Dějiny národa Českého - ČESKOSLOVENSKÁ TELEVIZE

  Jen těžko si dnes asi dokáží někteří, hlavně mladší, představit, jaký to byl u nás v životě běžného člověka přelom, když začala vysílat Československu televize. Ten den se nesmazatelně v naší zemi zapsal do života obyvatel, je však pravdou, že televizor v té době vlastmil jen málokdo. Prvním vysíláním Československé televize bylo živé vysílání Františka Filipovského dne 1. května roku 1953. Vzhledem k tomu, že televize začala vysílat v 50. letech, tak byla podrobena silné cenzůře ze strany KSČ. Také výběr ředitele nové statní televize byl hodně stranicky přísný. Prvním ředitelem byl velký komunista a budovatel Karel Kohout. ČST sloužila jako státní informační prostředek, jehož programová nabídka byla dle zákonů tehdejší KSČ. Dalším výrazným krokem ČST bylo živé vysílání hokejového zápasu v roce 1955., ve kterém proti sobě nastoupil výběr Československa a švédského klubu IF Leksand, ze zimního stadionu v Praze na Štvanici.

  V 60. letech díky politickému uvolňování se ČST zaměřila spíše na kulturní činnost. Ještě na konci 50. let se začalo vysílat i v Ostravě a v Bratislavě. Pořady jako Zpívá celá rodina, Zlatý slavík, Děčínská kotva a Bratislavská lyra tak na krátkou dobu nebyly pod přísnou cenzůrou. Díky ČST a jejím hudebním pořadům veřejnost přímo milovala tehdejší hudební hvězdy jako byl např. Karel Gott, Helena Vondráčková, Marta Kubišová, Eva Pilarová, Waldemar Matuška, Karel Hála a mnoho jiných slavných celebrit.. Část z toho trvala jen do roku 1968, kdy díky invazi "zpřátelených" vojsk byl konec i se svobodou v ČST. Normalizace přinesla do ČST hlavně režimem nařízené zpravodajství.

  Vše bylo pod přísným dohledem ze strany KSČ. Některým byla dokonce zakázána činnost, a to zejména v ČST. Na začátku 70 let začal v ČST vysílat i druhý program a 9. května 1973 bylo vysílání barevné, jenže díky nedostatku barevných televizorů v obchodech bylo jen pro malou část veřejnosti až do začátku 80 let. Začally se vracet i hudebně zábavné pořady jako Televarieté, kde diváky bavila dvojice Bohdalová, Dvořák.

  Už na konci roku 1979 se ČST přestěhovala do nové budovy na Kavčích horách, kde začala vysílat hlavně zpravodajství a umožnila natáčet velké zábavné pořady, jakým byl Silvestr z Kavčích hor aneb čí jsou hory Kavčí. Zde vystupovalo mnoho skvělých umělců. Moderátorem a tektéž bavičem pořadu byl například nezapomenutelný Vladimír Menšík. Vše bylo ale pod přísnou kontrolou KSČ a zejména jejího ředitele Zelenky, který v televizi jako generální ředitel působil od srna 1969 až do června 1989.  Stále více bylo patrné jisté uvolňování napnuté nálady, nicméně politické vtipy a scénku byly přísně cenzurovány.

  Na konci 80. let se ČST začala opět přibližovat hlavně mladým divákům a dětem. Kdy se objevily pořady tipu Studio kamarád, Televizní Vlaštovka, TKM (Televizní klub mladých). Jistě se televizi nedá upřít, že díky ní vzniklo plno skvělých pořadů a seriálů i v době normalizace. Na konci roku 1989 se ČST dostala do velkého problému, a to díky Sametové revoluci, kdy stála před problémem, co o této situaci vlastně vysílat, jestli jen zamlžovat, nebo mluvit pravdu.

  Zpočátku se situace uvnitř televize nevyvíiela demokraticky. O 17. listopadu ČST neinformovala vůbec. Až když se demostrací, a to zejména ve velkých městech, začalo zúčastňovat stále více obyvatel Československa, ČST začala vysílat pravdu. Na závěr bych chtěl jestě doplnit, že díky komerční konkurenci v polovině 90. let se v té době už ČT začala věnovat širším masám diváků. Dnes je televize brána spíše koho vláda, toho "náboženství", ale nechci to zde moc rozšiřovat, protože se to netýká vlády Andreje Babiše. Jistě si na dnešní vysílání ČT každý udělá názor sám! Jisté je, že se vrátila k tendenčnímu způsobu tvorby zpravodajství a stala se proliberální žumpou, jejímž znakem jsou lež a manipulace. Nenávist k Babišovi je zjevná a zamilování se do pětikoaličních manýrů, do protiruského tažení a proamerické a prounijní propagandy je natolik evidentní, že už ji mnoho lidí přestalo sledovat.