Dějiny národa Českého - KOSTEL PANNY MARIE POD ŘETĚZEM-PRAHA MALÁ STRANA

  Každý z Vás byl jistě na romantické procházce starou Prahou. Víte ale, kde se vlastně nacházejí všechny Ty krásné památky či sakrální stavby, kterých Praha skrývá na desítky? Já Vám dnes o jedné takové, která je nedaleko Kamenného (Karlova) mostu dodnes k vidění napíši.

  Kostel Panny Marie pod Řetězem patří bezesporu mezi nejstarší sakrální stavby na území hlavního města Prahy. Jeho stavba byla započata současně s položením základního kamene prakticky prvního kamenného mostu v Praze, tedy Juditina, druhým českým králem Vladislavem I. Přemyslovcem a jeho manželkou Juditou Durynskou okolo roku 1156. Stavba byla zprvu v románském slohu, ale nebyla nikterak veliká. Byl to vlastně jen jednolodní křížový kostelík, na kterém byla umístěna pata Juditina mostu. Zprvu sloužil jako modlitebna převozníkům a spíše rytířům z řádu církevních Johanitů, který LP 1158 přivedl donátor kostela Panny Marie pod Řetězem český král Vladislav I. Řádu byla díky tehdejšímu papeži Hadriánovi IV. povolena i dostavba a rozšíření tohoto kostela, kde se se svolením českého krále řád LP 1169 taktéž i usadil.

  Slavnému řádu Johanitů patřila již na konci 12. století i stavba, která má až démonický název Čertovka, a taktéž i dodnes stojící Velkopřevorské náměstí, které je nedaleko dnešní Kampy na Malé Straně. Johanité taktéž v prostoru kostela Panny Marie pod Řetězem vybudovali jednak malé nádvoří, které do této doby neměl žádný sakrální kostel u nás, ale také příčnou loď uvnitř kostela, který byl díky této dostavbě rozšířen a stal se druhým největším kostelem v Praze po bazilice sv. Víta na Pražském hradu.

  Na počátku 13. stol. byl kostel Panny Marie po Řetězem obehnán hradbami a byly zde započaty dvě věže, které jsou v pozměněné podobě k vidění dodnes. Ještě na konci 13. století byl kostel údajně financován slavným řádem Chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu, tedy Templáři, kteří vlastnili rozsáhlý majetek nejen na Malé Straně. Řád Templářů kostel přebudoval do gotického slohu.

  Po násilném zrušení tohoto rytířského řádu ve Francii byl kostel spravován samotným českým králem Janem Lucemburským a jeho synem císařem a králem Karlem IV. Těsně po smrti Karla IV., tedy 29. listopadu 1378, bylo tělo tohoto panovníka evropského formátu několik dní v kostele Panny Marie pod Řetězem vystaveno veřejnosti. Smutné období prožíval kostel v době husitských bouří, kdy byl nejprve vypálen, a zničena byla i původní románská loď, kterou započal stavět již řád Johanitů. Teprve z nařízení českého a uherského krále Vladislava II. Jagellonského byl kostel nákladně opraven. Tato oprava se ale neobešla bez další katastrofy, a tou byl požár LP. 1503, kdy byl kostel poničen, takže byl nakonec přestavěn v renesančním slohu.

  Další nemalé úpravy byly v době pobělohorské, kdy byl kostel Panny Marie pod Řetězem necitelně znovu přebudován, tentokrát do ryze barokního slohu slavným barokním mistrem Carlem Luragem. Byl pořízen i nový oltář, který byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, jako nově vycházející hvězdě české rekatolizace. Přesto se ale kostel, tedy alespoň jeho část, vrátila do původního neogotického slohu, a to v první polovině 19. století. Interiér kostela byl vymalován slavným českým mistrem Karlem Škrétou, který zde zanechal patrně jeho nejslavnější obrazy jeho života.

  V dnešní době taktéž vlastní kostel řád Maltézských rytířů. Až skončí dnešní epidemie Coronaviru, udělejte si přátelé Dějin národa Českého čas a navštivte tento překrásný kostel, který se nachází nedaleko Karlova mostu.