Je Evropská unie demokratická?
www.inadhled.cz Demokracií se dnes ohání kde kdo, přitom je všeobecně jasné, že její principy se pomalu vytrácí i z těch míst, kde jsme si mysleli, že je její pozice stabilní. Pocit, že svobodné volby jsou nejdůležitějším nástrojem k jejímu prosazování, je naprosto scestnou úvahou. Elity si vždy vytvoří takové prostředí, v jakém jsou de facto nesmrtelné.
Otevřete si například facebook a během pár desítek minut sesbíráte hromadu informací. Záleží, k jaké skupině patříte, ale ať je to kamkoliv sejdou se Vám naprosto protichůdné zprávy a Vy je jen musíte utřídit, posoudit a vstřebat. Ne vždy je to snadné. V přísunu informací je třeba pečlivě vybírat, protože ne všechny jsou spojené s realitou a skutečností, naopak řada z nich je věrným vyjádřením situace, ale dle hesla nehodící se škrtněte jsou označené jako fake news. Tak, jak je rozpolcená společnost, je i náhled na události naprosto rozdílný. Je to velmi snadné. Lidé mají většinou zažitý způsob vyrovnávání se s věcmi, které nechtějí vnímat, založený na zavřených očích a sklopených uších.
Paradoxem bývá, že tito záměrně nevidomí a neslyšící dokážou kázat dobro a ideologie ostatním. Je až neuvěřitelné, jak jednoznačná fakta odsunují do pozadí a nahrazují je svými ideály, to vše s pocitem, že kážou dobro. Někdy jsou za tím peníze, jindy nedostatečně vysoké IQ, minimum zkušeností, nízký věk, špatná výchova, amorálnost, snaha vystoupat do vrcholné politiky. A smutné je, když se sloučí více takových příčin a dotyčný jedinec dostane navíc impuls přesvědčující ho o jeho vlastní neomylnosti a nepostradatelnosti. Stane se poté členem (nedej bože zakladatelem) skupiny tvořící jakési mantinely vymezující možnosti správné a opovrženíhodné. Bohužel dochází k výsledkům značně pokřiveným tím, jak jsou samotní ovlivněni lží a ideologií. Mohou si pak říkat Elfové, ochránci demokracie či evropských hodnot, to není důležité. Většinou jde o lidi s vysokým egem, neschopností myslet a analyzovat, toužící po slávě a uznání. Ti té demokracii nijak nepomohou. Patří totiž do skupiny tzv. užitečných idiotů.
Evropská unie se po Severní Americe stala dalším územím, na němž se k moci dostali liberálové. Zatím co se voliči Republikánů jejich vládě vzepřeli a nechali v prezidentských volbách vyhrát Donalda Trumpa, což nelibě nesou mimo jiné ¾ Hollywoodu a všichni politici patřící k Demokratům, pak v sousední Kanadě je situace podobná EU. U moci jsou sluníčkáři, homosexuálové a samozřejmě vládne nadšení i nad migrujícími Afričany. Aspoň v horních vrstvách. Ostatně právě nudící se elity vždy tíhnuly k jisté zkaženosti, důkazem toho jsou starověké říše často končící díky dekadenci vládnoucích vrstev a jejich pozdějšímu napodobování plebsem.
Pokud jste měli možnost pozorovat hlasování o odvolání prezidenta v komoře ovládané Demokraty, řada politiků a političek připomínalo setkání kreatur snažících se za každou cenu vypadat mladě, nicméně jejich vztek a nenávist k Trumpovi nedokázaly zakrýt ani sebekrásnější slova o demokracii. Přitom z nich zároveň čiší strach, aby se náhodou neprovalilo něco z dob jejich minulého vládnutí. A že těch záseků mají. Jejich prezidenti vraždili po celém světě, stáli za převraty a v důsledku i za migrační krizí, která teď drtí Evropu. Vydělávali peníze na cizím neštěstí. Kázali vodu, pili to nejkvalitnější víno z pozlacených pohárů. A dá se říct, že momentálně pracují tito doma momentálně neúspěšní na rozkladu Starého kontinentu. Afriku a část Asie už rozebrali. I když aktuálně vypadá na obrovský průšvih i situace kolem Iránu.
Evropští liberálové jako by chtěli svůj americký vzor dohnat. Nejdříve se pokusili spojit jednotlivé státy do unie, poté sjednotit zákony, potlačit většinu národních zájmů a zvyků a na německo-francouzské kultuře postavit novou Evropu. Britové pochopili první, že se nechtějí podřídit něčemu, co by z jejich země udělalo pouze kraj kdesi na západu, zatímco to důležité by se tvořilo v trojúhelníku mezi Berlínem, Mnichovem a Paříží. Ostatně až Francouzům dojde, do čeho se nechali zatáhnout, snad bude jasněji. Možná ještě pár úprav důchodů a dalších sociálních atributů a Macronovi zazvoní nad hlavou gilotina. Francie vždy byla trochu jiná a tamní obyvatelé zvyklí na jistou pohodu už pochopili, že jim německý marš nemusí vyhovovat. Těch pár týdnů povstání Žlutých vest a nynější stávka v dopravě jsou je jen začátek. Navíc je třeba spočítat nedozírné škody, například plno mrtvých, spálená auta, třeba na Silvestra jich bylo přes 200, ohořelé věže Notre Dame, a je vcelku očekávatelné, že není všemu konec. Jak dlouho si to Francouz nechá líbit?
Němci jsou jiní fiškusové. Nic neponechají náhodě. Německá mládež je systematicky vychovávána k nenávisti k fašismu a rasismu, přímo se bojí nařčení z toho, že jejich předci tací byli. Problémem zůstává, že jim nikdo neřekl, kdo nacisté skutečně byli, co páchali. Takže si pojem fašismus vykládají po svém a špatně. Pod odstavcem je odkaz na video, které Vám objasní, o čem je řeč. Jestliže ovládnout mysl mládeže je vcelku snadné, pak se můžeme ptát, proč tak uvažují i dospělí lidé. Je třeba si uvědomit, že propaganda dělá své a Němci v ní byli vždy mistři. Přidejme disciplínu, dovednost naslouchat nekriticky rozkazům nějakého vůdce a pocit jisté neomylnosti vlastní Germánům od nepaměti. A nesmíme zapomenout na představu o své nadřazenosti nad všemi ostatními. Vše ostatní už jen slouží svému účelu. Migrace, odzbrojování obyvatelstva, zvýhodňování vlastních společností, rozklad klasické rodiny, ekoalarmismus, to vše se hodí. K dosažení svých cílů potřebují Němci podrobit především vzpurné Slovany a uchlácholit jihoevropské národy. A samozřejmě doma mít klid na práci a potírat jakýkoliv náznak odporu. I proto mají vládní politici k ruce polovojenskou Antifu a její aktivisty útočící na jedinou plně opoziční stranu AfD.
https://www.facebook.com/watch/?v=596281544522168
Evropská unie nemůže fungovat na demokratických principech. Přestože se v jednotlivých zemích volí poslanci do Parlamentu EU, přičemž poměr jejich počtu odpovídá počtu obyvatel jednotlivých států, hlavním vládnoucím orgánem je nikým nevolená Evropská komise. A do té se nikdo nehodný nedostane. Pokud nepochodujete s davem šlechty tvořené liberály či Zelenými a snažíte se vybočit, stáváte se vyvrhelem. Bruselské sídlo je prošpikováno kokainem, platy dosahují astronomických výšek, zlatá klec znamená odtržení od reality. Noblesní limuzíny, byty, nepříliš dlouhá pracovní doba, luxus. To je dost motivační na to, abyste neměli svůj odlišný názor, a navíc ho ještě veřejně a nahlas neprezentovali. Co na tom, že voliči, které zastupujete, mají jiné představy o budoucnosti své a další generace? Když se to pořádně zabalí, vysvětlí a podá, stádo spokojeně zabučí a nic jiného neudělá. A kdyby ne, policie a armáda to nějak vyřeší. Nedotknutelní zůstanou spokojenými. A u všech ostatních je to jedno. I tak se najde dost idiotů, kteří si bláboly obhajující totální nesmysly vezmou za své a udělají tu nejšpinavější práci. Čímž se vracíme k Elfům, Milionu chvilek, chronickým nahlašovatelům, sluníčkářům a vítačům, lidem tak morálním a korektním, že je pro ně vlastní rasa špinavou.
Propaganda jede na plné obrátky. Státní televize šíří pravdu z Bruselského kapitolu tak, aby nebylo moc poznat, jak velké lži to jsou. Záběry z jednání, kdy opozice poukazuje na zvůli vládců, na svých obrazovkách také nezahlédnete. Pár miliardářů financuje i další aktivity mimo média. Banky, neziskovky a velké společnosti profitující na nastalé situaci udělají cokoliv pro větší příjem. Pokud se Vám jeví toto jako demokratické prostředí, pak lze chápat to množství spoluobčanů, kteří slyší na slova nenávisti namířené proti vlastencům, Čechům a Moravanům majícím v srdci lásku k České republice. A komu se to jeví jinak, nechť vítá mezi lidmi dobré vůle a používající dosud selský rozum. Ne, Evropa již dávno není demokratická. Vracíme se implementací evropských směrnic a zákonů k diktatuře, nikoliv však proletariátu, ale úřednictva, pološílené mládeže, ekoaktivistů a homosexuálů, případně bezdětných politiků. Důsledkem je celospolečenská nenávist, degradace rodiny, islamizace Evropy, násilí a zvyšování daní potřebné k vytvoření sociálního polštáře pro nepřizpůsobivé. Už dávno místo slov můžeme, mohli bychom, zkusíme, slyšíte jediné slovo. Musíte! To opravdu není demokracie.
Jindřich Kulhavý (J3.K)
