Bazén
6. 08 2014www.inadhled.cz Naše země je v počtu bazénů na počet obyvatel údajně světovou velmocí číslo jedna. Letecké záběry nad satelitními městečky, střediskovými obcemi i vesničkami to mohou doložit. Kde na nás šetřilo moře, tam vznikl prostor pro Albixon, Marimex, Mountfield a mnoho dalších menších firmiček zásobujících trh všemi druhy vodních nádrží a jejich příslušenstvím.
Přiznejme si, že situaci navíc přispívá příroda a její nadprodukce sinic a řas v přírodních zdrojích, které umí z pokožky některých jedinců udělat případ pro kožní oddělení. Navíc různá ekologická zařízení vhodná pro ohřev vody v bazénu odsouvají do pozadí zájmu neprohřáté toky řek. Také bahnité dno rybníků je pro naše zhýčkané nohy nevhodným a plovoucí krmivo pro vánoční kapry působí lehce neesteticky. Kde je doba našeho mládí plného cachtání v každé větší louži?
Vlastnictví bazénu, vynecháme li sklony snobů, je de facto ekonomickým nesmyslem. Samotná údržba je velmi otravná záležitost, chemie vhodná pro úpravu vody je pravděpodobně pozlacená a ne vždy se jí podaří úspěšně bojovat s kvalitou koupání. Výrobci technologií se předhání v novinkách, materiály, z nichž se bazény vyrábí, jdou ve svém vývoji vpřed. Co bylo před pár roky skvělé, stává se zastaralým, bazény nevyjímaje.
Je paradoxem, že výskyt skutečně čiré vody je nejpravděpodobnější v zimních měsících. Často se jí bez jakékoliv snahy daří udržet v průzračném stavu od konce září do začátku května. Tím jsou myšleny nádrže s letním provozem. Zbývající měsíce jde o těžký boj. Voda zelená, zakaluje se, doslova křičí o pomoc. My luxujeme, dopouštíme ji, měříme PH, obsah chloru nebo případně soli, měníme písek ve filtraci, občas shoří čerpadlo, vyndáváme uhynulý hmyz, vločkujeme, vztekáme se. Děti při občasném šplouchání dělají následnou radost roztočeným vodoměrům, vodárenské společnosti si počítají stočné, které nikdy nestočily. A to máme to štěstí, že je i přes proklamované globální oteplování většinu léta poměrně hnusně.
Koupání v teplém moři je nenahraditelné, jakýkoliv bazén je pouhou náhražkou. Přesto je jejich množství svědectvím toho, že se s absencí slané vody snažíme bojovat. Ne každý ten boj vyhrává, ale jisté je, že při dostatečné investici se vítězství může podařit. A komu se bojovat nechce, natočí si v horkých dnech škopek plný vody, strčí do něj nohy a ušetří hromadu peněz. Závidím mu, protože sám už nevím, jak porazit ten zákal, který se mi v bazénu zase usadil.
J3.K