Jen malý postřeh

Nechceme se zabývat genderem a homosexuály. Vzhledem k třesklavosti tématu a okamžitém označení za xenofoba, řeknete li otevřeně, že ,,buzeranty“ nemáte rádi, aniž by někdo Vás kritizující byl ochoten vnímat důvod, proč to tak máte, většina lidí se o tom bojí veřejně mluvit. Přitom jde o zjevné potlačování přírodních zákonů a důsledek propagace genderových úchylek. Homosexualita je průvodním jevem lidstva od jeho počátku, ovšem v dobách, kdy byla na svých vrcholech, často přispívala ke konci vyspělých civilizací. Starověké státy, jakými byly Egypt, Řecko a Řím, měly s homosexualitou velké zkušenosti a částečně byla součástí jejich konečných epoch. Blížíme li se ke stejnému bodu, jsme u vysvětlení nárůstu genderových úchylek a zvyšujícího se vlivu homosexuálů na dění. To neskončí dobře.

  Více se chceme zabývat ženami ve funkcích. Existuje snaha stanovovat různé kvóty obsazení důležitých postů jak v politice, tak i managmentu firem. A to bez ohledu na skutečné schopnosti prosazovaných žen. Příroda zvolila ženám důležitou mateřskou funkci, kterou u většiny navíc doplnila schopností pečovat o domov. Výchova dětí do určitého věku (u muslimů do 7-9 let) je svěřena ženě, v prvních let díky kojení bezvýhradně. Muž je ochráncem a zabezpečuje prostředky k existenci rodiny, většinou bez neustálé přítomnosti přímo u ženy s dítětem. To jsme nevymysleli my, to vytvořila příroda. Důležitost ženy je tedy spojována od nepaměti s rodinou, dětmi, domovem. Je to velmi specifické prostředí, které umožňuje seberealizaci. Bohužel s rozvojem technologií ulehčujících roli ženy hospodyně vznikl časový prostor k tomu, aby i ženy opouštěly domovy a tu seberealizaci začaly hledat jinde. Stejný pokrok zapřičinil jisté změkčování mužské podstaty a dříve rozdílné světy se začaly slévat. Bez ohledu na to, kdo je k čemu přírodou zkonstruován.

  Potlačování ženskosti došlo tak daleko, že pro některé ženy je mateřství brzdou ve vzestupu. A pohodlnost mužů je poté příčinou snižování počtu nově narozených dětí. Což vede k přebytku žen hledajících si cestu jinam než ke kolébce. A tak se stanovují kvóty na jejich umístění, protože co by jiného dělaly, když se cítí být rovnoprávné ve společném prostoru. Navíc když jejich funkci matek přebírají zženštilí  homosexuálové hrající si na spořádané rodiny a kupující si přebytečné děti. Zvrácené. Celá ta situace je de facto mizernou hrou na něco. Důsledky jsou však pro lidstvo katastrofální. Částečně akceptovatelné jsou ženy na manažerských postech spojených s určitými obory a směry. Ve vedení špičkových firem a úplně na vrcholu pyramidy by měli být spíše ty skutečně výjimečné a schopné. Většinou to tak bývá v rodinných podnicích a tyto dámy prochází dlouholetou výchovou ze strany rodiny a své umění získávají tak říkajíc od píky. To je uchopitelné a vnímáme tu oprávněnost takového postavení.

  Opačným případem je politika. Dopředu říkáme, že žena v politice škodí. Většina současných rychlokvašek a žen bez schopností skutečně analyzovat vše, co se v tomto prostředí děje, je důsledkem celkového špatného stavu společnosti. Je smutné, když místo péče o rodinu, sedí v poslaneckých škamnách a rozhodují o něčem, čemu většinou rozumí méně než mužští kolegové. Často jsou pouhými loutkami v rukách jiných. Platí to jak o Leyenové na úrovni vedení EU, tak i o jejích dalších souputkyních, například v čele Evropské banky či jednotlivých států. Ženský element v politice způsobuje rozvrat tohoto prostředí nejen pro svou neschopnost, ale i z důvodu pouhé přítomnosti v kdysi mužském prostředí. Mění totiž racionálnost chování i samotných mužů tam, kde mají být zachována úplně jiná pravidla.

  Jistým důkazem celé této reality je dění u nás. Považuje li někdo Pekarovou Adamovou, Richterovou, Němcovou, Černochovou, Nerudovou či Schillerovou a další za skutečně nadprůměrně inteligentní a schopné, předurčené pro život v politice, musí to být naivní člověk. Přestože známe skutečně inteligentní ženy (profesorka Švihlíková např.) oprávněné vést i určité resorty, většinou jsou na vysokých postech emociálně nevyzrálé, nijak zvláště chytré, a rozhodně ne v mužském světě konkurenceschopné osoby ženského pohlaví. A protože i mezi skutečně ambiciózními a ,,šikovnými“ muži je větší zájem budovat kariéru mimo politiku, je celé její prostředí prostoupeno nedokonalými exempláři hrajícími si na všespásné a geniální. Je těžké pochopit, že nám vládnou lháři typu Fiala a Rakušan, finance spravuje elektrikář a díky kvótám mají pokroucený prostor narovnávat výše jmenované ženy. Ty v politice způsobují paseku.

  Možná budete nesouhlasit, ale ženy do politiky nepatří, případně jen ty, které si získaly své ostruhy ve skutečně náročném prostředí a prokázaly v něm své schopnosti. Možná mohou být hodně vysoko, ovšem jen takové, které na to mají. Upřímně řečeno, jejich nenahraditelnost je úplně někde jinde. Tam jsou prostě jedinečné. Zdravotnictví, školství, sociální sféra. A především v domovech. Jejich doménou jsou krása, půvab, něžnost a péče. Kdy už to všem dojde?

Jindřich Kulhavý