Babiš vs Vystrčil – beseda na Primě
www.inadhled.cz Nedělní televizní debata na Primě mezi Babišem a Vystrčilem týkající se změny předsedy Senátu České republiky z Čecha na Tchajwance připomněla setkání zkušeného politického harcovníka s členem Rychlých šípů či obdivovatelem apačského náčelníka Vinnetoua. Na jedné straně zaznívala zkušenost, logika i politická prolhanost, na druhé vrcholná dávka naivity a touhy být čistý a čestný, ovšem za každou cenu.
Andrej Babiš se na besedu vybavil svými oblíbenými grafy, které mohou většinou velmi pomoct vysvětlit jakýkoliv problém, musí být však tvořeny dle reálných čísel. Což je u Andreje často problém. Nicméně tentokrát se zdálo, že nemá důvod si je upravovat dle svých představ a jeho připomínky a názory byly velmi věcné. Absolutní nesouhlas s cestou parlamentní delegace na Tchaj-wan ze strany prezidenta a vlády má své opodstatnění ve složitosti vztahů se světovou ekonomickou velmocí, která sice už nějakou dobu není komunistická, nicméně k demokracii má ještě stále daleko. Jde o takový zvláštní hybrid kapitalismu, socialismu, komunismu a prosperující ekonomiky. Po stránce obchodování a investování jsou Číňané velmi schopní, zároveň touží po celosvětovém uznání, které si občas zkouší i vynutit. Vzhledem k postavení velmoci připravené se postavit i Spojeným státům si to mohou bohužel i dovolit. Ekonomická síla je natolik značná, že o spolupráci s ní se perou i tak významné státy, jakými jsou Německo a Francie. V porovnání s nimi je Česká republika pro Čínu pouze okrajovým partnerem, nicméně i tak je pro nás důležitá. Což Babiš v rozhovoru s Vystrčilem vysvětlil.
Předseda relativně nepotřebného státního ancáblu, tedy Senátu České republiky, bez kterého se například Slováci obejdou, Miloš Vystrčil na Tchaj-wan nakonec stejně odjel. Místo možné soukromé cesty, při které by i třeba někde něco řekl, postavil svou cestu jako oficiální, byť byla v rozporu s proklamovanou zahraniční státní politikou. Tu má vytvářet Ministerstvo zahraničí, což je sice při obsazení jeho vedení Petříčkem trochu problém, nicméně ministr zahraničí podléhá předsedovi vlády a je tak částečně zajištěna určitá kontinuita s jeho názory. To i přes zákulisní šachy neoblíbeného člena ČSSD Pocheho, kterého prezident republiky Miloš Zeman kdysi odmítl na post ministra zahraničí jmenovat. Asi věděl proč. Vystrčil tedy i přes varování, jak velké škody může napáchat, odletěl, a tedy je i přivodil. Možná se je složitými jednáními podaří vládním zmocněncům podaří eliminovat, zatím jsme však ve fázi zjišťování jejich rozsahu.
Vystrčil v besedě vypadal kultivovaně a nechápající, co mu Babiš říká. Jeho přístup čestného pionýra je ve vysoké politice velmi naivní. Jistě, čistě teoreticky si kdokoliv z Čech může jet kamkoliv. Jako turista. V politické sféře se musí brát ohledy na mnoho faktorů. Politika je totiž souborem intrik, improvizací, kompromisů a ústupků, za které přichází výhody. Proto ji nemůže dělat každý a vyžaduje lidi trpělivé, přemýšlivé a schopné analyzovat všechna pro a proti. A v tomto pan Vystrčil prohrává s předsedou vlády na celé čáře. Může být sebespravedlivější, nejčestnější, což není, je li ve vysoké politice, ale vždy musí brát ohled na okolnosti a potřeby státu. Nikoliv na vlastní vnímání věci a prosazování jej za každou cenu bez ohledu na ztráty. Potlesk úzkého kroužku příznivců stojících u kbelského letiště možná zahřeje, ale mnohamilionové škody neuhradí. Plácání po zádech od pár senátorů, kteří občany de facto vůbec nezajímají a mají kredit jistého politického odpadu (Drahoš, Hilšer, Fischer, Goláň a plno dalších) je pouze falešnou podporou, která o ničem rozumném nevypovídá. Trochu jinak lze vnímat podporu spolustraníků a blízkých stran, jsou li to však členové a voliči Top09, Pirátů či STAN, pak není moc čím se pyšnit. A Hřibův výrok přirovnávající Číňany k Rumunsku ukazuje a aroganci tohoto ignoranta s prostředí pražské komunální politiky.
Zajímavým úsekem debaty byla zmínka o rovnosti páteře. V tento moment, kdy Vystrčil narovnával páteř českého národa, kterou nejvíce naohýbal Václav Havel v době svého vládnutí na Hradu, byť se snažil budit dojem, že právě on je ten čestný, tvrdil i Andrej Babiš, že právě on ji má rovnou. Zcela upřímně. Vystrčil byl právě zmínkou o Havlovi úplně mimo, ale tvrzení Babiše, že on je ten rovný a bojuje vždy za zájmy České republiky, vyvolalo také slušný pocit falše. Kdyby tomu tak bylo, nepodepsal by se pod nedávné zadlužení EU, netvrdil by, že jsme schopni přijmout euro a zůstal by neutrální vůči situaci v Bělorusku. Babiš postupně otáčí korouhvičku a jestliže Vystrčil mluví o lezení do jistého otvoru Číňanům, pak daleko horší je řiťolezectví směrem k Bruselu a Berlínu. Rovnost páteře bych tak vynechal u obou těchto pánů. V samotné besedě však měl Babiš fakticky navrch, což však například redaktoři v bezcenném plátku Fórum24 viděli přesně opačně. Je vidět, jak tendenčně lze manipulovat s realitou. Nešlo o boj Davida s Goliášem, setkali se teoretik v osobě Vystrčila a praktik Babiš. A dle toho to tak i vypadalo.
Jindřich Kulhavý