Dějiny národa Českého - ZŘÍCENINA HRADU DĚVIČKY

  První písemná zmínka o tomto hradu, který leží v Jihomoravském kraji, pochází z roku 1222, kdy se jeho jméno uvádí jako výhradně slovanský název Dewiczky. V prvním roce jeho stavby zde působil pukrabí Štěpán z Medlova, který pocházell ze slavného rodu Pernštejnů. Je zcela pravděpodobné, že hrad byl v té době spíše nevelká tvrz s možným hradním příkopem, alespoň se dochovala jen krátká zpráva z roku 1246, kde se hrad nazývá spíše hradní tvrzí.

  Hrad jako takový byl patrně přebudován na počátku 14. století. Zhruba v roce 1252 obléhali hradní tvrz Kumáni, kteří jej těžce poškodili. Tehdy se vlády v českém království ujal teprve dvacetiletý Přemysl II. Otakar a této změny využil uherský král Béla IV., a mladého krále napadl, poněvadž se domníval, že je český král příliš nezkušený. Součástí uherských vojsk byli i tzv. Kumáni, divocí arabští nájezdníci, kteří prosluli svou krutostí, a ti začali pustošit Moravu a hradní tvrz Děvičky. Silné kamenné hradby, které ve středověku Děvičky obklopovaly, nezabránily k jeho velkému poškození.

  V době krále Jana Lucemburského byly panství i hradní tvrz dána v léno Hartneidovi z Lichtenštejna a hrad i panství zůstalo rodu Lichtenštejnům až do roku 1560, kdy jej musel Kryštof z Lichtenštejna prodat uherskému šlechtici Ladislavovu Kereczenymu. O necelých dvacet let později se hrad dostal do majetku významného moravského šlechtice Adama z Ditrichštejna, který hrad taktéž rozšířil. Když vypukla třicetiletá válka, rod Ditrichštejnů stál na katolické straně, tedy Habsburské, proto se někteří přislušníci tohoto významného rodu stali významnými církevními hodnostáři s vysokým podílem na české a moravské rekatolizaci.

  Další velkou ranou pro hrad Děvičky byla švédská armáda, která nejdříve zcela zničila nedaleký hrad Špilberk v Brně, aby posléze začala s pustošením hradu Děvičky.

  V době císaře Leopolda I. v roce 1685 se vydala početná turecká armáda na pochod proti Habsburkům. Děvičky se tak staly strážným hradem pro okolní vesnice, hrad měl upozornit na blížící se turecké nebezpečí. Hrad se na dlouhou dobu stal ochráncem celého Jihomoravského kraje, a to nejen při válečném tažení, ale třeba i při požárech či silných bouřkách, to až do doby, kdy byl sám poničen silnou bouřkou a nakonec vyhořel.

  V dnešní době už je to jen zřícenina, která je na masivním kopci nedaleko obce Pavlov. Kdysi strategicky důležité opevněné centrum Jižní Moravy je v dnešních dobách už jen rozvalinou, která má ale mnoho otazníků. Třeba kdy vlastně hrad vznikl? Na závěr bych chtěl ještě napsat, že hrad při archeologickém průzkumu vydal několik tajemství, a to hlavně o hrobech, které se nachází v jeho sousední blízkosti. Asi největším šokem pro skupinu archeologů byl nález kosteních pozůstatků, který byl odhadnut již z doby Velkomoravské říše. Patrně zde již v této době nějaká tvrz či hrad už stál.