Dějiny národa Českého - HRAD BOUZOV

  Malebný hrad v západní části Moravy získal své jméno po středověkém rytíři Búzovi z Búzova a Moravičan . L.P. 1317. to bylo zřejmě ještě menší sídlo nepříliš významného feudála, který však ze svého hradu chtěl vystavět pevnost, v níž by se úspěšně mohl bránit každému protivníkovi. Proto měl hrad od svého počátku pevné hradby a vlastní studnu, což obráncům skýtalo vydržet i dlouhé obléhání. Potomci rytíře Búzy hradní komplex proda.li pánům z Vildenberka, od kterých ho ke konci čtrnáctého století získal moravský markrabě Jošt Lucemburský, bratranec v té době panujícího krále českého a římského Václava IV.

  Avšak netrvalo dlouho a hrad Bouzov připadl pánům z Kunštátu, kteří se ale hlásili k nastávající husitské revoluci. Nejvýznamnějším majitelem hradu z toho to rodu byl Boček z Kunštátu, jenž jako jeden z mnoha českých a moravských pánů připojil svůj podpis na protest proti upálení mistra Jana Husa. Za husitských válek ho obléhalo vojsko vratislavského biskupa Konráda, spojence císaře Zikmunda Lucemburského, hrad ale vydržel i toto obléhání.

  Na hradě Bouzov L.P. 1420. se údajně narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad a Kunštátů. Za samotných pánů z Kunštátů dosáhl Bouzov svého největšího rozkvětu, pobýval zde také velmi slavný šlechtic rodu Kunštátů Viktorin.. L.P. 1588. ale hrad postihl velký požár, k úplné obnově však nikdy nedošlo, některé části se se pomalu začali rozpadat a hrozilo nebezpečí, že se hrad stane jen zříceninou. Když však L.P. 1696 hrabě Hodic prodal hrad řádu německých rytířů, předpokládalo se, že se stane centrem samotného řádu. Řádový velmistři se však věnovali mnohem více Bruntálu a Bouzov opomíjeli. Habsburský arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský si hrad natolik oblíbil, že z něho udělal své letní sídlo a sám ho dal také přebudovat do gotiky a hlavně renesance.

  V roce 1939 přešel hrad z vlastnictví řádu německých rytířů do rukou nacistické SS, dokonce ho dostali darem od samotného Adolfa Hitlera. Po skončení druhé světové války převzal hrad Bouzov do péče československý stát. Na hradě bylo natočeno i několik filmů a pohádek. Jmenuji za všechny, O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Stojí za návštěvu a mohu vřele doporučit.