Zůstat sám sebou…..
www.inadhled.cz Každý z nás již od malička toužil podobat se někomu vysněnému. Prvními hrdiny pro nás byli rytíři, indiáni, figurky statečných bojovníků, později úspěšní sportovci.
V pokojích kluků visely plakáty Panenky, Dobiáše, Beckenbauera, Holíka či Gretzského. Také Niki Lauda a James Hunt měli své místo, u děvčat to začalo přáním být mámou toho krásného mimina, které představovala oblíbená panenka, později se do jejich podvědomí zapsaly krásné modelky, herečky, zpěvačky. U dospívajících přibyly rockové hvězdy, pozdějším vzorem, kým by chtěl mladý člověk být, byl každý ten, kdo byl zároveň krásný a bohatý. To proto, že úspěšnost má své stupně a na pomyslném vrcholu jsou především pro mladé právě tyto individuality. Každý nyní vidí Ronalda, jeho zářivý úsměv a plnou garáž. Rodiče tlačí své děti do aktiv, které jsou často jen jejich snem, touží vidět svého potomka na plakátech či v médiích. Jak často se ale mýlí…
Vzpomínám si na své dětství. I já jsem měl vždy své symboly úpěchu, které představovali různí lidé. Ale nikdy jsem se nesnažil o to, aby mi někdo říkal jejich jménem. Už od mala měl můj obdiv své hranice a ač jsem měl vysněné cíle, jejichž zosobněním byli představitelé různých činností, věděl jsem, že jen vydávat se při dětských hrách za jiné nestačí. Později jsem si uvědomoval, že pouze spojením talentu, píle a štěstí je možné dosáhnout úspěchu. Vzor nám může ukázat směr, ale cestu si musíme najít my sami. A jít po ní pod vlajkou našeho jména a nést ji hrdě. Jen málokdo dosáhne vrcholu úspěšnosti, ale vždy jsou to ti lidé, kteří využili všech svých schopností a možností na 100%. A vždy šli svou vlastní cestou.
Dělat něco tak, jako to dělali jiní, je jen kopírování a kvalita originálu zůstává nedostižná. Proto, chceme li být úspěšní a nebýt trapným plagiátem, zůstaňme sami sebou.
J3.K
