Kdo seje vítr…
www.inadhled.live Jednoduchá Markéta opět zaperlila, když v podstatě jednoduchým způsobem zhodnotila pokus o atentát na Donalda Trumpa. Grafické znázornění incidentu ukázalo na jednoznačný záměr a jen náhodou a díky pohybu hlavou v okamžiku výstřelu nedošlo k tragédii. Střelec nebyl takový nýmand, jak se snažili tvrdit a skutečně jen náhoda napomohla udržet republikánského kandidáta při životu i v dalším boji o post prezidenta USA.
Pekarová Adamová se projevila jako kovaný liberál. Místo šoku ze způsobu odstranění konkurence Demokratů připomněla staré přísloví – Kdo seje vítr, sklízí bouři. Opět moc nevážila svá slova. Protože tím, kdo seje u nás vítr, je celá Pětikoalice na jejímž vedení se spolupodílí. I přes minoritní zájem voličů o její stranu. A ten zbytek, který zůstal Top 09 nakloněný (jinak by Niedermayer nemohl škodit České republice další volební období v Evropském parlamentu), je pravděpodobně buď nostalgicky oddaný původním zakladatelům Topky, nebo má sníženou schopnost vnímání. Jinak si nelze vysvětlit, že se Pekarová Adamová uhnízděná v čele poslanecké Sněmovny i Pětikoalice nadále může k něčemu takto vyjadřovat. Bezcenná, neoblíbená, hloupá služka Západu, arogantní a maximálně tak tiše závidící popularitu Donalda Trumpa. Tak ji vnímá velká část národa. Jí ale vůbec nedochází, jak nicotnou i přes imaginární význam své funkce v celosvětovém či evropském kontextu ona je.
Mezitím se spolupodílí na devastaci České republiky. Vláda prochází procesem schvalování dalšího směřování Green shitu u nás a první reakce na papežský přístup k dalšímu ožebračování obyvatelstva pomocí speciálních vysokých daní ukrytých za tzv. emisní povolenky jsou pro vládu o mnohém vypovídající. V zajímavém mediálním klinči se střetli ekonomové provládní Křeček a odpůrkyně celého zeleného šílenství Šichtařová. Kdo tento duel na Prima CNN viděl, a má zároveň v hlavě mozek, musel zaznamenat jednu věc. Křeček tvrdě zastávající myšlenkové pochody premiéra Fialy, který si ho, mimojiné, také platí, nakonec přiznal, že není spokojen s životem plným regulací, dotací a nařízení. Sice dodal, že je to třeba kvůli přechodu na zelené energie, ale ne úplně tak způsobem, kterým se to dělá. Šichtařová ho několikrát chytila při lži a manipulaci, proti čemuž Křeček kontroval tím, že by nechtěl žít ve světě plném negací, ve kterém se Šichtařová nachází. Jenže fakta jsou jasná a pro vládu i přes snahu uplacených ekonomů doslova tragická. A to ještě neprohovořila profesorka Švihlíková, jejíž argumenty by vládu utopily úplně.
Podíváme li se a všechny grafy znázorňující ,,úspěchy“ vlády Petra Fialy a Pětikoalice, ptáme se, kde berou tu drzost tvářit se, jako že se jim daří vrátit Českou republiku zpět mezi hospodářsky vyspělé státy. Jistě, celá Evropa stagnuje, ale my se stále více propadáme. K totálnímu kolapsu chybí už jen přijmout euro, na což extrémně tlačí pro změnu Petr Pavel. Máme nejdražší elektřinu, nejvýraznější pokles průmyslové výroby, jako jediní zůstáváme za předcovidovými statistikami bez perspektivy návratu na původní čísla. Rekordní inflace byla zkrocena na nerekordní, ovšem stále dostatečně vysokou. Nejhorší vládě to nestačí, takže přibyla drsná cenzura sociálních sítí, proti které nikdo nezasahuje, protože vládě de facto vyhovuje. Nenávistné projevy, jsou li v souladu s liberální morálkou a protiruskou nenávistí, nikomu nevadí, naopak nepříjemná pravda je kontrolována a mazána. Při součtu všech těchto ukazatelů, které rozhodně navíc nejsou všechny, marně přemýšlíme o tom, kdo tu ve skutečnosti seje vítr a měl by tedy sklízet bouři.
Pokud bychom vzali slova Pekarové Adamové vážně a porovnali je s tím, co světu provádí Trump a jak škodí občanům ona a česká vláda, musela by stát celá tato skvadra před popravčí četou bez možnosti minutí se cílem. Naše generace narozená kolem roku 1968 a v období normalizace má v sobě schopnost bouřit se, ovšem nemá blízko k násilnému řešení, věří ještě v demokracii, navíc je výrazně nejednotná. Starší už tu sílu nemají a mladší zase nepoznali socialismus, takže se do obdoby něčeho podobného, jen místo rudého je to zelené, pouští naivně po hlavě. A tak mohou být současné pseudoelity klidné a spoléhat se na beztrestnost. Lidí vzít obrazně do ruky cepy je bohužel málo, zbraně jsou démonizované, takže občané vlastnící je většinou po nich nejsou schopni sáhnout ani při vlastním ohrožení. Většina na sobě nechává štípat dříví, nevadí jim okrádání státem a bohužel ani mediální manipulace. Absolutně se nechají ožebračit a lidé typu Fialy či Pekarové Adamové jsou v klidiu a žijí si nad poměry. Za naše. A skoro se zdá, že i napořád.
Jindřich Kulhavý