Politika či diskriminace?

  Ústavní soud je nejvyšší instancí v prosazování a dodržování práva. Pracuje li s materiály a zákony tak, že bez ohledu na skutečné události dochází k politickému či neetickému ovlivňování jeho rozhodnutí, pak je důvěra v něj otřesena a dochází k naprosto zásadnímu ohrožení celého právního systému. Případ hoteliéra a jeho zahraničních hostů má však několik rovin, které je třeba od sebe rozdělovat. Rozhodnutí Ústavního soudu by bylo v pořádku, kdyby tento podal jiné vysvětlení. To se bohužel nestalo. Pokud mluvčí tohoto soudu vyřkl, že hoteliér pouze svým chováním a odmítnutím ubytovat hosty projevil politická názor, pak jde o zásadní rozhodnutí pro další podobné případy. Pojďme však na vše pohlédnout z více stran.

  S chováním hoteliéra by bylo možné souhlasit v případu, že hotel je jeho soukromým majetkem. V tom případu by měl mít právo s ním nakládat dle vlastního uvážení a ubytovávat jen ty lidi, kteří budou splňovat jeho představy. Což by mělo být povinně uvedeno i v materiálech propagujících a nabízející hotelové služby tak jednoznačně, že by například při rezervaci pokoje přes internet nemohlo dojít k situaci, kdy host přijede, a až poté dojde k odmítnutí jeho ubytování. Majitel hotelu však musí mít možnost beztrestně neubytovat z těchto důvodů namátkou třeba i Roma, černocha, Němce, Kalouska, homosexuála, evropského poslance, aktivistu neziskovky Člověk v tísni, v podstatě kohokoliv. A pro usnadnění si může sestavit vlastní představu o politických prioritách a jejich seznam předložit k podpisu každému novému klientovi. To samé by ale mělo platit i pro majitele bytů, které tito pronajímají. Z čistě politických důvodů mají právo dle rozhodnutí Ústavního soudu odmítnout kohokoli a zdůvodnit to stejně, jako hoteliér. Nelze přeci povyšovat jednu profese nad ostatní. Podobně by mohly vzápětí fungovat i jiné služby. Tedy například autoservisy, holičství, obchody, restaurace…

  Odmítnutím obsloužit Roma projevuji svůj politický názor, kterým je nesouhlas s poskytováním státní podpory lidem neochotným zapojit se do pracovního procesu, u homosexuála politický odpor vůči snaze uzákonit manželství mezi stejnými pohlavími, u Kalouska a europoslance zjevně dostatečnou příčinou zůstává jejich záškodnická práce vůči rodné zemi, u aktivisty profláknuté neziskovky zase podezření z politické charity, indoktrinace na školách a praní peněz. V důsledku lze odmítnout kohokoliv jen dle jeho zjevu a zdůvodnit to rozdílným politickým názorem. Ve finále to síto může být tak husté, že si do hotelu můžete pustit, koho chcete, třeba jen Vaší rodinu, tedy pokud nepřijede tchýně. Zdůvodnit to je velmi snadné, ona volila Babiše a Vy Topku. Sice nevyděláte, ale zase nemusíte být politicky korektní. Jistě si dokážete představit, kam až by to teoreticky mohlo vést. Přesto si přiznejme, že v případě pronájmu bytů byste měli mít skutečně právo si vybírat nájemníka vyloženě dle svých požadavků bez ohledu na výše zmiňovaný případ. Ve veřejných službách však jde o těžko pochopitelnou možnost, byť odmítnutí muslimské rodiny s deseti potomky by bylo obhajitelné i tam. Státní služby by samozřejmě měly sloužit všem bez rozdílu, tedy pokud nedošlo k porušení platných českých zákonů, například nelegální přechod hranice, násilí či podobným deliktům.  Výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu se však týká soukromého sektoru.

  Ústavní soud nastavil tedy nová měřítka. Stačí upravit zdůvodnění, proč pro Vás nejsou někteří lidé vhodnými obchodními partnery, a na slovo diskriminace můžete zapomenout. To je dobrá zpráva. Rázem můžete neprodat zmrzlinu Arabovi, nepustit do klubu černocha, nechat stát před benzínkou auto řízené Bartošem, pokračovat se dá do nekonečna. Holt politický názor bude od nynějška skutečně pádným argumentem. Je vidět, že máme skutečnou demokracii a její ohýbání je stejné jako u pravdy. Stačí vyplnit dotazník při vstupu kamkoliv a pak čekat, jste li se svým názorem v pořádku či nikoliv. Pozor však na rizika. Může dojít k jisté situaci, kdy si všichni nebudou rovni. Ústavní soud může rozhodnout při posuzování dalších podobných případů, že Arab stojí vysoko nad Rusem, Rom je sice líný, ale také rasově utlačovaný, a homosexuál si možná vybrečí uznání a postavení nad heterosexuály. Nakonec tedy možná bude vše jinak a odmítnout obsluhu bude možné jen u Rusů, Číňanů, euroskeptiků, voličů SPD či odpůrců EU. Rozhodnutí soudu otevřelo Pandořinu skříňku. Liberální demokraté na chvilku zajásali, otázkou však zůstává, co z této kauzy plyne dále. Jisté je, že schopní právníci získali do ruky dostatečnou zbraň na to, aby obhájili většinu těch, které by dříve zavírali za neexistující diskriminaci, tedy za právo rozhodnout se, s kým a jak chci vycházet. Nicméně lze očekávat, že podobných situací bude přibývat. Jen na straně hostů bude více muslimů než Rusů. Uvidíme, co na to řekne Ústavní soud poté.

J3.K