Arogance vládní pětikoalice je neskutečná, blbost Rakušana nekonečná...
www.inadhled.live Oslava státního svátku připomínajícího vznik samotného Československa měla v pátek různé podoby. Politické elity a jejich klony se dostavily na Žižkov k památníku Jana Žižky, nespokojení s vládou obsadili Václavské náměstí v Praze a sešli se i v Brně. A ti podporující ukrajinskou vládu ze Strakovky obsadili vchod do Národního muzea, nad níž visí jejich žlutomodrá vlajka.
Demonstrace na Václavském náměstí se zúčastnilo o něco méně lidí než předešlých dvou akcí, přesto to bylo minimálně 50 000 občanů. Pravdou zůstává, že těch mladých tam bylo minimálně, což je jedním z obrovských problémů naší společnosti. Nezájem nastupující generace je důsledkem proliberální a prounijní výchovy ve školách, nemnoho času věnovaného rodiči vysvětlování historie, přítomnosti i budoucnosti. Naopak převažovali lidé kolem padesátky a více, tedy ti, kteří většinou zažili v dětství či mládí rok 1968, Chartu 77, změnu v roce 1989, bohužel i na dálku bombardování Srbska, procitnutí z naděje v Havla a nešťastný vstup do EU, ekonomickou krizi v roce 2008, a nakonec covidový diktát, kterému se dokázali ubránit. A to není málo. Tedy lidé s velkými zkušenostmi.
Trochu menší účast byla způsobena více faktory. Prodloužený víkend využilo plno lidí k návštěvě příbuzných a hrobů v rámci blížícího se svátku zesnulých. Navíc teplé počasí mnohé pozvalo do přírody. Přidejme souběžnou akci v Brně a k množství lidí v Praze nepomohly ani spory mezi bývalými parťáky a spoluorganizátory předešlých mítinků. Přitom bylo vcelku logické, když se za mikrofon na pódiu postavili noví mluvčí a bylo by velmi sympatické, kdyby účastníci minulých akcí přišli aspoň se společnou zdravicí. Místo toho se urazili a navzájem nedohodli. Což nahrává vládní pětikoalici a všem kritikům protivládních demonstrací. A samozřejmě prolhaným médiím, která si dala dost práce s tím, aby shromáždění občanů vypadalo jako bezcenné a na občany chudé. Pravdou je, že výběr vystupujících mohl být pro některé z nás kontroverzní, nicméně berme to jako snahu společnost opět spojit, ať už jde o nespokojenou levici, tak i pravici. O Brně se téměř nehovořilo.
Reakce známých ,,osobností“ na sebe nedaly dlouho čekat. Všechny předběhnul Vít Rakušan. Jeho srdceryvný proslov plný lží a manipulací, v němž zaměnil data i místa historických událostí, byl plný urážek těch, pro které jsou on a jeho vládní souputníci neschopnými kolaboranty s americkou strategií kdykoliv připravenou tvořit spálené země z dosud prosperujících ekonomik a s unijní destrukcí Evropy. Nazývat občany jako šmejdy proto, že tito odmítají proukrajinské plundrování státu, je vrcholem arogance. Také vyvěšení ukrajinské vlajky vedle naší v den svátku vzniku Československa na Ministerstvu vnitra a jejich doplnění třetím obrazem znázorňujícím Vladimíra Putina ve ,,futrálu“ určeném k převozu mrtvých je poté výzvou k vlastnímu odstranění přinejmenším z funkce ministra, navíc možná také doplněném defenestrací. Za šmejda lze považovat především Rakušana, jenž ke Germánům patří už i samotným jménem. Lze jen doufat, že si policisté uvědomí, jak nekvalitní člověk jim velí, a nepůjdou s ním proti nám, až dojde na skutečný střet.
Premiér Fiala reagoval relativně zdrženlivě a oháněl se demokracií, nicméně u řady lidí skončil tím, jak neustále omílá, že jsme ve válce. To Pekarová Adamová nezklamala a přinesla nám s úsměvem dobrou zprávu o tom, že demonstrantů ubývá. Opět je třeba upozornit na to, že plno lidí zůstalo na akci pořádané v Brně. Pozitivní je, že na rozdíl od proticovidových akcí není vidět těžkooděnce. Ne, že by někde nebyli připraveni, ale tato strategie je vládou vymyšlena geniálně. Mohou tvrdit, že nemají důvod se čehokoliv obávat a umožňují lidem vyjádřit se. Zní to daleko demokratičtěji, než se ve skutečnosti chovají. Nezapomeňme na Rakušanem zřízený policejní tým vyhledávající jejich odpůrce, odsouzení dvou aktivistů nepodmíněně za jejich názory a tzv. boj s dezinformátory a s ,,proruskými“ weby, u nichž se vždy po čase ukáže, že se rozhodně v ničem nemýlili.
28.říjen je za námi a vláda je stále ve Strakovce. To není dobré, byť pořád je kolem nás dost těch, kteří si pod jejím velením i přes ekonomicko-politické problémy chrochtají blahem. Otázkou tedy zůstává, čeká li nás drsný podzim a 17.listopad, nebo jen ohneme hřbety a necháme po sobě tancovat grázly z vládní koalice. A je s podivem, že se dosud nepořádalo nic před vchodem do České televize, Novy a Primy. TV Barrandov je okrajové médium vlastněné tak trochu cvokem. Je nás opravdu tak málo, že manipulantům z těchto štvavých stanic nic nehrozí? 
Jindřich Kulhavý
