Lidské hyeny

  Posledním viditelným případem se staly zdravotní komplikace představitelky Alternativy v Senátu, nedávno zvolené Jany Zwyrtek-Hamplové. Z jednání v Senátu týkajícího se mimo jiné možnosti utratit miliardu korun za vojenský výcvik u nás již přítomných Ukrajinců ji odvezla sanitka. Reakcí na to bylo mnoho radostných statusů na sociálních sítích a veselých projevů těch, kteří paní senátorce nemohou za její názory přijít na jméno. Mimochodem právě ona patřila mezi 2 (slovy dva) senátory, kteří hlasovali proti usnesení souhlasící s tímto naším dalším zatahováním do války mezi Ukrajinou a Ruskem. Lidé takto se projevující už před tím řadu z nás, kteří dlouhodobě upozorňujeme a zvůli minulé a současné vlády, mají nejen nazývat dezoláty. Nyní pokročili opět o kousek dále. Smutné na tom je i to, že škodolibost lze vnímat i od relativně známých lidí, od mládeže a dokonce od vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí. My na rozdíl od nich Janě Zwyrtek-Hamplové přejeme maximální zlepšení zdravotního stavu a brzký návrat do jámy lvové.

  Podobně nenávistné projevy jsme vnímali v době covidové, kdy očkovaní jedinci přáli smrt těm, kteří odolali a jejichž nezmutovaná krev je nyní nedostatková. Nevíme, kolik přesně lidí na následky očkování zemřelo či má navždy poškozené zdraví, ale nikomu z nich nikdy nikdo z neočkovaných nic špatného nepřál, pouze je varovali před skutečnostmi, které se stále více i přes tvrzení klauna Čtvrtníčka a ministra zdravotnictví Válka stávají realitou. A to zdaleka ještě není úplný dojezd všech těch rozdaných dávek. Přesto docházelo k fyzickému napadání občanů s absentující rouškou a k mnoha omezením pro ty, kteří nedisponovali příslušným papírem či QR kódem. O sociálních sítích a roztržkách v rodinách ani nemluvě. Hyenismus se tak stal další normou chování společnosti v posledních letech.

  Rozhodně je však plno dalších sfér, kterých se tato situace týká. Obzvláště katastrofální je chování mladších ročníků k důchodcům. Tvrzení, že za současnou ekonomickou krizi mohou kvůli vyplácení důchodů senioři, je obrovská lež. Tito lidé celý život pracovali, vedli většinou řádný život, platili daně a odváděli státu vše, co si nadiktoval. Na zasloužený odpočinek si tedy vydělali, dokonce mnohem více než dostávají. Na rozdíl od ročníků narozených po roku 1975 navíc něco vybudovali, což se o mladších dá říct jen výjimečně. Ti žili dlouho z peněz získaných rozprodejem toho, co jejich předci nechali vzniknout. Tragické je, že podobné myšlenky vypouští do éteru politické špičky, které by nejraději stát od starých lidí vyčistili. Média v tom hrají také svou špinavou roli, ostatně jako často, a mládež už poté jen papouškuje něco, o čem neví vůbec nic. Tedy ani to, že za bývalého režimu stát ustál odchody do důchodu v mnohem dřívějším věku, postaral se o seniory a nikdo nežil v nevytopeném bytu, nejedl jen suché rohlíky a neživořil. Je ostudou nynější doby, když důchodci chtějí radši umřít, nežli by šli žebrat o jakési dávky, které jim Pekarová-Adamová veřejně podsouvá.

  Ještě se vrátíme k Ukrajině. Nikdo z nás ve válce nebyl a být ani nechce. A pokud ano, ať do ní jde a narukuje na tu stranu, ke které jej něco táhne. Normální člověk má soucit s každým, kdo zbytečně ztratil život. Tak, jako děti z proslulé Aleje andělů na Donbasu, či snad vojáci, kteří jimi ještě před rokem nebyli. A je jedno, z které strany jsou. Mír je tedy prioritou, která je podstatná pro vývoj planety. Na Ukrajině však o žádný mír nejde. Dlouho před invazí Rusů byla slyšet varování, dopadaly ukrajinské rakety na Donbas, odneslo to civilní letadlo. Je evidentní, že konfliktu šlo předejít vyjednáváním USA a Ruska. O to Západ neměl zájem. Došlo na zbraně a vyřizování si účtů. Bohužel to má dopad na vojáky i civilisty. Že budou hledat azyl a budou za ně vděčné matky s dětmi, to lze chápat, ale že se k nim přidá i množství bojeschopných mužů, to je už méně pochopitelné. Dobrá, mohou mít k válčení odpor, pak ale mají svrhnout vládu, která je do války zatáhnula. Jenže ono plno těch vlastenců řve jen tady a domů se prostě vrátit nechtějí. Může nám tedy být líto žen a dětí, ale mít úctu k ,,bojovníkům“ dělajícím často nepořádek tady nikoliv.

  Bohužel pokora chybí většině Ukrajinců u nás včetně žen a dětí. Přesto nikdo nikomu nic špatného nepřeje, snad jen to, aby se už mohli vrátit domů. Tady jsme bohužel často obětí hyenismu my samotní a můžeme si za to tím, že ani my nejsme schopni svrhnout vládu, která tuto situaci umožňuje. Pravdou zůstává, že největší hyeny sedí tam nahoře. A vše ostatní už je jejich práce a úkol.  

Jindřich Kulhavý