Je naše justice zárukou spravedlnosti?

  Aktivista Tomáš Čermák dostal 5,5 roku natvrdo, a to za aktivní odpor v době covidu. Přestože se ukázalo, že celá ta hysterie byla především obrovským divadlem připraveným k vytvoření neskutečných zisků farmaceutických společností a politiků pracujících v jejich zájmu, k celosvětové zkoušce poslušnosti lidstva vůči úzkému kruhu elit, odpůrci proti tehdejšímu postupu vlád byli, a dodnes jsou, postihováni. Prezident ČLK Kubek šířil v té době strach a nenávist. Nebyl jediný, spíše byl součástí speciálně vytvořeného a na první pohled naprosto nehomogenního týmu.  Chlíbek, Kubek, Smejkal, šílenec Flégr, plno dalších, kteří systematicky lhali a každý den s podporou médií vytvářeli prostředí strachu, jemuž nakonec podlehlo mnoho lidí, nebyli nikdy hnáni k zodpovědnosti. Podporovali nevhodnou léčbu, odmítali připustit, že pseudovakcíny jsou naprosto nevyzkoušené, pravděpodobně nefunkční, a především přinášející zisk malému množství kšeftmanů se smrtí. Proti nim se postavilo několik odborníků, u nás například doktorka Peková, mnoho lékařů zachovalo jistou neutralitu, aby nepřišli o živobytí.

  Tři roky po údajném vypuknutí epidemie už je covid zařazen mezi nepříliš nebezpečná respirační onemocnění a daleko smutnějšími jsou následky vakcinace. Množství náhlých úmrtí spojovaných s vysokou srážlivostí krve, kolapsy mladých lidí a aktivních sportovců, ale také vysoká úmrtnost seniorů, to vše navyšuje smutné statistiky. Přesto soud poslal do vězení na 5,5 roku člověka, který se odmítal podřídit. Jistě, můžeme polemizovat o jeho způsobu protestu, někomu může vadit jeho relativně agresivní přístup, jenže se ukázalo, že daleko větší průšvih jsou následky chování lumpů v límečcích než rebela nyní voděného k soudu v náramcích. Podobně se soudy chovají k současným odmítačům proukrajinské politiky naší vlády způsobující ekonomicko-morální krizi. Stojíte li proti zvrácené žlutomodré ideologii ignorující dlouhou historii, vylhanou přítomnost a velmi nejasnou budoucnost, jste dezolátem vhodným k justičnímu výkonu. Ten následuje po špinavé práci na objednávku provedené … pravděpodobně vycvičenou policií. Vše souvisí se vším, jde to podle plánu.

  Už od Rychetského ovlivnění parlamentních voleb je evidentní, že se justice stala součástí vládní mašinérie. Nejde jen o likvidaci oponentů, ale i o ochranu vlastních. Jak jinak lze vnímat pohyb řeporyjského starosty Pavla Novotného na svobodě či okamžité neodvolání ministra práce a sociálních věcí Jurečky korumpujícího svého podřízeného a ředitele Úřadu práce Najmana? Jak to, že se nikdo nezabývá rozsáhlou defraudací státních peněz mizejících mimo jiné v nejzkorumpovanější zemi na světě? A proč nikdo nežene k zodpovědnosti ani jednoho z propagátorů či schvalovačů nacismu tolik rozšířeného mezi Ukrajinci? A to ani tehdy, když při proukrajinské akci, které se účastnil ministr vnitra Rakušan, byly neseny symboly spojené s nacismem? Místo toho se do médií dostali dva muži z protivládní demonstrace mající na sobě jisté ruské symboly, navíc šlo pravděpodobně o provokatéry z řad policie. Mohli bychom se také zmínit o manipulacích se státními zakázkami či o náhlém bohatnutí lidí z vysoké politiky.

  Kdysi se o soudcích a státních zástupcích hovořilo jako o justiční mafii. V této oblasti se nic nezměnilo. Prostý občan v boji proti státu a jeho institucím tahá za mnohem kratší konec. Soudci a další justiční zaměstnanci jsou placeni státem, jmenováni ústavními představiteli státu, kariéru jim může ukončit státní úředník. Nemáte li tedy vliv na toho správného člověka, který má svrchovanou moc nad soudci, můžete se pro maličkost stát středem zájmu s perspektivou zjištění, že jste pro současný režim nepřítelem. Stačí si stoupnout na pódium při demonstraci, napsat pár článků, přidat nějaký ten ostřejší status na sociální síti. Nemusíte hovořit o násilí, vyzývat k němu, přestože řada politiků a dalších, například novinářů, by si zasloužilo pár facek. Přinejmenším. Ale i bez toho Vás mohou dehonestovat, ponížit a zavřít. A svůj podstatný podíl na to má absentující nestrannost justice.

Jindřich Kulhavý