A leden je za námi....
Sedím nad počítačem a přemýšlím, co dnes napsat. Situace ve světě je na počátku roku 2015 sice pořád stejně výbušná, ale člověk si zvykne na vše a i u největších průšvihů po nějaké době otupí a přestane se divit.
Islámský stát sice ustupuje ze svých pozic, nicméně neustále haraší zbraněmi a nadále popravuje zajatce z vyspělých zemí, kteří se mu dostali do ruky. Umožňuje jejich záchranu výměnou za většinou nesplnitelné požadavky, takže výsledkem je vždy video kata s hlavou své oběti. Zoufalí lidé a fanatici jsou na tom podobně, dělají věci, nad kterými jiným zůstává stát rozum. V tomto případu však umírají lidé a pár tisíc muslimských grázlů se vysmívá zbytku světa, především velmocím.
Muslimové byli poslední dobou v hlavní roli i v Evropě, ale opět se obávám toho, že pokud bude chvíli klid, na jejich extrémismus se pozapomene a oni budou potichu své podhoubí pěstovat dále a při dalším průšvihu se přijde na to, že jich je na starém kontinentu zase o pár miliónů více. To pracovití Asiaté jsou daleko méně nápadní, ale pokud jste si nevšimnuli, naprosto v poklidu převzali kompletní prodej potravin a zeleniny umístěný mimo nákupní centra a velké řetězce. Které odvětví je na řadě dále?
Ukrajina je nadále centrem války a jablkem sváru mezi Ruskem a státy sympatizujícími s USA. Oficiální ruská armáda sice nebojuje, ale přísun zbraní, techniky a potravin včetně odborné pomoci je neoddiskutovatelný. Kyjev bojuje ze všech sil, ale stojí ho to mnoho sil a prostředků. Kdo však stojí za celým sporem, to je nyní dost nejasné, liší se názory politologů, generálů i nás běžných občanů. Rusko to má u plno z nás těžší díky poválečné éře trvající do roku 1989 a spojené s komunistickou vládou. Na druhou stranu historie Ukrajiny není zdaleka tak jednoznačná, jak ji někteří prezentují a Krym jí nepatřil. Ostatně ani Rusko jej nemělo z historického hlediska zas tak dlouho v portfoliu svých území. 200 až 300 let je relativně málo, jsou tu jiné národy, které by se k němu mohly hlásit. Každopádně nás spíše děsí záběry z bojové zóny, než by nás denně zajímalo, kdo právě vede na body. Už to trvá docela dlouho a řešení je nejasné.
Naše politická scéna je také všelijaká. ANO nadále vede v preferencích, to vše jen díky svému stvořiteli Andreji Babišovi. Je zvláštní, že nikomu nevadí jeho vzrůstající majetek vzkvétající díky propojení byznysu i ministerské funkce. Jeho relativně oprávněné poznámky na adresu parlamentu a jeho práci mu přihrávají body, a ač jde o taktiku, u velké části obyvatelstva funguje. A vyplácí se tedy i finančně. Navíc je blízko i dalšímu velkému obchodu, po kterém dlouho touží, takže na jeho tváři se usadil úsměv. To pražská primátorka má starostí nad hlavu, zatím spíše vnímáme její aroganci, než úspěšné řešení vážných problémů. A Blankou se asi dlouho ještě neprojedeme, navíc Opencard možná dožívá. Pokud jde o pana prezidenta, jeho bonmoty se střídají s historickými úlety, ale ani tady už nikdo překvapen není a jeho boj s ministrem zahraničí Zaorálkem je také válka ega bez ohledu na mezinárodní ostudu, ve kterou se mění. K tomu je ještě ministr obrany Stropnický ve sporu s náčelníkem štábu naší armády a bývalí ministři školství a sportu rozfrcali pár stovek miliónů. Takže nic nového u naší elity.
Bulvárem se nezabýváme, tam je novinek plno každý den, není totiž problém je vytvářet na přání. Takže ve všem ostatním v prvním měsíci roku 2015 pouze sklízíme to, co jsme v minulém roce zaseli. A přiznejme si, nic moc.
J3.K, foto Martin Lukač
