Zamyšlení nad krutou realitou

  Nyní citujeme tohoto mezinárodně aktivního grázla, kterému podléhá řada našich politických neziskovek, např. Člověk v tísni, či má vliv v médiích, což se říká především o velmi sledovaném serveru Seznam.cz, jehož diskutabilní obsah především v posledních letech vyniká snůškou lží, polopravd a demagogií, přičemž podpora jak covidové mafie, tak i ukrajinské nacistické vlády je do očí bijící. A přidáme li dávání prostoru partnerským plátkům typu Novinky.cz, Forum24 a dalším, je třeba konstatovat, že se ze Seznamu stala internetová napodobenina prolhaných televizních stanic.  Tedy citujeme George Sorose: ,,Válka přestala být nástrojem kolonizace, kterékoliv země. V současnosti stačí vychovat v té zemi skupinku zrádců, kteří pod hesly boje za demokracii a za poměrně málo peněz položí tuto zemi k našim nohám.“ Konec citace.

  Podobný scénář zvolili již Sověti, kteří ideologicky ovlivnili Gottwalda a později další československé vůdce. Na tom není nic divného, vždy velcí nějakým způsobem vládnou menším či slabším, ale pravdou zůstává, že nás za dob socialismu sice ovládali, ale nijak zvláště neplundrovali naši ekonomiku. Takže jsme v důsledku nesměli být o mnoho lepší než Rusové, ale na druhou stranu jsme si vyráběli vše, co jsme potřebovali. Za Američany jsme technologicky zaostávali o 25 Let, za zbytkem Západu o 15. Ale i s tím, co jsme měli, jsme na tom nebyli tak bídně a po roce 1989 jsme byli nezadluženou zemí s dostatečnými zásobami zlata, solidní infrastrukturou a na světové poměry konkurence schopnými školstvím a zdravotnictvím. Jenže už v té době si tu u nás George Soros a USA vychovávali dle výše uvedeného výroku novou generaci politiků, kteří převzali po Sametové revoluci moc. Ta zachutnala jak Havlovi, který údajně zpočátku ani vládnout nechtěl, tak i později dalším.

  Rozdíl od Sovětů byl od počátku obrovský. Západ a Spojené státy nám nepřišli pouze říkat, co můžeme a co nikoliv. Přestože jsme za sebou měli 50 let komunistické vlády, byli jsme na tom s postsocialistických států jednoznačně nejlépe a státní majetek měl vysokou hodnotu. Jeho rozprodání extrémně obohatilo ty, kteří jej skoupili za pakatel doplněný častou korupcí politiků. Navíc Čechové nebyli dostatečně připraveni na tvrdé způsoby schované za již dříve nashromážděný kapitál a jejich ekonomické negramotnosti využil kde kdo. Italové skoupili především nemovitosti, které o 20 let později s desetinásobným ziskem začali Čechům prodávat zpět, Francouzům připadla voda, přičemž o chřadnoucí vodovodní řady a kanalizaci se musí starat stát a do Francie odchází jen velké zisky, Němci se vrhnuli na průmyslové podniky, Američané vytunelovali vše, co mohli (například automobilku TATRA), dále si západní firmy rozdělili potravinářský průmysl. Pokud jde o zemědělství, to zasáhnuly i církevní restituce a v držení státu už moc pozemků nezůstalo. Kolonizace České republiky tak pomalu končí, protože už tu není co zabrat. Jenže ona to není úplně pravda.

  Po stránce státního majetku jsme se dostali do fáze, kdy je stát především zadlužen. Řekli bychom ok, kdyby za to pořídil něco, co mu bude na dluhy vydělávat, a ještě něco zbyde. Aspoň tak bychom uvažovali tehdy, pokud bychom považovali naše politiky za dobré hospodáře. Jenže my víme, že za ty peníze, které údajně my všichni musíme splácet, nic produktivního nezůstalo. K čemu tedy posloužilo to zadlužení, když jsme dluhy neměli, státní majetek se rozprodal a žádný nepřibyl? Přitom téměř všichni pracují a platí daně? Zde je třeba říct, že množství státních zaměstnanců musíme z přínosné skupiny vyloučit stejně, jako politiky, jde o plnohodnotné náklady státu, které nelze počítat do pozitiv, ale pouze do nutných výdajů, v našem případu ve srovnání třeba se Švýcarskem do neúnosných. Stejně tak přebujelý neziskový sektor, který se navíc vměšuje do politiky. Pokud jde o obchod, bankovnictví či průmysl, ty ovládly nadnárodní či cizí společnosti a většinu zisků odvádí pryč. Tady zůstávají daně za zaměstnance a pouze z malé části zisků tady vyprodukovaných. I přesto tu však něco zůstalo, protože snaha ovládat nás pokračuje. Až na výjimky to nejsou suroviny, ale třeba naše energetika je pro Západ pořád atraktivní, stejně tak dodávky nekvalitních předražených potravin na náš nechráněný. Ostatně mnohé další k nám směřující je méně kvalitní, za to mnohem dražší než v zemích původu.

  A v tom je obrovský rozdíl mezi Ruskem a Západem. Rusové, potažmo Sověti, nikdy neodváželi z naší země zisky v té míře, ve které to dělá Západ. Pouze z toho, co u nás prodali, přičemž to většinou bylo to, co jsme sami neměli, případně jsme se podíleli na nákladech Varšavské smlouvy. Západ si u nás vychoval kolaboranty, navnadil nás na západní způsob života, a s pomocí těchto zaprodanců vydrancoval, a dále v tom pokračuje, vše, co tu za něco stálo a stojí. Snaha prolomit Benešovy dekrety je pouze další pokusem dokončit úplnou kolonizaci naší země. Český a potažmo slovanský národ už nikoho nijak zvláště nezajímá. Germáni nás kdysi předurčili k vymazání, Rusové nás nijak nepotřebují a sami jsme se zřekli partnerství s nimi, ztrácíme svou zemi a hrdost nemáme už dlouho. To lze vnímat z výsledků voleb po několik období, protože k moci pouštíme ty, kteří absolutně nemají zájem o rozkvět ČR. Místo postavení se za naše vlastence máme předsedou vlády zaprodaného Panevropana Fialu, pseudoelity se zapisují do školky zvané Aspen institut a podléhají největším dravcům z řad globalistů. Naši politici jsou nejlepšími řiťolezci zneužitelnými každým, kdo jim něco slíbí, nebo je náležitě uplatí. Osobní prospěch stojí nad zájmy státu a národa. A my pořád mlčíme.

Jindřich Kulhavý