Dějiny národa Českého - KRÁLOVSKÝ HRAD BEZDĚZ
www.inadhled.live Autor: Aleš Hroník
Hrad Bezděz je nepochybně jeden z nejznámnějších a nejromantičtějších hradů u nás. Hrad založil český král Přemysl Otakar II. v letech 1264-1278. Dokončení jeho dolní části přetrhla až smrt krále Přemysla II. na Moravském poli LP 1278. Po Přemyslově smrti dostal hrad nové majitele, a tedy i obyvatele, braniborskou vojenskou posádku. Markrabě Ota Braniborský byl totiž vítězstvím římského krále Rudolfa I. ustanoven dočasným správcem Českého království a usídlil se právě na hradě Bezděz.
L.P. 1279 se ovdovělá česká královna Kunhuta Uherská ocitla spolu se svým synem Václavem II. na hradě Bezděz v nucené internaci. Bylo to z vůle Oty Braniborského, který si v zemi české počínal jako v dobyté zemi. Nakonec se české královně za pomoci šlechtických přátel podařilo z hradu Bezděz uprchnout na Opavsko k nevlastnému synovi Mikuláši Opavskému.
Horní část hradu byla dokončena L.P. 1300 za krále a syna Přemysla Otakara II. Václava II., který hrad poté zastavil panu Hynku z Dubé, jenž se stal jeho novým majitelem. Za jeho působení poblíž hradu Bezděz vzniklo městečko Nový Bezděz, dnešní Bělá pod Bezdězem. Jinak moc krásné a malebné městečko. Městěčko z počátku osídlila spíše německá měnšina, ale za husitských válek od L.P. 1419 do L.P. 1434 byly městěčko i hrad Bezděz dosti vydrancovány a taktéž poškozeny. Dokonce Jan Roháč z Dubé, slavný to vojevůdce, hrad vypálil a německé obyvatelstvo vyhnal, některé přímo zmasakroval.
Po bitvě na Bílé Hoře L.P. 1620 hrad i město vyrabovalo vojsko Katolické ligy Maxmiliána Bavorského, hrad začal rychle upadat a L.P. 1624 jej nový majitel Albrecht z Valdštejna daroval poustevníkům z katalánského kláštera Montserrat, kteří do té doby žili v Bělé pod bezdězem. Po zavraždění Albrechta z Valdštějna (25. února 1634) se hradu ujal benediktiský řád pražského Emauzského kláštera a jeho členové se znažili hrad opravit. V době císaře Josefa II., se někdejší královský hrad Bezděz stal součástí církevního státu, který na něj ale dosti zanevřel, takže se z něj stávalo torzo. V 19. století se hrad opět vrátil do rukou Valdštějnů, až byl nakonec v roce 1933 zestátněn. Dnes zřícenina, která ale je dosti dobře zachovaná, taktéž patří státu a je hojně navštěvována nejen turisty z naší země, ale i ze zahraničí. Rád jeho návštěvu doporučími vzhledem k tomu, že je nedaleko dalšího velmi zajímavého hradu Houska.
