Stojí o mír vůbec aspoň někdo?

  Mír se stal sprostým slovem jak v USA, tak i v EU. Způsobily to následky dlouhodobého chování Západu vůči Ruské federaci vyvolávající nejdříve řadu protestů, později dokonce spuštění SVO na Ukrajině. Po implantaci „vhodných“ prezidentů a vedoucích politiků Majdanem v Kyjevě se nátlak pomocí agresivního přístupu k rusky hovořícímu obyvatelstvu v bývalé svazové republice začal zvyšovat a skončil reakcí, o které si všichni včetně nás mysleli, že nepřijde. Rusové jsou však hrdý národ, který zažil Němce před Moskvou, dokáží se semknout a ukázat, že jim nikdo podmínky diktovat nebude.

  Vraťme se na chvilku ke 2.světové válce. Tento masakr měl svůj průběh, který se snaží současní liberálové jaksi změnit. Michael Kocáb nedávno v rozhovoru popřel, že by Rudá armáda zvítězila nad fašistickým Německem. Naopak viní Sověty z rozpoutání války tvrzením, že napadli Polsko, a tím dali podnět Hitlerovi k expanzi mimo Německo. To říká umělec blízký Havlovi. Přehlíží skutečnou realitu, kterou byly koncentrační tábory, německá okupace Československa, Polska, zabrání Sudet, prvoplánovaná likvidace Židů a šíření nacismu po celém světě připravovaném již dlouho před napadením naší země. Tvrzení, že Rudá armáda došla do Berlína jen proto, že Němci byli pod tlakem západních mocností mířících do Střední Evropy od Atlantiku, je ukázkou vrcholné arogance stejně, jako ignorace smrti 20 milionů Sovětů ve 2.světové válce a totálního rozkladu fašistického režimu ze strany především Rusů. Navíc se zamlčuje fašistická minulost části Ukrajinců či poválečná ochrana nacistických elit z průmyslové sféry ze strany Západu.

  Kocábovu zrůdnou teorii sdílí samozřejmě ta část liberálů a jim podkuřujících pseudohistoriků, kterým ohýbání historie vyhovuje a podporuje jejich ideologické tažení proti Kremlu představovaného současnou garniturou hrdých a schopných ruských politiků a diplomatů. Zvláště v době, kdy v Kyjevě vládne i přes ukončený mandát povoláním komik Zelenskyj. Ten do puntíku plní představy, se kterými ho Západ uvítal v pozici pomajdanového představitele Ukrajiny. Většinu jím vedené země dal k dispozici americkým spekulantům, Big Pharmě a podřídil se zájmům NATO v blízkosti hranic Ruské federace. Přidal i svůj národ, který poslal do zákopů či do emigrace. Ukrajinská hrdost mužů ochotných válčit se změnila v násilnou mobilizaci a v odvlékání občanů násilím na frontu. I přes obrovské ztráty (jen idiot věří tomu, že Rusové je mají výraznější) nechce o míru jednat. Každým dnem ztrácí Ukrajina stovky mužů, zároveň ti odešlí za hranice už se většinou domů vrátit nikdy nechtějí.

  V současnosti jsme v patové situaci. Přestože Bidenova administrativa do poslední chvíle tlačí za každou cenu na Ukrajinu miliardy dolarů půjčujících si je všude, kde to jen lze, svět čeká na inauguraci nového amerického prezidenta a na jeho přístup k světovým problémům. Evropští liberálové tuší, že budou ve své nenávisti vůči Putinovi osamoceni a budou z ekonomicky zdecimované EU nuceni renovovat zbytky Ukrajiny patřící paradoxně americkému Black Rocku a dalším podobným organizacím. Dluh Ukrajiny je astronomický. Každý den, kdy konflikt pokračuje, stojí miliardy korun. To si uvědomuje většina Evropanů.

  Bohužel ne v každém státu EU vládne Orbán. Ten z pozice momentálně předsedajícího celé EU vyvíjí aktivitu na dočasné vánoční přerušení bojů a vedoucí k následnému usednutí k jednacímu stolu. Zelenskyj však veškerou snahu maďarského prezidenta utnul s tím, že Ukrajina bude válčit dále, zároveň žebrá po celém světě o peníze a zbraně. Vojáky nedostane, to zamítla většina západních států, přestože Macron a britská vláda by je poskytli. Poláci řekli razantně ne, a tak na straně Ukrajiny stojí pouze žoldáci a oficiálně i odborníci zajišťující znalosti při používání složitých zbrojních systémů. Naopak se spekuluje o příslušnících severokorejské armády zakomponovaných do ruské armády. K tomu chybí důkazy, takže si je ukrajinská propaganda a západní média vyrábí podobně, jako ty o údajných masakrech, například v Buči.

  Ukončit ukrajinskou válku by mělo být zájmem každého Ukrajince. Bohužel ten postavením nejvyšší se obklopil válkychtivým křovím a chce nechávat umírat krajany co nejdéle. Jestliže Rusové na znovu získaných územích bleskově rekonstruují města a snaží se místnímu obyvatelstvu pomáhat v těžké situaci, Zelenskyj vede zbytek země do dalších lidských i ekonomických ztrát. Torzo Ukrajiny, které zůstane, dokáže li v tom nadále pokračovat, bude natolik zdecimované, že návrat k normálnímu životu bude trvat desítky let. To však kyjevské multimiliardáře moc nezajímá, včas utečou a dožijí jinde. Ukrajinci ztratí vše. O míru mohli jednat už mnohokrát. Podlehli iluzi, kterou jim Západ vytvořil. Stejně, jako kdysi my. Následky toho jsou vždy tragické. Ukrajinci to védí, Gruzínci, tedy aspoň rozumná část, také. Příští rok může být v mnohém přelomový.

Jindřich Kulhavý