Lze být z toho smutný
www.inadhled.live Rozhádaná Alternativa musí dělat radost všem příznivcům Pětikoalice a ANO. Především vládní skvadra se jistě raduje, když se doslechla, že se soudí Jindřich Rajchl s Nelou Liskovou, že se na ulici perou představitelé fanoušků právě Rajchla, či když se Peterková u soudu s dalšími tvářemi odporu proti vládě, Ukrajině či covidu chová jako blbka. Jistě, Alternativa nejsou jen tito lidé, stejně tak, jako první velké demonstrace loni na Václavském náměstí nebyly jen o Vrábelovi, i když je zorganizoval, ale především o lidech, kteří přišli.
Dehonestovat známé tváře není tak těžké, zvláště když se podaří je rozhádat mezi sebou. Navíc pozornost médií není nikdy věnovaná těm, kteří to mají v hlavě srovnané a jsou schopni díky svým znalostem argumentovat a poukazovat na zvěrstva politiků s možností svá tvrzení podložit třeba reálnými čísly. O těch novináři mlčí. Vojenský analytik Koller, profesor Staněk a další jim podobní z řad lékařů, ekonomů či profesorů jsou mnohem tvrdším oříškem než taková Peterková, jejíž videa připomínají aktivitu klienta z Bohnic. Ne, že by občas netrefila hřebíček na hlavičku, bohužel si je schopna při tom omlátit prsty Teatrálnost jejích výstupů je trapná stejně, jako videa dalších malých hráčů na alternativní politické scéně často nahrávaná třeba v autě či doma před vitrínou. Jejich úlohou je sice lidi trochu burcovat, ale v budoucnu určitě nevstoupí do vyšší politiky, ač by si to samotní přáli.
Jindřich Rajchl obrátil svou pozornost k Nele Liskové. To je možná šlápnutí vedle, protože proti sobě obrací pozornost jejích příznivců, kterých není přehnaně moc a velkou část z nich představuje mužská populace tleskající jejímu půvabu. Reálně není Nela pro Rajchla žádnou hrozbou, jde jen o střet jejich eg a škodí to oběma. Nechceme tvrdit, že se koná souboj titánů Alternativy, u Liskové by takové označení bylo přehnané a Rajchl by měl být naopak shovívavější. Připomeňme si, jakou radost nám dělají i malé rozepře ve vládní koalici naznačující spory neschopných politiků, pro které je stát hračkou, kterou používají tak, aby ji včas zahodili. Proč jim umožňovat, aby rozvraceli i s pomocí médií a soudců svou protistranu?
Alternativa a opozice by se v současné situaci měly spíše stmelovat. Pokud tomu nebude, nepřekonají li známé osoby (většinou ne osobnosti) svá ega a nedokážou li si už nyní sednout ke kulatému jednacímu stolu, nečekejme od nich zázraky, které by přinesly změnu k lepšímu. Jestliže nejsou schopni se Okamura domluvit s Babišem, je schopen se dohodnost předseda SPD s Alternativou? S Rajchlem, Volným a dalšími? Asi také moc ne. A v tom je síla jinak tápající Pětikoalice. Mají společná témata, která mediálně zveřejňují, o sporech se baví za zavřenými dveřmi. I proto na první pohled nesourodá koalice vládne. Aspoň v tom by se měla Alternativa poučit. Zatím se to neděje a vše připomíná už nyní boj o koryto, které je však prázdné a daleko.
Jindřich Kulhavý
