Uteklo to jako vždy…

 Uplynulé léto, tedy aspoň to astronomické, přineslo snad nejkrásnější počasí za posledních mnoho let. Vodohospodáři a zemědělci budou jistě protestovat. Teplé dny jim přinesly trápení, nižší zisky (to platí především pro ty, co válčí na polích), také zvěř řešila problém s vodou, nebylo kde a co pít, takže množství spadlých ptáků za letu bylo opravdu extrémní. Kardiaci a astmatici zvažovali, zda li vycházet, přesto řada teplomilů chrochtala blahem a dokonce neopouštěla naší zemičku s tím, že musí za teplem k moři. Ono se také to množství vhodných destinací tak trochu zužuje. Zatímco ve Španělsku běhají Afričané po vylodění přes pláže, v Itálii si občas vyhlídnou nějakou tu turistku k hrátkám a ukojení svých potřeb, přičemž neopomenou předat nějakou tu nemoc či infekci a přitom ji natrhnout, v Řecku pro změnu zase muslimští kolonizátoři podpalují porosty, tábory, a tak všeobecně nevylepšují dobrou náladu. 

  Různá koupaliště za hranicemi České republiky jsou plná i většinou Němců a Rakušanů nezvaných hostů, takže našinec zvyklý cestovat po Evropě musí pečlivě zvažovat, co s tím. Opět ožily pláže v Turecku a Egyptě. Země pyramid se stává rizikovým územím, vynecháme li hladové mořské predátory natěšené ochutnávat potápějící se Čechy, zvyšuje se počet zvláštních nevysvětlitelných úmrtí přímo v luxusních rezortech a naopak snižuje bezpečnost mimo ně. To Turkové se snaží nadále zachovat vysoký standard a nadále nabízet relativně solidní služby, navíc se k nim vrátilo plno Rusů, ale nikdy nevíte, co se u nich semele.  O Tunisku a Maroku se ani moc mluvit nechce, přestože díky nižším cenám nabízejí pro mnoho našich spoluobčanů ideální poměr cena versus moře. Jenže je třeba si uvědomit, že mnoho problémů k nám do Evropy plave právě z těchto států. Vzdálené atraktivní destinace lákají nejvíce, přestože cena je vysoká a cesta dlouhá, tím však automaticky vypadávají rodiny s malými dětmi. Ono 12 hodin v letadle a více s nechápajícím miminkem není žádná slast pro rodiče a ani pro ostatní pasažéry. Vydávat projevování vlastních názorů potomka za příjemné pobrukování je spíše drzost, většinou řve na celé kolo. A nemůže za to, nikde není po ruce ani houpačka a ani cukrárna. Navíc ve vzdálených zemích pokulhává nabídka zdravotní péče a také sehnat vše, co malý příslušník rodiny nutně vyžaduje, není vždy snadné.

  Zůstávají tedy destinace, které jsou krásné, v pohodě a tak trochu přeceněné. Mallorka, Ibiza, Kréta, Kypr a Sardinie, Elba….možná ještě pár řeckých ostrovů. A samozřejmě Chorvatsko, kam se dostat znamená absolvovat strastiplnou cestu autem po evropských silnicích. Kam čert nemůže, nastrčí silničáře. A když už Vám dá prostor, postaví tam troubu s radarem, takže polechtat plyn znamená ro samé poté udělat s peněženkou. Což přivedlo mnohé k tomu oželet moře a zůstat doma. Chtělo by se říct u našich řek a rybníků, mnoho z nich však díky vydatnosti srážek letos někde zmizelo. Česká republika je však zemí bazénů, takže se kde kdo rochnil pěkně ve svém a zároveň doufal, že bude aspoň jednou za čas čím dopouštět nižší stav. Zahrady připomínají často poušť, takže exotika je zajištěna. Snad jen udržovaná golfová hřiště nabídla dostatečný prostor v relaxaci uprostřed zeleně.

 Prázdniny jsou fuč, čeká nás podzim, příprava na Vánoce, opět prý méně sněhová zima, a pak už to zase přijde, oteplí se a budeme o další rok starší. Nevěšme tedy hlavu, popřejme tímto školákům poslední dva dny volna a poté úspěšný vstup do nového školního roku. Nic netrvá věčně a i zima se dá vydržet. Tedy za příznivých okolností.

J3.K