávají se manažeři, agentury. V tu chvíli se ze sportu stává byznys, o jehož velikosti se v celosvětovém měřítku málokomu třeba jen zdá. I proto jsou mladí sportovci mířící k výšinám pod dohledem více institucí.
Víkendová klání přitahují pozornost davů podporujících aktivity mládeže. Ochozy v hledištích se plní a často i přes nepřízeň počasí trpí rodiče celé dny na mrazu i ve vedru, expedují do sebe litry čaje, piva a kila klobás, najíždí tisíce kilometrů nejen kvůli tréninkům, ale především kvůli zápasům a turnajům. Je jedno, zdali Vaše dítě tančí, hraje fotbal či tenis, každý sport má specifické podmínky vyžadující jiný přístup. Nicméně všechny spojuje jedno. Jsou to velké prostoje, což se týká především turnajů. Diváci tak většinou většinu času pouze lelkují a ztráta času je obrovská, odměnou je poté úspěch Vašeho potomka, byť třeba i dílčí. Nelze spočítat, kolik ty chvíle radosti ve skutečnosti stály, realismus jde většinou stranou, každý by chtěl vidět svou dceru či syna stát na nejvyšším stupínku. Ne vždy to lze, ale i tak je třeba poděkovat a vážit si každého dospělého, který svůj čas věnuje rozvoji charakteru a pohybových schopností mládeže. To se tedy týká nejen rodičů, ale i trenérů, pořadatelů a v neposlední řadě investorů třeba i jen malých částek. Tam, kde stát selhává, se každá výpomoc stává zázrakem.
Až budete opět stát v zimě a dešti při fandění svým dětem, sedět na tribuně v hale i venku, tleskat gólům, získaným bodům, povedeným zákrokům, uvědomte si, že i když se z Vašeho dítěte pravděpodobně mistr světa nestane, ta naděje, kterou mu dáváte, z Vás i z Vašeho potomka dělá lepší lidi. A za to si všichni rodiče zaslouží metál. A to je ten úspěch největší.
J3.K