Soukromě něco vlastnit je přežitek?

  Přestože tento nepoměr je šokující a překvapivý, též těžko představitelný, bohatým se zdá, že mají málo a mohli by mít ještě více. Většina globálních změn se děje se záměrem vydělat další desítky miliard navíc. Vzhledem k tomu, že neustálá výroba čehokoliv vede k nadprodukci, kterou už není jak prodat, je třeba vytvářet nové prostředí, které produkuje zisky jiným způsobem. Politika je těsně spjatá s ekonomikou, takže války, migrace, klimatologie a další negativní jevy mají svůj původ v hromadění peněz těmi nejmocnějšími. V jejich hře jsou pouhými figurkami i takové veličiny, jakými jsou papež, německá kancléřka, šéf Evropské komise i parlamentu, americký prezident či mnoho dalších nám známých elit, staly se z nich pouhé nástroje. K propagaci ideologií, které ve skutečnosti nejsou ničím jiným, než novým strojem na tištění peněz, poslouží poté zfanatizovaní užiteční idioti. Někteří jsou za to finančně odměňováni, například politici, umělci, organizátoři davů, tvůrci zaručeně odborných expertíz, nejvýraznější aktivisté, novináři a jim podobní propagátoři, jiní to dělají úplně zadarmo a ještě si navzájem tleskají. Mezi ně patří část obyvatelstva, kterou lze nazvat davem. I v něm lze nalézt individuality, které později své přesvědčení prezentují na sociálních sítích i v soukromí. No, ono to není úplně zadarmo. Někdo musí vytvářet zisk bohatých. Takže ten dav, který si plácá dlaněmi v přesvědčení, že bojuje za dobrou věc, například za lepší životní prostředí, je zároveň dojnou krávou, která výrazně přispívá na režii luxusního života nejmocnějších. Jen k úvaze. Kdo vlastní všechny ty chemičky, elektrárny, továrny a zbrojařské firmy, těžební společnosti, rafinérie a největší lodě, které posledních 150 let údajně zdevastovali přírodu kolem nás? Ano, jsou to ti samí, kteří nyní volají po elektrifikaci dopravy a organizují přesuny národů. Jen naivní hlupák by věřil tomu, že například Sörös je lidumil, který investuje své peníze do neziskovek a migrace, aniž by se mu vložené prostředky 100x vrátily.

  Vše nové a dobře promyšlené je pro běžné lidi interesantní a jsou ochotni za to utrácet, zvláště je li to kvalitně propagované. Jak jinak vysvětlit nadšení Norů pro elektroauta, když vezmeme v potaz nedostatečné dojezdové vzdálenosti, problémy s topením a omezení komfortu, vysokou cenu, byť dotovanou a komplikace při shánění zásuvky, pokles hodnoty vozidla. Je prostě nepochopitelné, že jsou ochotní nakupovat užitností zastaralé stroje. Jenže pokrok jde dále a po světě se šíří další infekce nazvaná sdílení. Sdílet lze totiž kdeco. Auta, koloběžky, bydlení, možná i partnery. Ve Švédsku udělali první krok ke sdílení vlastních peněz. Ve chvíli, kdy bude zrušena hotovost, budou vklady v rukách bank a státu, přijdou záporné úroky a nikdo nebude mít jistotu, co se s jeho penězi (majetkem) bude dít dále. Zmrazení vkladů a neumožnění manipulovat s nimi bude otázkou ochoty nechat Vás žít dle představ Vašich nebo potřeb mocných. Už teď stačí vyřadit bankomaty z provozu, vypnout platební terminály a půlka národa je bez možnosti koupit si obyčejný rohlík. Snahou tvůrců sdílení je odnaučit prosté lidi mít vztah k vlastnictví. V podstatě jde o to, abyste za vše platili a zároveň nic neměli. A své výdělky utráceli bez ohledu na to, že nic nemáte. Budete tak poté více svých výplat a odměn rozpouštět a skončí tam, kde se budou scházet podnikatelské nitky tvořící zlaté žíly. Takže budete jezdit v cizím autě, bydlet v cizím bytu, jezdit na cizí chalupy, sdílet různé sítě a cizí názory.

   Na první pohled fajn. Bude třeba méně aut, nebude jich tolik stát na parkovištích, nebudou ležet byty ladem, ale… Až bude vše v určitém stádiu, poplatky za sdílení poletí nahoru, ale už nebude možné to zvrátit. Všudypřítomné čipy o Vás řeknou vše, budete hříčkou v rukách bank a politiků, bohatých a mocných. Navíc ztráta dobrého pocitu z toho, že je něco Vaše a musíte se k tomu chovat s určitým citem, zodpovědností a láskou, zapříčiní změnu myšlení. Když vidíte poházené a rozlámané koloběžky po městě a polorozebraná sdílená kola, jak se asi budou lidé chovat k autům, bytům domům či jiným sdíleným předmětům? A možná právě to je teď nejdůležitější. Odnaučit lidi mít vztah k vlastním věcem. Následovat mohou poté vazby rodinné a citové, pak bude běžné sdílet cokoliv, možná i životní partnery a děti. Ostatně o jejich odcizení rodičům v Norsku posunuli na národní zájem a odebírání jede naplno. Také intervence neziskovek do našich škol podporuje vznik mezigeneračních rozkolů a umožňuje změny, pro které si naší mládež určitá skupina lidí vychovává. A mimochodem, teď úvaha k zamyšlení. Takový nevěstinec je de facto příkladné sdílení žen, byť jen v oblasti sexu. Plno mužům to vyhovuje a jde o starý důkaz toho, že sdílení může fungovat. Jenže opravdu je naší prioritou mít v přeneseném významu vše v podobném stavu, v jakém jsou děvky pro všechny? A opět, nejde především o byznys?

   Zdá li se Vám to být sci-fi, jak jinak bychom před 30ti roky nahlíželi na nyní úplně ,,normální´´ věci? Migrace, gender, platební karty místo peněz, totální cenzura, likvidace moderních vozidel, zavírání elektráren, boj proti letecké dopravě, indoktrinace dětí, výnosnost neziskového sektoru, antikrist v papežském hávu, islamizace Evropy… Copak byste tomu rok po tzv. Sametové revoluci věřili? Tomu, že druhou nejsilnější politickou stranou u nás budou legalizátoři marihuany? Že bohaté Švédsko ovládnou arabsko-černošské gangy a Německo bude chtít opět převzít vládu nad Evropou, zatím co se z Číny stane světová hospodářská velmoc a Rusko bude bez zahraničních dluhů, Velká Británie bude chtít opustit zbytek Evropy a jít vlastní cestou? Ne nevěřili. A podobně možná koukáte na to, co se připravuje nyní a mlčíte, nebo tomu dokonce fandíte. Takže to chce otevřít oči a pochopit, že sdílení všeho je de facto přistoupení k tomu, že z každého z nás se tím stává vazal bohatých, který se v rámci modernizace vědomí stává člověk plně závislý na vrtkavé vůli někoho jiného. Soukromé vlastnictví je základním lidským právem a zároveň motorem progresu. Odevzdat se do rukou jiných je možná na první pohled pohodlné a módní, proto také předurčené mladým a naivním, kterým chybí zkušenosti.  Ve skutečnosti jde však o další oklešťování svobody. Jde jen o to o všem více přemýšlet. Ono totiž být soběstačným je mnohem pracnější, náročnější, ale jste více připraveni a to, co přijde. Budete li žít teoreticky na samotě na svém pozemku, kde si budete vyrábět elektřinu ze své malé elektrárny, budete si pěstovat zdravé plodiny a udržovat kvalitní domácí chov zvířat, čerpat vodu z vlastní studny a jezdit svým autem, možná budete unavení, ale nebudete relativně na nikom závislí. Vnímáte ten rozdíl? Jste ochotní vyměnit svobodu za prvoplánované pohodlí?

J3.K