Dějiny národa Českého - ZÁMEK BENÁTKY NAD JIZEROU

  Renesančně rokokový zámek Benátky nad Jizerou začal psát svou historii již dávno před stavbou dnešního zámku, který se nachází nedaleko Mladé Boleslavi ve Středočeském kraji. Vznik panského sídla v Benátkách nad Jizerou souvisí s úpadkem ranně gotického hradu Dražice. Okolo roku 1343 zde na místě, kde des stojí zámek, založil synovec posledního pražského biskupa Jan IV. z Dražic- Jan V. z Dražic klášter, školu a gotický kostel, kde se vzdělávalo mnoho vysokých církevních úředníků, mimo jiné i budoucí druhý arcibiskup Jan Očko z Vlašimi.

  Klášter byl ale stejně jako kostel a škola při husitských válkách vypálen. Mnoho mnichů bylo vyhnáno radikálním stoupencem husitů Janem Želivským. Zároveň byl vypálen i Dražický hrad, jenž zde stál již od poloviny 12. století. V roce 1512 koupil dražické panství šlechtic, cestovatel a renesanční spisovatel Bedřich z Donína. Na počátku léta 1526 Bedřich z Donína přenesl své hlavní sídlo do polozbořeniny, kterou nechal přestavět na renesanční zámek honosného typu. Dnes už původní zámek šlechtice z Donína tvoří jen západní křídlo. Slavným návštěvníkem a vlastně i hostem byl na zámku v Benátkách nad Jizerou věhlasný hvězdář a matematik Tycho de Brahe. jenž byl "favoritem" císařské milosti Rudolfa II. Habsburského

  V roce 1599 byl zámek prodán v dražbě samotnému císaři Rudolfovi II. Habsburskému. Od této doby se zde na zámku Tycho de Brahe do konce svého života i usadil a žil poklidným životem. V době třicetiletého válečného období zámek opět chátral, až jej v roce 1648 získal německý šlechtic Jan z Werthu, který k zámku přistavěl barokní křídlo. Za necelých deset let ale zámek postihl rozsáhlý požár, který zničil hlavně původní renesanční část, která po požáru na konci 17. století musela být nákladně opravena. Dalším majitelem zámku byli páni z Klenové a Janovic. Toto spojení dvou šlechtických rodů přineslo na zámek Benátky nad Jizerou krásnou renesanční zahradu, která ve své době neměla nikde u nás konkurenci. Dodnes z této doby jsou v ní např. plastiky znázorňující Slunce, jako věčný životabudič a Měsíc jako ochránce Země.

  Nejednou se ale benátské panství dostalo do finančních potížích a nakonec jej musel Václav z Klenové nevýhodně prodat. A tak se v roce 1775 stal novým majitelem zámku Benátky nad Jizerou i pražský arcibiskup Antonín Příchovský, který zde žil až do své smrti v roce 1793. Po jeho smrti se na zámku vystřídalo ještě několik majitelů, všichni většinou z řad německé šlechty. Až na konci 19. století zámek odkoupil hrabě Kinský, který však o zámek přišel již v roce 1920, kdy byl zámek zestátněn. V 80. a 90. letech 20, století zde probíhaly nákladné úpravy, a to zejména hlavní budovy. Dnes je zámek hojně navštěvován zejména českými a moravskými turisty. A protože tu máme podzim a do zahraničí nás generál Prymula hned tak nepustí, tak tento zámek doporučuji.