Američané si nevidí na špičku nosu….
Jak je známo, jsou země, jejichž politická a ekonomická elita si myslí, že ví vše a snaží se mluvit do všeho. Lídrem tohoto chování jsou Spojené státy, za nimi zaostávají dokonce i lídři z Bruselu, Číny i Ruska. Rozdávají světová moudra, zatímco ve vlastní zemi podobné problémy řešit neumí.
Posledním počinem týkajícím se České republiky byla zpráva o diskriminaci Romů v naší zemi. Samozřejmě nikdo asi netuší, jak Američané k takovému závěru došli, nicméně aby byl správný, musela by určitá skupina proniknout do romské komunity a několik měsíců s nimi žít. Což se asi nestalo, protože jinak by zjistili, že nikoliv Romové jsou utlačovaným národem, ale naopak právě oni patří k těm, kteří působí velmi nechvályhodně na své okolí.
Pojďme si udělat modelovou návštěvu diskriminované skupiny našich méně přizpůsobivých občanů. Mezi údaji americké vlády bylo zaznamenáno cca 250 ghett. Je třeba říct, že pokud ghetto vznikne, je to vždy přičiněním jeho obyvatel. Přijíždíte li třeba do Mostu od Prahy, nad obzor ční vybydlené panelové domy. Jejich věk rozhodně není vyšší, než těch v centru města, nicméně místní obyvatelé z nich udělali trosky. Okna, podlahové krytiny, dveře a další komponenty se prostě nevypaří, pokud neshoří při rozdělávání ohně, nebo je nevezmou ve sběrných surovinách. Chování cikánů připomíná ptáka sedícího na větvi a řezajícího si větev co nejblíže kmenu. Pokud si americký politik a analytik myslí, že ideálním řešením je po likvidaci vlastního obydlí právo na přesun do nového, je asi fantastou.
Přijdete li do místa, z něhož se systematickou likvidací vybudovaného zázemí stane cikánská osada, překvapí Vás množství dětí. Je všeobecně známá schopnost Romů rozmnožovat se a tím přivádět do rozpočtu rodin co nejvíce peněz ze sociálního systému státu. Pokud bychom měli k dispozici tabulky, z nichž by vyplývalo, kolik peněz odčerpá romská menšina a kolik zbývající etnika, zjistili bychom, jakou propracovanost mají ti neustále si stěžující a hlasitě se hlásící Romové ve vybírání sociálních dávek. Způsobem, jak se domoci svých práv vyplývajících nejen z tolerance, ale i strachu z fyzického násilí a obavy o své bezpečí, je hlučnost, agresivita a neustálé si stěžování. Jejich chování nese úspěchy ve vycucnutých penězích, o kterých se pracujícímu lidu ani nezdá. Od přídavků na děti, přes ty na bydlení, podpory v nezaměstnanosti, nemocenské, dávky v nouzi a další skulinky v zákonech. Někdy neumí číst, ale přesto se dokonale orientují.
Dalším poznatkem při návštěvě romského prostředí je nedostatečná hygiena. Pokud si ale vytrháte ze zdi trubky, nemůžete očekávat, že odněkud poteče voda. Neplatíte li za odvoz odpadu, nikdo popelnice neodveze a hromadící se nepořádek za domem prostě nevysublimuje do ovzduší. Elektřina také nevzniká elektrostatickými výboji nad kusem chybějící střechy a do zbylých drátů prostě neproudí sama od sebe. Tím jsme se dostali k podstatnému jevu, tedy neochotě platit za cokoliv. Pokud nepřihlásí běžný občan kojence na příslušném úřadu, příslušný úředník nasčítá malému juniorovi poplatky za popelnice a v osmnácti jeho život předá exekutorovi. Jeho umění otrávit život komukoliv známe. Jsem si však jistý, že běžný Rom z předměstí nic takového nikdy neplatil a exekutor jej přesto nikdy nenavštívil. Zde vidíme, že utlačovaný cikán si prostě podobné starosti nepřipouští, nikdo po něm totiž nic nechce. Přesto si neustále stěžuje a jeho slzy platí na ty, kteří se pouze přijedou podívat na prostou obhlídku terénu.
Práce a Rom je často podobná kombinace, jako slon a čtení. Prostě to k sobě nepasuje. Cikáni byli zvyklí kočovat a smyslem tohoto způsobu života bylo opustit vybydlené a vyjezené místo, přemístit se jinam a začít znovu konzumovat až do vyčerpání poslední možnost, poté opět další přesun. Nikde nevidíte snahu budovat. A to je zásadní rozdíl. Tomu odpovídá školní docházka, snaha uplatnit se, naučit se. I proto je mnoho romských dětí ve speciálních třídách. Nároky v nich jsou menší, odpovídají nikoliv inteligenci, ale morálce dotyčných dětí. Samozřejmě existují výjimky a těmto lidem patří poklona. Dokázali se oprostit od starodávných zvyk§ a snaží se splynout s prostředím ostatních, chtějí li v něm žít. Neupozorňují na sebe, chodí do práce, podnikají. Je jich však opravdu velmi málo.
Samostatnou kapitolou by byla kriminalita. V našich věznicích sedí mnohonásobně více Romů, než jich je procentuálně zastoupeno v počtu obyvatel. Což stojí další peníze a mluví to o mnohém. Také jejich počty mezi gamblery jsou výrazně vyšší, než by odpovídalo rozsáhlosti zastoupení etnika v celém národu. Lehce nabyl, lehce pozbyl.
Americká studie opět ukázala, jak povrchní jsou jejich pohledy na svět. Bohužel se jimi řídí a následky jejich chyb poté dopadají na celý svět. Nynější migrace a okupace Evropy je dalším americkým úletem. Přitom si ve své zemi neumí poradit s několik století trvajícími problémy mezi bělochy, černochy a Hispánci, ghett mají mnohem více, než si jsou schopni přiznat. Asi by se měli věnovat vlastnímu prahu a zametání před ním.
J3.K