Dějiny národa Českého - HRAD KŘIVOKLÁT

   Královský hrad Křivoklát patři vedle Karlštejna k nejzachovalejším i zároveň nejkrásnějším středověkým hradům v Čechách. Místo pro jeho vznešené sídlo bylo již dlouho před jeho výstavbou opevněno, hliněné a dřevem zpevněné obranné valy tu chránily původní staroslovanské hradiště již dávno. Už L.P. 1110 se tu připomínal "hrad", v němž prý český kníže a král Vladislav I. věznil svého bratrance, olomouckého knížete Ottu Černého (nešlo o nedávno zesnulého sportovního komentátora).

  Stavba hradu, který známe dnes, vznikla v průběhu třináctého století a má se za to, že příkaz vzešel od českých panovníků Václava I. a Přemysla Otakara II. Tedy obou Přemyslovců. Vladislav II. Jagellonský mu však za svého panování na přelomu patnáctého a šestnáctého století definitivně dal dnešní podobu. Hrad Křivoklát, toto skvostné dílo vrcholné i pozdní gotiky, se stavěl více jak dvě staletí, i když v pozdější době se už víceméně jednalo jen o jeho přestavby či dostavby.

  První hradním purkrabí, a tedy správce, byl L.P. 1267 králův přítel, patrně osoba z jeho dvora (dvora Přemysla Otakara II.) dokonce tu s největší pravděpodobností i žil. Není bez zajímavosti, že hrad Křivoklát čas od času sloužil i jako královské vězení, v průběhu šestnáctého století mezi nejvýznamnější vězně patřil biskup jednoty bratrské Jan Augusta a také proslulý podvodník a alchymista rudolfínské epochy magistr Edward Kelley.

  Traduje se, že třeba Karel IV. Lucemburský hrad Křivoklát v lásce příliš neměl, dokonce ho několikrát zastavil svým věřitelům. neboť potřeboval peníze pro stavbu svého milovaného hradu Karlštejn. Také sám na něj neměl dobré vzpomínky, poprvé ho zde ve třech letech věznil jeho otec král Jan Lucemburský. Dalším významným vězněm byla Filipína Augusta Welserová, do které se beznadějně L.P. 1650 zamiloval jeden ze synů českého krále a císaře Ferdinanda I. Habsburského, Ferdinand Tyrolský.

  Hrad Křivoklát postihly dva rozsáhlé požáry, po tom prvním L.P. 1643 byl hrad nákladně opraven. L.P. 1658 Habsburkové hrad Křivoklát a celé panství prodali bohatým, a hlavně mnou nenáviděným hrabatům z Valdštejna, v jejich majeteku však naštěstí nevydržel dlouho, po zavraždění neřáda Albrechta z Valdštejna přešlo celé panství na knížata Furstenbeská.

  L.P. 1826 hrad vyhořel podruhé, oheň byl tak veliký, že jeho oprava trvala dlouhých 25 let. V této souvislosti se na hradě Křivoklát konaly také první a zatím největší archeologické průzkumy, které pokračovaly až do nedávné doby: Například byla zkoumána zasypaná hradní studna a zbytky podzemních chodeb.

  Musím napsat, že hrad Křivoklát ještě zatím nevydal veškerá svá tajemství. Občas se totiž na některých místech ozývají prapodivné zvuky, připomínající chrastění mečů. Hrad má i své legendy a tajemna, největší a nejzáhadnější se odehrálo na konci 20 století. Když jeden z průvodců prováděl zahraniční skupinu v kapli Panny Marie, náhle ho nazdvihla jakási síla a mrštila jim o dřevěné zábradlí.

  Hrad Křivoklát doporučuji navštívit, je to velká perla českých a moravských hradů.