Koho chleba jíš….

  Řada dnešních zarytých Antirusů byla před rokem 1989 perspektivními kádry a oblíbenci jak diváků, tak i představitelů tehdejšího režimu. To platí pro umělce. Unikátní postavou je například herec Zdeněk Svěrák, který bude moralistou za každého režimu, byť pro svou slávu musí dělat veletoče. Byl povolným za socialismu a měl dobré role. Po změně režimu na komunisty rychle zanevřel a stal se jejich odpůrcem. Není zdaleka sám. Plno dalších umělců získávalo slávu i peníze v ,,socíku“, aby později na vše zapomněli a šli na ruku dalším vládcům. A tak se s bývalými komunisty, estébáky a tehdejšími ideology nejvíce vypořádávají ti, kteří s nimi kdysi tak rádi za bakšiš a slávu spolupracovali. Jakým paradoxem je nynější odborník přes drony Ondřej Vetchý. Ještě nedávno tvrdil nahlas, že je třeba se zbavit bývalých komunistických kádrů, aby se dnes objímal s jedním z nich na pódiu. Petr Pavel k nim totiž patřil, a to se vším všudy. Kariéra současného prezidenta šla strmě nahoru poté, co převléknul kabát a stal se perspektivním na druhém břehu, než na kterém do té doby bojoval. Z komunisty se stal liberálem a bijcem těch, ke kterým inklinoval a patřil. To Vetchému nevadí. Jako by se vžil do role fotbalisty okresního formátu, který neustále běhal za svým trenérem Hnátkem a stále mu projevoval svou náklonost. Vetchý ukázal, že má přesně jen na ten Okresní přebor. Přitom ve sféře herecké byli jak Svěrák, tak i Vetchý dlouho váženými umělci.

  Jmenováním dvou osobností, které ztratí na povel tvář, neznamená, že by byly ojedinělými. Naopak, jsou klasickým standardem. Jen si vzpomeňte, kolik těchto klaunů dělalo podržtašky komunistickým pohlavárům, aby o pár měsíců později obskakovalo Havla. To platí pro starší generaci, ovšem nezaostává ani ta mladší. Po covidománii, kde excelovali v propagaci očkování (např. Čtvrtníček, Holubová), se stali výrazně proukrajinskými. A takový Mádl stihnul ještě k tomu všemu vystřihnout klip s Martou Issovou podporující okrádání seniorů. Lezli do pozadí každému, kdo se dostal k moci a zároveň mohl přihrávat kšefty. Pokud toto vnímáte, musíte si o to více vážit Karla Kryla, Jarka Nohavici, případně i těch, kteří se od politiky dokázali distancovat, neměli nikdy silácká gesta a byli či jsou dodnes kulturními ikonami. A naopak, máme tu plno takových, jako jsou právě Mádl, Klus, nově Vetchý a plno dalších, kteří se buď aktivně angažují (určitě zdaleka ne zadarmo či z prosté lásky), nebo aspoň vyslovují podporu těm, kteří jim to dokážou zpět dostatečně vrátit. Principálové potřebují dotace, umělci chtějí být všude vidět a celý jejich svět je postaven od základu na falši a iluzi. Politika je herectví podobná, proto vidíme, ja se z kritika EU Fialy stal její hlavní propagátor.

  Podobné lze pozorovat i v další sféře. Majitel Rohlíku Čupr nedávno ukázal, jak kvalitně lze vlézt do pozadí vládní koalice. Není v tom opět sám. Připomeňme si kolik firem se podílí na pochodech homosexuálů, úchylů a zástupců 70 pohlaví nazvaných Pride Prague. Nebo jak velké množství podniků se hrdě hlásí ke Green Dealu, i když je nakonec semele. Pobírání dotací je krátkozraký přístup, který se vymstí. Kolik známých značek již opustilo Evropu a mnoho dalších se k tomu chystá. Kdyby se všechny evropské automobilky se svými zaměstnanci včetně subdodavatelů včas vzbouřily a postavily se proti Evropskému parlamentu, nevyráběly by nyní neoblíbené elektromobily. A pokud by se vzepřeli všichni motoristé proti nesmyslným omezováním rychlostí, také by nyní nejezdili po evropských městech třicítkou. Bohužel, strach a řiťolezectví jdou ruku v ruce. Každý se bojí něčeho jiného. Někdo o práci, jiný o peníze, o popularitu, výjimečně o život. A pomocí těchto atributů je společnost odborně a dlouhodobě rozkládána. Daleko více než kdy dříve tak vidíme ohnuté hřbety a poslušnost až za hrob. Výrazné to bylo za covidu, poté začali lidé panicky vnímat CO2 a údajné oteplování spojené s vymyšlenou katastrofou, nyní tu máme zase nenávist k Rusku, bez něhož bychom tu i nyní zmrznuli a chodili pěšky. A v mnohém za to poděkujme umělcům, novinářům, redaktorům a nakonec politikům. Celá tato partička přesně ví, co dělá. Systematicky nás vedou do propasti. A Fiala to stádo společně s Pavlem vedou.

Jindřich Kulhavý