Ten strach z nich je v Bruselu i u nás hrozný…
www.indhled.cz Možná se zdá, že jsou poslední dny zaměřeny příliš jednostranně na jediné téma, tedy na volby do Evropského parlamentu, nicméně bubny bijící na poplach a ozývající se z fanatického prounijního tábora, jehož příslušníci dosud seděli v Bruselu a hlasitě mlaskali za peníze daňových poplatníků odvádějících daně napříč evropským kontinentem, jsou příliš hlasité. Aktivitou hýřící strany, které se momentálně co nejvíce zviditelňují, dosud pěkně v klidu porcovaly evropské peníze a přerozdělovali je většinou bez ohledu na potřeby těch, kteří jsou na nich skutečně závislí a bez nich živoří, zároveň si je odpracovali. Přitom se samozřejmě kdejaká korunka či euro někam šikovně zakutálelo a někomu bylo zase o něco lépe. Navíc neskutečně vysoká režie celého unijního ancáblu je naprosto logicky trnem v oku všem, jejichž příjmy stěží pokryjí denní nutnou spotřebu, ostatně štvou i ty, kterým finanční úřady odkrajují ze slušné výplaty neslušný kus.
Jak jsme se mohli kdekoliv u liberálů a socialistů dočíst, momentálně má EU největší podporu napříč širokým spektrem voličů, až 2/3 obyvatel Evropy ji považují za přínosnou. Ovšem nespokojenost s jejím fungováním údajně právě nyní zvýhodňuje populisty, kteří chtějí dostatečně velké reformy celé organizace. Obava dosavadních vládců o koryta je natolik veliká, že se uchylují ke lžím pouštěným do médií. Dozvíme se tak, že všichni odpůrci existence EU, případně důrazní kritici celého tak nesmyslně drahého a direktivního systému, ti všichni mají těsné kontakty na Rusko. Mezi ně patří údajně i Salvini, Orbán, Farage, Le Pen, Wlders, logicky by tam měl být i Okamura a pár dalších důležitých tváří. Možná mají někteří politici a novináři více ověřených informací, ale představa, že si Salvini, Le Pen a Orbán chodí pro rady do Moskvy, jsou tak trochu schizofrenní. Jistě, v mnohém mohou s výroky Vladimíra Putina o Evropské unii a problematice s ní spojené souhlasit, nicméně pravdou je, že nazývat dění na Západ od Ruska správnými slovy slyšíme spíše od ruského prezidenta, než od těch mlaskajících v Bruselu. Takže jistý soulad v náhledu na EU mezi v podstatě svobodným a svrchovaným Ruskem a logicky uvažujícími politiky bránícími se podlehnout diktátu Junckera a spol. je očekávatelný. Nejde o žádné těsné vazby, ale spíše o neochotu dělat ze sebe klauna poskakujícího dle přání elit a proti národním zájmům a prioritám.
Pravdou je, že lidé samotnou Evropskou unii považují za přínosnou, zároveň si však uvědomují, co jim bere. Jisté také je, že její existence je možná, ovšem za několika zásadních předpokladů. Prvním je maximální zúžení celého aparátu na nezbytně nutný počet zaměstnanců počítaný v řádu stovek lidí. V podstatě by stačilo pár zástupců jednotlivých států, ovšem rovnoměrně zastoupených. Ruku v ruce s tím by Evropskému parlamentu měla být odebrána většina pravomocí, které by se měly vrátit národním vládám. Zeštíhlená Evropská komise nemůže být nevolená, zároveň by měla být nahrazena orgánem, který bude moci vystupovat určitou formou za země EU při jednáních s mimounijními subjekty, nicméně pouze po odsouhlasení témat Evropským parlamentem a předsedy vlád členských zemí. Okamžitě by měly být sníženy náklady na platy všech pracujících v Bruselu a zároveň zrušené výhody po opuštění funkce europoslance a eurokomisaře. Hlavní zodpovědnost za politickou, ekonomickou a společenskou budoucnost je třeba vrátit zpět do jednotlivých zemí. EU by pouze pomáhala koordinovat spolupráci mezi jednotlivými státy a dohlížela by na nadnárodní koncerny a subjekty tak, aby nedocházelo k plundrování některých vybraných zemí. Správným krokem by byklo zrušení systému přidělování dotací a evropského soudu.
Hra na solidaritu je jedním z hlavních témat, kterými se EU ohání. Migrace přeskočila do další fáze. Přestože příliv Afričanů slábne, za což můžeme poděkovat především Itálii, problémy neustávají. Kriminalita způsobená migranty roste a mění se v dobře organizovanou. Již brzy dojde ke vzájemným válkám jednotlivých gangů, ale následky to bude mít především pro původní obyvatele Evropy. Vzhledem k zaměření kriminálně se chovajících skupin migrantů na drogy, prostituci a finanční kriminalitu, únosy a vydírání lze očekávat, že delikty budou přibývat geometrickou řadou. V této situaci šéf české BIS Koudelka touží po zvýšení pravomocí umožňujících mu sledovat protiunijní a protimigrantské aktivisty a odpůrce, předávat je k trestnímu řízení. V době, kdy neziskový sektor prorůstá do státní správy, škol i médií, a chová se jako mafiánská chobotnice, chce BIS sledovat ty, kteří na tuto skutečnost upozorňují a reagují. Ke komu si šéf BIS jezdí pro noty? Místo tajného přemísťování migrantů do naší země bude BIS bojovat proti Čechům a vlastencům. Ze solidarity si řada lidí udělala obrovský kšeft, doktrínu, kterou nyní za každou cenu prosazují. Už ani nezastírají, co je jejich plánem. Juncker, Merkelová, Macron, Timmermans, to jsou lidé, jejichž slova už dávno postrádají jakoukoliv podobnost s demokracií.
Musíte toto, nesmíte toto, nemáte právo na, podřídíte se, jinak vás stihne trest. Tak vypadá rétorika šéfů a samovládců, nikoliv zástupců lidu volených proto, aby své voliče chránili, pečovali o jejich blaho a o rozvoj. Pokud jste ještě nezaznamenali, že jste se stali svým způsobem sloužícími vrchnosti, která vám jedno dne vezme ve svém zájmu to nejdůležitější, tedy svobodu, možnost se rozhodnout, hotovost a odevzdáte ještě mnohem více, pak máte nejvyšší čas otevřít oči. Ohlédněte se zpět a zkuste pochopit, odkud se stále přicházejí všichni ti škůdci. Vrací se ve vlnách a občas přiberou někoho nového. To neplatí pro Piráty, ti už tak vznikli. Zauvažujte také, odkud berou peníze na své kampaně, kdo za nimi stojí. A pak jděte a volte. Nic jiného momentálně pro změnu udělat nemůžete. Lze popřát hodně štěstí, ale to si musíte zasloužit. Špatnou volbou jej nezískáte.
J3.K
