Agrese je nástrojem arogance

  Nemusí se však jednat pouze o hojně cizinci navštěvované lokality. Také tržiště, obchodní zóny, prostory a prostranství vhodná ke kulturním akcím se stávají středem pozornosti těch, kteří chtějí zviditelnit sebe, případně své ideály a představy o životě a smrti. Hromadné zabíjení má svou moderní tradici v zemích spojených především s islámem. Sebevražednými výbuchy jsou proslulé země, jako jsou Afganistán, Pákistán, Irák, nyní díky Islámskému stát i Sýrie, zapomenout nesmíme ani na Bali, Egypt (příkladem je likvidace ruského letadla plného turistů) a některé další africké státy. Až dosud se nositeli smrti stávali fanatičtí příznivci z řad muslimů, kteří se rozhodli položit život za své ideály, byť zvrácené. Ne vždy však projevují ,,statečnost´´ hrdí příznivci proroka Mohammeda. Často ke svým činům zneužívají nevinné děti, případně předem připravené ženy. Zjevným impulsem k podobným činům je fanatismus zakořeněný v některých národech, také míra inteligence a přístup k hodnotě lidského života.

  Evropská politika přijímání migrantů ze zemí, v nichž jsou lidé pouhou součástí systému vydělávajícího na násilí, represi a nenávisti, většinou vše zaštítěné zvrhlou vírou, přinesla na náš kontinent dosud většinou naprosto neznámé praktiky. Ne, že by některé státy neměli dříve zkušenosti s terorismem. Proslulé Rudé brigády v Itálii, ETA ve Španělsku, IRA ve Velké Británii, to byly organizace, které se účastnily v minulosti na několika masakrech nevinných obětí. Už tehdy bylo jasné, že zabránit pouličnímu terorismu je velmi složité. Evropané se jen velmi těžko smiřovali s myšlenkou na ztrátu bezpečnosti v metropolích na našem kontinentu, to i přes relativně minimální počet událostí spojených s těmito extrémistickými skupinami. Daleko větší hrozbou byli všeobecně například fotbaloví fanoušci, rowdies.

  Doba se změnila. Předměstí velkých evropských měst začaly ovládat gangy složené z příslušníků přistěhovaných národů, situace je velmi podobná prostředí amerických měst a bojů mezi černošskými, čínskými a hispánskými skupinami obyvatel. Východní Asiaté se v Evropě drží více v pozadí, na jejich místě jsou především muslimové, jejichž enklávy se staly postupně no-go zónami. Tím se prohloubila uzavřenost této části společnosti. Vzhledem k vrozené schopnosti muslimských národů množit se bez ohledu na ekonomické důsledky se tyto zóny postupně rozšiřují a požírají systematicky své okolí, z něhož odchází původní obyvatelstvo. Unikátním příkladem jsou města v Británii, kde se původní obyvatelé postupně stávají menšinou. S tím také přichází změna kulturního a životního prostředí. Policie už není schopná reagovat na násilí v ulicích, soudní systém svou benevolencí umožňuje postupnou likvidaci výdobytků vyspělé společnosti. Mění se kulturní a náboženské zvyky. Islamizace je v plném proudu.

  Ne všude jde tato přeměna vyspělého světa v ten zaostalý, opravdu jde o mnoho kroků zpět, tak hladce. Integrace národů přicházivších už mnoho desetiletí z Afriky a Blízkého Východu do Evropy se ve většině případů nepovedla. Odlišnost kulturních tradic a prostého uvažování je natolik velká, že se jistá uzavřenost muslimů stala skutečností. Náboženští fundamentalisté mají na čem stavět. Tam, kde chybí určitá dávka inteligence, se fanatismu vždy dařilo nejlépe. Navíc často bezpracný život postavený na štědrém sociálním systému přináší mimo jiné množství volného času, a tím i možnost přemýšlet o tom, jak z různých dávek vyždímat co nejvíce. Projev nespokojenosti a nátlakem schovaným za oháněním se rasismem se stal dostatečným nástrojem k ždímání státu. To mají společné Arabové, černoši a naši Romové. Neochota podílet se na vytváření národního bohatství přechází v agresivitu tam, kde se pracující i přes represivní přístup státu dokážou mít lépe, než příjemci dávek. A z tohoto prostředí, navíc obohacení o islámskou ideologii a bez náznaku pokory, přichází mladí muslimové ochotní ve jménu Alláha vraždit. Ten Alláh je jen zástěrka, jeho vzývání je zaštiťováním se někým, kdo má svou existencí skrýt vlastní flustrovanost z nedostupnosti kýženého blahobytu. Takové jednotlivce je totiž velmi snadné získat k provedení zbabělých činů. A ímánové to dobře ví.

  Vraždící vozidla s monstry za volantem se bohužel staly realitou. Zatímco sebedestrukční úředníci v Bruselu vymýšlí to, jak odzbrojit prostý lid, to v obavě o vlastní životy, muslimové bez zvláštního respektu použijí cokoliv k tomu, aby šířili strach a zasévali zlo. Hromadné vraždy v ulicích měst, při kterých umírají nevinní lidé různých národností, se staly jednou z dalších příčin, proč je třeba se s islámem a jeho přisluhovači vypořádat. Česká republika je ZATÍM ušetřena podobných excesů, je to však jen díky tomu, že nejsme dosud pro imigranty tolik atraktivní destinací, přestože arabští šejkové u nás intenzivně i díky úplatným kolaborantům investují. Islám se však plíživě šíří i k nám a nezastavíme li ho, je otázkou času, kdy se po Starém Městě prožene první dodávka. Proto velmi aktivně přemýšlejme o tom, kdo nám chce podobný ,,luxus´´ dopřát. Kdokoliv mluví o potřebě solidarity a podpoře dovozu migrantů, patří za podobné myšlenky na okraj společnosti a před soud. Nikoliv tedy ten, kdo vlastencem jest. Události z Barcelony a Cambrils jsou toho opět čerstvým důkazem.

J3.K