Dějiny národa Českého - NÁMĚSTÍ KRÁLE PŘEMYSLA OTAKARA II. (České Budějovice)

  Jihočeské město České Budějovice založil přibližně v polovině roku 1265 král Přemysl Otakar II. a jeho věrný přítel rytíř a dvořan Hizo z Klingenbergu. Takže je trochu samozřejmé, že největší areál celého města (náměstí) bude nosit jméno svého zakladatele. Ale ne vždy tomu tak bylo. Již v době středověké se náměstí říkávalo Hlavní rynek nebo také "Ryneček". Jen za necelých sto let náměstí vystřídalo několik jmen. Jako první bylo ještě v době rakousko-uherské, kdy mělo název Kaiser-Franz-Josef-Platz. Jenže tento název byl trnem v oku českobudějovických radních, a to zejména při nově rodící se samostatné republice, takže jej přejmenovali na náměstí Svobody. To ale vydrželo jen do roku 1934, kdy náměstí dostalo nové jméno po prvním československém prezidentovi TGM (Masarykovo náměstí).

  Pro hrdé obyvatele Českých Budějovic byla největší tragédie, když výnosem z Prahy bylo náměstí přejmenováno na náměstí Adolfa Hitlera. Tato zrůdnost však naštěstí netrvala příliš dlouho a pojmenování náměstí se opět zmněnilo, někdy kolem roku 1951 to už bylo Náměstí Jana Žižky, respektive Žižkovo náměstí. Dnes naštěstí jedno z nejkrásnějších náměstí vůbec u nás nese jméno zakladatele města krále Přemysla Otakara II, a je to tak dobře! Tento panovník patřící mezi největší osobnosti naší historie si to zaslouží.

  V jížní části Náměsti krále Přemysla Otakara II. se nachází pravidelná kamenická dlažba s křížem, která je připomínkou, že zde mělo být podle pověstí popraviště a je označeno i místo, kde stával popravčí špalek. Pár let po založení města zde bylo údajně popraveno deset mládenců, kteří měli jako odplatu zavraždit budějovického rychtáře. Díky této legendě, která přetrvala až dodnes, se místo nazývá Bludný kámen. Ještě v době středověké se mezi prostým lidem vytvořilla legenda (kdo Bludný kámen při západu slunce překroči, tak jistě zabloudí). Upřímně nevíme, komu se to již stalo, ale někdy okolo roku 2010 se vandalům podařilo kámen vykopat, tekže byl raději zabetonován do země.

  Nejkrásnější stavbou, a tudíž i dominantou celého náměstí, je krásná renesanční radnice. Historie radnice se začala datovat LP 1417. Stával zde již Terczebuchovský dům. který je ještě připomínán na konci 15. století. Rozsáhlý požár LP 1641 a 1655 jej ale zničil, takže až do první poloviny 18. století zde stávala doslova rujna. LP 1727 z rozhodnutí městských konšelů byla budova nejdříve stržena, aby na jejím místě vyrostla nejdříve nová barokní a posléze renesanční radnice. A musím napsat, že přestavba z barokní na renesanční radnici byla opravdu dobrá volba.

  Přímo v centru Náměstí krále Přemysla Otakara II. byla v letech 1721 až 1728 vybudována barokní kašna podle plánu jezuitského kanovníka Františka Bauguta z Jindřichova Hradce. Na sochařské výzdobě se podíleli zejména místní rodáci, jako byl kamenický mistr Zachariáš Horn a Josef Deitrich, který pracoval i na českobudějovickém kostele sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele. Kašna má také zajímavý název (Samsonova kašna), který pochází z biblické postavy o starozákonném soudci, který soudil Izraelity (syny Izraela) roku 950 až 930 před naším letopočtem. Voda v kašně je čerpána z nedaleké vodárenské věže a řeky Vltavy.

  Náměstí krále Přemysla Otakara II. má stejně, jako všechny náměstí u nás, hlavně barokní a renesanční budovy, v níchž se nacházely masné krámy, kde bylo možno nakoupit kvalitní uzeniny, pečená masa a ryby. Masné krámy byly hojně navštěvovány zejména v době totalitního režimu, kdy se v Českých Budějovicích konala akce s názvem Země živitelka. Zde by se dalo skončit, ještě je třeba připomenout, že důvodem, proč navštívit toto krásné místo, může být i v mnoha místech čepované místní světoznáme pivo Budvar. Nyní tak snad máte o důvod více České Budějovice navštívit.