Dějiny národa Českého - KATEDRÁLA SV. VÁCLAVA-OLOMOUC

  Patrně třetí dnes nejslavnější katedrálou u nás je dóm svatého Václava, který ve svém prvopočátku, stejně jako pražská či kutnohorská katedrála sahá hluboko do naší minulosti. Tam, kde dnes stojí chrám sv. Václava, tam kdysi v dávných dobách započal moravský Přemyslovec Svatopluk Olomoucký se stavbou románské baziliky, a to někdy okolo roku 1107. Svatopluk se právě v této době stal i knížetem českým, tedy pánem celého přemyslovského území. Svou sílu a rozhodnost tento moravský a český kníže ukázal 28. října LP 1108, kdy nechal povraždit všechny do té doby žijící Vršovce na návrší Skály Petra-dnes zvané Petřín v Praze.

  Původní románská bazilika byla o několik let později předána do zprávy biskupské diecéze. Až na počátku roku 1131 byla vysvěcena pražským biskupem Jindřichem Zdíkem, údajně synem kronikáře Kosmy a jeho ženy Božetěchy. Ani tato stavba nebyla ušetřena pohrom či katastrof. Ta první se odehrála v létě roku 1204, kdy ji poničil rozsáhlý požár, který se táhl od západní části města. Zdaleka to nebyl požár poslední. O téměř 62. let později bazilika utrpěla další, tentokrát ničivou zkázu, a to, když na jaře roku 1266 byla požárem zcela zničena. Pražský biskup Bruno ze Schauenburku se rozhodl zbytek románské baziliky strhnout a na jeho místě postavil ještě téhož roku nový gotický katedrální kostel. Stavba byla doplněna i gotickou výzdobou, která se bohužel všechna dodnes nedochovala.

  Chrám sv. Václava byl němým svědkem události, která se odehrála 4. srpna LP 1306 v bývalém olomouckém děkanství, které stálo hned vedle gotického chrámu sv. Václava. V tento smutný a pro české země tragický den byl zavražděn poslední dosud žijící mužský Přemyslovec, mladý, teprve sedmnáctiletý král Václav III.Těsně po zavraždění bylo tělo mladého krále pohřbeno právě v chrámu sv. Václava, ale Václavova mladší sestra královna Eliška Přemyslovna nechala v roce 1326 ostatky svého bratra převést na Zbraslavský klášter, který byl v té době ani ne hodinu koňmo od Prahy.

  Na počátku roku 1469 se zde v chrámu sv. Václava odehrála volba uherského krále Matyáše Korvína, který byl zvolen převážně moravskou a českou katolickou šlechtou, jako "protikrál" Jiřímu z Poděbrad a Kunštátů. Jiří z Poděbrad nakonec i díky Matyášově smrti českou korunu pro sebe uhájil a stal se tak jediným pánem v zemi. Několik staletí byl chrám spíše opravován, takže se uvnitř, ani kolem něj toho moc nedělo. Další smutnou událostí byl rok 1803, kdy do chrámových věží udeřil blesk. Následný požár se rozšířil tak rychle, že zničil všechny tři do té doby stojící věže a průčelí chrámu na jižní straně. Chrám na 80. let připomínal doutnající monstrum, a nutno dodat, že komise pro záchranu chrámu byla v údivu, že vůbec ještě stojí.

  Měl prakticky stejný osud jako chrám sv. Víta v Praze. Až teprve na počátku roku 1883 jej dal neogoticky přestavět olomoucký arcibiskup Bedřich z Furstenberka. Přestavba trvala do roku 1892, kdy byl nově přebudovaný chrám vysvěcen a předán olomoucké arcibiskupské diecézi. Olomoucká katedrála sv. Václava je dnes hojně navštěvována turisty, a to nejen ze zahraničí. Já osobně prohlídku tohoto úžasné sakrální budovy přímo doporučuji. Opravdu je na co se koukat.