Katerina Kaltsogianni a její zamyšlení - tentokráte trochu poesie
Snad Vám nebude vadit trochu mé poesie. Lecos se dá popsat pomocí mnoha slov a vět, jindy stačí pár řádků....
Co to zrcadlo říkáš?
Co mi chceš sdělit?
Proč ukazuješ mi vrásky,
Když hledám časy lásky.
Mohu vypnout světlo,
Mohu se dívat do tmy,
Co říkáš zrcadlo, až se tu setmí?
Uvidíš něco, uvidíš vrásky?
A znovu rozsvěcím, dívám se
plaše, krém na tvář nanáším
i na hřbet rukou. Ta co říkáš zrcadlo.
Mám zase zhasnout?
Ne, tak to je, nežij ve tmě,
Měj vrásky ze smíchu a ruce hebké.
Pohlaď si krk, hrábni si do vlasů,
Ty roky zpět nevrátíš, jen můžeš dál žít.
Katerina Kaltsogianni
