Ideální počasí na lyže
www.inadhled.cz Po dlouhé době jsou české a moravské vršky zasypané sněhem tak, že téměř všude mohou být spuštěné lanovky. Sníh přidělal hodně vrásek nejen všude tam, kde ho v zimě nečekali, ale dokonce i v zimních střediscích. Takový Boží Dar a Klínovec dokonce z důvodu jeho velkého přívalu nechal v minulých dnech uzavřené sjezdovky. A když se přidal i vítr, následoval zákaz i pro běžkaře. Víkend však slibuje klidnější počasí s mínusovými teplotami, takže se dá očekávat, že se opět hory zaplní nadšenými lyžníky a horalové čekající na pořádný nápor turistů si budou mnout ruce.
Lavinové nebezpečí se sice snižuje, ale rozhodně ho nepodceňujte, především Krkonoše hlásí stále dost vysoké stupně. Momentálně ho horská služba snížila na trojku, i to je na naše poměry dost a adrenalinoví milovníci hor si musí dát pozor. Ale vzhledem k tomu, že už i Svatý Petr ve Špindlerově mlýně otevřel všechny svahy včetně Černé sjezdovky, dá se bez freerideru tentokráte obejít. Opravdu buďte disciplinovaní.
Ceny na českých horách razantně stoupají, ale pořád tu je levněji, než v Rakousku, Itálii a Francii. Permanentky se ve svých pořizovacích cenách liší méně, než stravování, přestože za oběd ve Špindlu či smažený sýr do ruky pod Ještědem dáte z pohledu pracujícího Čecha nekřesťanské peníze. Naobědvejte se ale s rodinou kdekoliv na svahu jinde a radši to nepočítejte vůbec. Relativně běžné jídlo se v alpských zemích pohybuje kolem 16 eur, což při kursu přes 25 Kč dělá 400 korun za jednu porci. To ale není nic extrémního, dejte se větší kus masa a připravte si eur 22 až 25. K tomu pití tak kolem 4 eur, gulášová polévka za 9, dezert za 5 a máte za sebou oběd v luxusní pražské restauraci na Staroměstském náměstí. Proti tomu je na první pohled předražený Špindl ještě závodní jídelnou. Jak je vše relativní.
Trochu jiná je situace se samotným lyžováním. Překonáte li nástrahy spojené s ubytováním a stravou, čekají na Vás ještě další. Tou je přeplněnost našich nevysokých hor projevující se především složitostí zaparkování a frontami u vleků. Boj o sedačku či kotvu patří ke koloritu našich kopců a jde o zásadní rozdíl proti dění v Alpách. Za den tak český lyžař najezdí třetinu toho, co by zvládnul v Rakousku či Itálii a desetinu Francie. Tento odhad vychází z počtu vleků na kilometr sjezdovky a z rozsáhlosti areálů. Trojúdolí ve Francii je poté splněným snem každého trochu zdatného lyžaře a černou můrou pro ty, kteří tam svou rodinu či známé musí odvézt. 1300 kilometrů při startu z Prahy je poměrně dost, a navíc na Vás číhá množství radarů, omezení a solidní provoz především v den změn turnusů, tedy v sobotu. Přesto aspoň jednou za rok navštívit alpský masív se stalo pro mnohé Čechy stejnou povinností, jako v létě sebou plácnout na pláž kdesi u moře.
Máme tu víkend a zůstat doma je tak škoda. Vzhledem k tomu, že jsme národ lyžařů a brousíme každý kopeček, na který vede lanovka, je ideální příležitost i dnes na lyže vyrazit. Děti lze do svahu vypustit po dosažení dvou let, do té doby je riziko poškození kyčlí, ale ideální věk jsou tři roky a výše. Malá rada pro tatínky. Nechte mámu doma, protože většinou nikdo jiný nebude narušovat Vaši výuku více, než potomka litující matka. A pokud nejste trpělivými, každé středisko už nabízí možnost výuky dětí ve školičkách, jen se při tom poměrně dost prohnete, respektive vznikne o něco větší průvan v peněžence. Tedy vzhůru do hor. A jako u všeho, i u lyžování přemýšlejte.
J3.K
