Dějiny národa Českého - HRAD KARLŠTEJN

   Karel IV. byl nad míru zbožný člověk, jeho hrad měl být i důstojným místem pro uložení ostatků svatých a dalších vzácných křesťanských relikvií, které shromažďoval celý svůj život. A tak také sám určil místo pro stavbu hradu. Nemělo to být daleko od Prahy, nanejvýše den cesty na koni. Datum založení základního kamene určil Karel IV. na 10. července L.P. 1348, kdy se v Praze konal zemský sněm předních šlechticů Českého království.

  Slavnostním vysvěcením pověřil svého osobního rádce a přítele arcibiskupa Arnošta z Pardubic, což svědčí o tom, jak mimořádný význam Karlštejnu přikládal. Dodnes není známo, kdo byl zhotovitelem plánů a kdo celý areál stavěl. Soudí se, že to byl Matyáš u Arrasu a později snad i Petr Parléř. Výstavba hradu trvala skoro necelých devět let, což bylo vzhledem k jeho monumentalitě na tu dobu úžasný výkon. Snad poprvé se mohl panovník na Karlštejně ubytovat až L.P. 1355, i když některé zednické práce ještě nebyly dokončeny.

  Hrad Karlštejn má čtyři hlavní části: Předhradí se vstupní branou, Purkrabství se Studniční věží a vnitřní hrad, jenž uzavíral císařský hradní palác s mariánským kostelem, a konečně vlastní vnitřek, kde byla uložena nejdůležitější sakrální stavba, kaple sv. Kříže. Samotná kaple byla vysvěcena v roce 1357, přístup do ní měl jen samotný císař a nevyšší duchovní a světští hodnostáři.

  Karlovou soukromou modlitebnou pak byla především kaple sv. Kateřiny v karlštejnském kapitulním kostele Panny Marie. Na hradě byla uchována také říšská koruna Karla Velikého a kopí sv. Longina, také některé důležité státní dokumenty. 

  Ani Karlštejn však nebyl ušetřen tragickým okamžikům, k prvnímu došlo při vládě Karlova syna Václava IV., kdy L.P. 1386 byla na Karlštejně usmrcena jeho první manželka královna Johanka Bavorská, smrtelně ji pokousal jeden z králových psů a královna vykrvácela. V době husitských válek neúspěšně obléhal hrad Karlštejn Zikmund Lucemburský, bohužel při této události byl hrad vážně poškozen. Za časů Vladislava Jagellonského se sláva hradu chýlila ke konci své slávy a za Ferdinanda II. Habsburského byly odvezeny také korunovační klenoty římské a zpět se nikdy nevrátily.

  L.P. 1648 byl hrad dočasně obsazen švédskými vojáky, kteří královský palác vyplenily a hrad zpustošili. Po třicetileté válce slavný rod pánů z Říčan sice zajistili nápravu, ale postupující devastaci již zabránit nemohli. L.P. 1755., byl hrad darován rakouské císařovně Marii Terezii, a ta Karlštejn darovala zase nově založenému Ústavu šlechtičen na Hradčanech. Císař František I. konečně rozhodl, že musí být hrad Karlštejn zachráněn a přistoupil k jeho opravám...

  L..P 1866 bylo rozhodnuto o postupném restaurování do původního gotického stylu, tedy do dnešní podoby. A samotné práce se ujal architekt Josef Mocker. Asi nejkrásnější výzdobou, co na hradě je, je v kapli sv. Kříže od Mistra Theodorika. Jde o soubor gotických obrazů a rozhodně patří mezi nejkrásnější obrazy na světě. Hrad opravdu stojí za to ho navštívit.