Je Nový rok opravdu oprávněně vítaným?
www.inadhled.cz Každý konec starého roku a začátek dalšího je proložen slavnostním obdobím vánočních svátků a poté i samotným Silvestrem. Přelomová noc se stává oslavou plnou veselí, alkoholového opojení a zábavnou pyrotechnickou show. Ač se lidé rázem o rok zestárnou, vypadá to, jako by měli obrovskou radost z blížícího se důchodu. Možná s nadějí vzhlížejí k novým začátkům slibujícím lepší budoucnost, ve skutečnosti je jediným důvodem k oslavě to, že se jí dožili. Očekávání příznivějších zítřků není totiž podloženo reálnými představami stojícími na pevných základech. Naopak se bortí jistoty, které jsme dosud měli. Už není jasné, kdo může být mámou, tátou, pojem rodina je méně frekventovaným slovem, může li muž osloit ženu na ulici, aniž by byl označen za sexuálního devianta, a ani soukromé vlastnictví si nemůže být jisté přívlastkem soukromé. Kolotoč změn se točí stále rychleji a ti, kteří jej dávají do pohybu, mají radost z každého, komu se z toho dělá špatně.
Málokdo si uvědomuje, jak se s každým přechodem do dalšího roku stále více přibližujeme společnosti založené na diktátu, příkazech a restrikci. Již několik posledních let se 1.ledna mění tolik zásadních věcí, že oslavovat konec prosince je podobné tomu, jako bychom měli radost z praskání větve, kterou si pod sebou sami řežeme. Ony totiž ty změny nebývají už dlouho k lepšímu. Každý rok čekáme, co se opět zdraží, co nám zakážou, a co budeme muset. Je jedno, oznámili i nám v minulosti vznik povinné EET, změnu cen dálničních známek či jejich vznik, nebo snad kosmetické úpravy důchodů doplněné informací o navýšení cen za odběr plynu a elektrické energie, pokaždé zanikne nějaký starší a nahradí ho nový zákon, jehož úkolem je znepříjemnit nám život.
Vzpomeňte si, co vše se kdysi smělo. Jezdili jsme bez omezení rychlosti, tancovali na své zahradě do rána dle libosti, kuřáci si lebedili ve své hospůdce. Tuzemák byl prostě náš rum, máslo se jmenovalo jakkoliv, třeba pomazánkové, a na farmářském trhu jste si koupili, co jste chtěli. Nebyla důležitá účtenka, ale produkt samotný. Telefon byl soukromou pomůckou vhodnou k vzájemné komunikaci bez toho, aby ho poslouchal někdo další, hotové peníze kryté zlatem, později aspoň prací a mohli jste jimi zaplatit třeba dům. Hotově. Bankovní účet nebyl veřejnou knihou, nesledovaly Vás všude kamery a součástí stavebního povolení nebylo cca 40 razítek. Nikdo nám nechtěl brát právo na sebeobranu. Dalo by se pokračovat donekonečna, těch zákazů je stále více. Už nepřichází jen z Parlamentu a Úřadu vlády, chrlí je na nás Evropská unie, pod kotlem topí i OSN. A jejich intenzita stále sílí. Navíc se nás díky otevřeným hranicím a propojenosti ekonomik dotýkají osobně změny v jiných státech. Přiznejme si, že restrikce jsou namířené většinou proti nám a naší části Evropy, je tím trestána jistá neochota se neustále podřizovat, to vzhledem k zkušenostem z minulosti.
Bohužel je třeba konstatovat, že uplynulá století většinou trávená v područí někoho jiného částečně změnila genetiku českého národu. Ten produkuje mimo geniálních odborníků i plno zbabělců a takových, kteří jsou ochotní za pár euro prodat vlastní mámu. Navíc jim chutná moc a polechtání ega je pro ně cestou do ráje. I přes potápějící se loď vyzývají ostatní k tanci na palubě, přestože samotní už sedí téměř v záchranném člunu napěchovaném proviantem a cennými komoditami na dlouhou cestu. Poznáte je podle místa výskytu. Sedí v Bruselu, na Malé straně, ve Strakově akademii a na příslušných ministerstvech. Aby v tom nebyli samotní, z našich společných peněz bohatě dotují své přisluhovače, kteří za ně odvádějí špinavou agitační a kontrolní práci.
Rok 2018 přinese opět ,,novinky´´. Slibované zvýšení důchodů doplní minimálně o 2.5% vyšší ceny plynu a elektrické energie, o které se postaral regulační úřad, v nejbližší době se opět zvednou ceny hypoték, což díky Zeleným například v Praze doplní nehorázné ceny za byty (právě Stropnický ml. a jeho spolustraníci se zasadili o maximální komplikace developerů při výstavbě nových domů). Prozatím je pozastavena další vlna EET, ale setrvání Šillerové na Ministerstvu financí neslibuje žádné zlepšení situace v podnikatelské sféře. To vše navíc pod dohledem dominantního Andreje Babiše zakládajícího opět tzv. Finanční policii, která se bude zajímat o každého mimo osoby premiéra. Kdy si myslíte, že se dozvíme, co obsahuje spis OLAFu týkající se Čapího hnízda? Ministerstvo financí už udělalo kroky, aby na Babiše Evropská unie nemohla, škodu zaplatíme my. Kdepak, bude se dýchat stále hůře. A to zdaleka netušíme, co na nás ušije EU a co má v hlavě předseda vlády dalšího. Rozhodně nepočítejme s tím, že se nám otevřou nové obzory, spíše jich ubude.
A tak v kontextu s tímto lze přemýšlet o tom, nakolik jsme měli slavit konec minulého roku, když ten nový může být zase o něco horší. Kdo se pohybuje ve více sférách dění u nás, musí si všimnout, že nepravostí je stále více. Arogance mocipánů v politice, sportu, ekonomii, zdravotnictví, školství a všude jinde je stále zjevnější. Generace cinkálistů klíči pomalu rezignuje a stárne, ti mladší už vůbec netuší, proč byla plná náměstí a pomalu přikládají ruku k dílu, které může skončit podobně, jako v roce 1948 a letech následujících. I tenkrát nadšení mládežníci vycepovaní zkušenými kádry měnili svět…k horšímu. A uvědomme si, koho si Češi zvolili do svého čela. Přání šťastného Nového roku je pouze zbožnou touhou po lepší budoucnosti. Realita bude mnohem drsnější. Bohužel, k optimismu není důvod.
J3.K
